Článek
Senát zřejmě odmítne zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Doporučil mu to dnes jednoznačně jeho hospodářský výbor hlasy opozice, která má v horní komoře většinu. Zamítnutí novely výbor schválil většinou deseti hlasů z 12, nepodpořili to jen Jaroslav Větrovský (za ANO) a Karel Kratochvíle (ČSSD).
Pravděpodobnost, že se tak skutečně stane, je velká. Od senátních voleb v minulém roce se totiž výrazně změnila struktura senátu. Nejsilnějším klubem už není klub vládní sociální demokracie, ale Starostů a ODS (oba mají 18 senátorů). Sněmovně tak Senát vrací návrhy častěji, než tomu bylo zvykem v předchozím volebním období.
Šlo například o zákon, který chtěl zrušit karenční dobu, insolvenční zákon nebo zákon o státní službě. Sněmovna ale v těchto případech Senát přehlasovala a prosadila svou. Takovou situaci, jaká je v parlamentu nyní, kdy se zdá, že je Senát bezbranný, jsme zažili naposledy za premiéra Petra Nečase (ODS). Tedy v letech 2010 až 2013, kdy za vlády ODS, Věcí veřejných a TOP 09 měla v Senátu nejsilnější klub sociální demokracie.
Pokud poslanci aktuální senátní veto komunistického návrhu na zdanění restitucí přehlasují zejména hlasy vládní koalice, opoziční senátoři se podle svých vyjádření obrátí na Ústavní soud.
Odpůrci novely poukazovali na to, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které stát uzavřel s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním. „Byl by porušen princip legitimního očekávání. Někdo, kdo jednou ten majetek ukradl, se ho snaží částečně ukradnout podruhé,“ uvedl Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21).
Senátor Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11) poznamenal, že zdanění bylo přijato jen z politických důvodů na „zbožné přání“ KSČM, ke kterému se přiklonili poslanci vládních ANO a ČSSD, aby byla zachována jejich vláda. Podání ústavní stížnosti v případě, že by Sněmovna přehlasovala Senát, avizovali mimo jiné lidovci nebo Herbert Pavera (TOP 09).
Poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová obhajovala zdanění zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v roce 2012. Mluvila také o „rozporuplném“ schválení církevních restitucí „proti veřejnému mínění“. Předseda lidoveckých senátorů Petr Šilar poznamenal, že by se měla omluvit a že Ústavní soud tyto restituce potvrdil.
Stát by zdaněním mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
