Článek
Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci.
Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo. Novela se z dnešního rozhodnutí Senátu vrací Sněmovně, která však může veto horní komory přehlasovat.
Zaměstnanci by podle novely, kterou ve Sněmovně prosazovali především sociální demokraté, měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu mají snížit o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.
Video: Duel Seznamu o karenční době
Duel o karenční době.Video: Markéta Bidrmannová, Seznam Zprávy
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že zrušení karenční doby bude představovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tři miliardy korun ročně.
Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun vzhledem k tomu, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat obtížně.
Odpůrci novely argumentovali také tím, že opětovné proplácení nemocenské je krok populistický a že zrušení karenční doby nakonec odmítl i Ústavní soud. Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) zase uvedla, že chudší lidé si nemohou dovolit být nemocní, protože by to pro ně znamenalo citelný výpadek příjmů. „Není správné, pokud tři dny neplatíme zaměstnancům nic. To není normální, to není poctivé,“ uvedla.
Novelu sociálním demokratům pomohli při prvním projednávání ve Sněmovně prosadit ANO, komunisté a Piráti. Pro předlohu zvedlo koncem října v dolní komoře ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, což by stačilo i na přehlasování senátního veta. To nebylo přijato nijak přesvědčivou většinou, hlasovalo pro něj 37 z 62 přítomných členů horní komory.
