Článek
Senát odmítl návrh, aby se cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku museli komerčně zdravotně pojistit výhradně u společnosti Pojišťovna VZP.
Senátoři místo toho chtějí zřídit registr zdravotního pojištění cizinců, který by provozovala Česká kancelář pojistitelů. Registr má zajistit přehled o tom, zda je cizinec pojištěný, nebo nikoli. Novela, jež zejména zpřesňuje okruh lidí, kteří budou považováni za rodinné příslušníky občanů Evropské unie, se vrací k opětovnému posouzení poslancům.
Na návrh zákona, podle kterého by příštích pět let cizincům s dlouhodobým pobytem v Česku pojištění mohla poskytovat jen dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jako první upozornily Seznam Zprávy.
Změnu navrhli dva poslanci hnutí ANO Věra Adámková a Miloslav Janulík. Proti se postavilo Ministerstvo zdravotnictví, Hospodářská komora i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Podle kritiků jde o nepřípustný monopol. Nejedná se přitom o málo peněz, ve zdravotním pojištění cizinců se ročně protočí zhruba 600 milionů.
Janulík zdůvodnil úpravu potřebou vyřešit problém s tím, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž by měli jistotu, že jim bude proplacená.
Senát chce také zdvojnásobit limit plnění zdravotního pojištění pro cizince s dlouhodobým pobytem. Muselo by být sjednané nejméně na 120 000 eur (zhruba tři miliony korun). Upravil také pojištění dětí cizinců s dlouhodobým pobytem.
Místo komerčního pojištění budou v systému veřejného zdravotního pojištění, pojistné budou hradit rodiče. Sněmovní znění předlohy předpokládá, že přístup do běžného zdravotního pojištění by měly děti narozené cizinkám s dlouhodobým pobytem jen po dobu 60 dnů.
Novela cizineckého zákona má podle vládního návrhu oddělit nejbližší rodinu od lidí, kteří mají s občany států EU pouze volnější příbuzenské vazby. Česko dosud nerozlišovalo mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi či rodiči občana EU, a takzvanými oprávněnými osobami, což jsou například nesezdaní partneři nebo lidé závislí na péči občana EU.
Obě skupiny měly stejná práva, což podle Ministerstva vnitra není v jiných zemích běžné a není to ani opodstatněné. Do budoucna by tak měli pouze užší rodinní příslušníci mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu.
Lidé z druhé skupiny budou mít podle návrhu sice pobyt v ČR snadnější než jiní cizinci, nebudou však mít automatické právo na vstup do Česka. Průkazy o pobytu ale dostanou na delší dobu a nebudou muset dokládat účel jejich pobývání v ČR. Cizinci, kteří v Česku již pobývají, si své současné postavení ponechají.
Novela podle Ministerstva vnitra reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany Unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit. Předloha v souladu s dohodou o odchodu Velké Británie z EU také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu oprávněně bydleli ke konci loňska.
