Článek
Senát tak opraví Sněmovnu, která před třemi týdny schválila novelu v podobě, která sice přinese úsporu na daních občanům, ale způsobila by výpadek státních příjmů o 87 miliard a také významný propad v příjmech krajů a obcí, které by přišly o 12 a 31 miliard do svých rozpočtů.
Z mnoha avizovaných pozměňovacích návrhů se v Senátu do popředí během středy dostal jeden, který podle zdrojů Seznam Zpráv má skutečnou šanci nakonec ve čtvrtek horní komorou projít.
Zvrat nastal ve středu dopoledne na jednání ústavně-právního výboru Senátu, kde liberecký senátor Michal Canov (SLK) navrhl kompenzace krajům a obcím odpovídající 80 procentům, zrušení zdanění příjmů z prodeje cenných papírů a z prodeje podílu v akciových společnostech a změnu slevy na poplatníka na 27 840 korun. Návrh byl výborem přijat.
O téměř identickém návrhu se o pár minut později chystali hlasovat i senátoři na výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu. Zde jej navrhoval Zbyněk Linhart, rovněž senátor zvolený za STAN a SLK. Naopak jeho kolega z ODS Hynek Hanza navrhoval kompenzace obcím a krajům ve výši odpovídající 70 procentům očekávaného propadu obecních a krajských rozpočtů.
Nakonec však Linhartův výbor přijal k samosprávám ještě vstřícnější variantu piráta Lukáše Wagenknechta, který navrhl kompenzace ve výši zhruba 90 procent, a přítomní kolegové jej podpořili.
„Když už máme rozpočtový mejdan ze strany vlády, tak bych nerad, aby na to doplácely právě obce,“ komentoval pro Seznam Zprávy svůj návrh Wagenknecht, který se během jednání výboru netajil tím, že celou situaci považuje za absurdní a jako skutečně nejlepší řešení považuje shození celého zákona ze stolu.
Později odpoledne si Canovův návrh osvojil i hospodářský výbor, který je pro zákon garanční. Ten se kvůli daňovému balíčku sešel mimořádně ještě podruhé. Na začátku prosince totiž pod taktovkou ODS schválil kompenzace pro kraje odpovídající 75 procentům, ale pro obce jen 55 procentům.
„Sám jsem to nepodpořil, ale myslím, že je to ještě v mantinelech rozumnosti,“ komentoval jednání hospodářského výboru jeho předseda Vladislav Vilímec z ODS. Sám navrhoval kompenzace menší, zejména směrem k obcím. „Nemyslím si, že by na plénu ještě někdo navrhoval nějakou další změnu,“ reagoval na dotaz, zda lze očekávat ještě další návrhy přímo od senátorů.
Kompenzace více jak 70 procent pro kraje i obce jsou pro samosprávy výhrou. Původně totiž premiér Andrej Babiš přislíbil kompenzace ve výši právě 70 procent a v tomto rámci vystupovali ještě během středy v Senátu i zástupci občanských demokratů.
Paradoxem pak je, že středeční změnu na hospodářském výboru prosadil senátor za ANO Jaroslav Větrovský. Ten Seznam Zprávám řekl, že od začátku byl zastáncem náhrad za vážné výpadky, které daňový balíček obcím a krajům přivodil.
„Chtěl jsem, aby dva výbory přišly s totožným návrhem, aby se nestalo, že Senát nebude schopný nakonec přijmout nic,“ vysvětluje Větrovský.
Senát je poslední institucí, která může v nynějším stavu projednávání sporný daňový balíček přetvořit. Sněmovna totiž už může znovu hlasovat jen o pozměňovacím návrhu schváleném v Senátu anebo potvrdit původní variantu, kterou sama schválila.
A právě na tomto faktu stavěli svoji argumentaci opatrnější senátoři. Podle nich spíše projde Sněmovnou něco, na čem bude shoda s Babišovým hnutí ANO, a pokud by senátní návrh, který řeší kompenzace samosprávám, neprošel, bylo by to pro obce a kraje fiasko.
Proti tomu stojí názor, že Senát by neměl reflektovat jen to, co mu povolí Sněmovna, ale že by měl prosazovat skutečný kompromis, kdy sleví ze svých požadavků obě strany.
O zákonu bude v konečné fázi rozhodovat ještě prezident Miloš Zeman. Ten již avizoval, že jej bude vetovat, a tedy ho vrátí opět poslancům. Nelíbí se mu, že zvyšuje daňovou slevu na poplatníka, což pravděpodobně zůstane i po úpravách Senátu.
Další výhradou prezidenta je, že navzdory dohodě s premiérem a ministryní financí balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmů jen na dva roky. Na rozdíl od Senátu prezident už nemá možnost zákon jakkoliv měnit. Sněmovna jeho veto ale nadpoloviční většinou všech poslanců může přehlasovat a zákon schválit.
