Senátor píše tajně čínskému velvyslanci. „Nebudu se z toho nikomu zpovídat,” říká

V roce 2016 to bylo velké pozdvižení. Čtyři nejvyšší ústavní činitelé, tehdy prezident Miloš Zeman, předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), vydali společné prohlášení, kterým ujistili Čínu o českém respektu k územní celistvosti říše středu, tedy včetně Tibetu. Reagovali tak na schůzku tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlamou.

Historie, byť v menším, se nyní podle zjištění Seznamu opakuje. Ústavní činitel, v tomto případě nezařazený senátor si dopisuje s čínským velvyslanetctvím. Jaroslav Doubrava, zvolený za Severočechy v dopisech kritizuje, či dokonce omlouvá předsedu Senátu Jaroslava Kuberu kvůli plánované cestě na Tchaj-wan.

Proč píše čínskému velvyslanci? To nechce komentovat.

„Podívejte, to je moje záležitost a k tomu se vám vyjadřovat nebudu,” odpověděl Jaroslav Doubrava, který v Senátu sedí za Severočechy, na otázku Seznamu, proč čínskému ambasadorovi v Praze vůbec psal.

Dopisů směrem k čínskému velvyslanci bylo navíc zřejmě několik. „Psal jsem, nevím co. Nevím, o kterém dopise zrovna mluvíte,” reagoval podrážděně. Na upřesnění, že jde o dopis, ve kterém měl kritizovat chystanou cestu předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan, jen mávl rukou a odešel do útrob jednacího sálu.

Jaroslav Doubrava byl na přelomu tisíciletí senátorem za KSČM. V roce 2010 se pak nechal na Ústecku zvolit za sdružení Severočeši.cz.

Jeho postoj vůči Číně není překvapivý.

Už na jaře, když Senát vyzýval v usnesení ústavní činitele, aby zdůrazňovali při jednáních s čínskými protějšky otázku lidských práv, která Čína porušuje, hlasoval jako jediný proti.

Zahraniční a bezpečnostní výbor Senátu přitom opakovaně vyzýval k obezřetnosti ve vztahu k Číně. Jednak se zabýval používáním čínských technologií ZTE a Huawei v české státní správě a také dodržováním lidských práv vůči menšinám.

„My jsme se tady jako plénum k Číně vyjadřovali z hlediska dodržování lidských práv pro všechny menšiny – Falun Gong, muslimové, křesťané, Tibeťané a další. Zavazovali jsme všechny ústavní činitele, aby mluvili o lidských právech a často nelidských podmínkách, ve kterých musí žít zástupci těchto menšin,” řekl Seznamu předseda zahraničního výboru Pavel Fischer s tím, že senátora Doubravu neviděl na akcích, které Senát pořádal a týkaly se Číny.

„V rámci Senátu máme výbory, instituce. Takže i takový dopis by bylo dobré, kdyby s námi pan kolega projednal. Ale na zahraničním výboru jsme nic o takovém dopise neslyšeli,” uzavřel s tím, že o iniciativě kolegy nevěděl.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) se minulý týden s čínským velvyslancem potkal.

Kubera vyloučil, že by na něj Zhang Jianmin nějak tlačil. Nelíbilo se mu ale, že po recepci u Číňanů se Kubera vypravil i k Tchajwancům. Tchaj-wan totiž Čína považuje v rámci politiky jedné Číny za svou součást, a ne za autonomní území. I když na malém ostrově funguje třeba vlastní vláda.

„On to bral tak, že účastí na recepci legitimizujme tchajwanské vedení, což pro ně je samozřejmě citlivá otázka,” řekl Kubera. Tvrdí, že byl i na turecké ambasádě a také neospravedlňuje počínání Erdogana.

Odmítl, že by po schůzce upustil od plánované cesty na Tchaj-wan. Bere ji jako obchodní misi. „My jsem ale suverénní země, nemůžeme se podvolovat tomu, co se po nás chce,” míní Kubera. Tchaj-wan je 14krát významnějším investorem v českém průmyslu než Čína.

„Ta cesta je podnikatelská, není v žádném případě namířena proti Číně, byť pro Čínu to může být složité,” vysvětluje Kubera.

Teď se hledá nejlepší možný termín. Roli hraje napětí kolem parlamentních voleb na Tchaj-wanu, které se konají po Novém roce, i čas potřebný na sestavení podnikatelské delegace.

I Bezpečnostní informační služba, která má Česko chránit před nechtěnými zahraničními vlivy, před Čínou a jejím počínáním pravidelně varuje.

Ředitel BIS Michal Koudelka nedávno označil tajné služby Číny a Ruska za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost České republiky. Zájem mají hlavně o průmyslové a technické informace.

V poslední době sílí snahy Číňanů o to, dostat se co nejblíže k českým politikům, úředníkům, akademikům nebo i těm, kdo mají dbát o bezpečnost státu.

„Snaží se dostat do kontaktu s nejrůznějšími vědeckými pracovníky, s lidmi z univerzit, ale také samozřejmě kontaktovat naše politiky. Velmi nebezpečné podle našeho názoru je, když jsou tito lidé od nás zváni na výlety do Čínské lidové republiky, tam jsou hoštěni, všechno je to čínskou stranou placeno a potom na konci přijde nabídka na spolupráci. My se snažíme nejen vědeckou obec, ale také univerzity a politiky varovat před tím, že toto nebezpečí hrozí. V poslední době cítíme tento trend bohužel i u bezpečnostních složek a snažíme se o tom velmi nahlas mluvit,“ řekl mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.