Hlavní obsah

Senát. K čemu ho máme a jakou má roli (video)

K čemu máme SenátVideo: Seznam Zprávy

Nevíte, jakou má Senát roli? Pořád slýcháte, že by se měl raději zrušit? Nejste si docela jistí, proč ho u nás vlastně máme? Podívejte se na video.

Článek

1. Senát je…

Senát je jedna část Parlamentu, má 81 členů a říká se mu také horní komora. Mezi poslanci najdeme někdy i studenty, ale do Senátu se může až po čtyřicítce.

2. Dvakrát měř, jednou řež

Senát má speciální volební systém – každé dva roky hlasuje jen třetina z nás, takže se složení obměňuje jen pomalu a neodráží momentální nálady ve společnosti. Volí se ve dvou kolech – nakonec vyhrává ten, kdo má aspoň polovinu hlasů.

3. Kdyby náhodou…

V Senátu máme živoucí pojistku demokracie. Díky menším hlasovacím obvodům jej zpravidla obsazují příslušníci jiných stran, než které vládnou ve Sněmovně. Navíc díky tomu vyhrávají spíše osobnosti než politické strany.

4. Víc hlav víc ví

Senát může přijímat, zavrhovat či vracet návrhy zákonů, které vzešly z Poslanecké sněmovny. Bez Senátu nejdou schválit volební či ústavní změny. Také navrhuje zákony a dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv.

5. Toho bohdá nebude!

Senát se může rozpustit pouze vlastním usnesením. Proto „kryje záda“ Poslanecké sněmovně a při jejím rozpuštění zůstává jedinou funkční komorou Parlamentu. Vládne pak prostřednictvím takzvaných zákonných opatření.

6. Ten volí toho, ti zas jeho

Ještě před pěti lety Senát volil prezidenta, nyní může skupina senátorů aspoň navrhnout kandidáta na hlavu státu. Takto se v poslední prezidentské volbě senátoři rozhodli dát šanci například Pavlu Fischerovi nebo Marku Hilšerovi.

7. Námitka!

Senát předkládá prezidentu republiky návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Také na něj ale může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat žalobu Ústavnímu soudu pro velezradu.

8. Až po Vás…

Předseda Senátu je hned po prezidentovi druhým nejdůležitějším ústavním činitelem u nás. Posledním předsedou Senátu byl Jaroslav Kubera z ODS, momentálně se čeká na nového, kterým nejspíše bude Miloš Vystrčil nebo Jiří Růžička.

9. Pro jistotu

Dvěma komorami parlamentu se „jistí“ i západní demokracie jako Velká Británie, Německo, Francie a Španělsko. Jednokomorový parlament mají například v Maďarsku, na Slovensku a ve skandinávských státech.

Doporučované