Článek
Proces návratu vlků, kteří byli kdysi na Šumavě vyhubeni, pečlivě sledují zejména odborní pracovníci Správ národních parků Bavorský les a Šumava. Pomáhají jim v tom mimo jiné fotopasti a také rozbory genetických vzorků. Rozsáhlé monitorování nyní přineslo nová zjištění. Region těchto dvou velkých přeshraničních chráněných území již nevyužívá jen jedna, ale dvě vlčí smečky.
„Jedna vlčí rodina využívá hlavně lesy mezi Finsterau a Srní,“ vysvětluje ředitel Národního parku Bavorský les Franz Leibl.
„Druhá smečka je stále více vidět mezi přehradou Frauenau a Železnou Rudou,“ dodává jeho český protějšek Pavel Hubený. Po prokázání prvních mláďat v roce 2017 je založení druhé smečky dalším výrazným mezníkem v populačním vývoji těchto divokých zvířat.
Kojící vlčice.
V oblasti Finsterau-Srní se zoologům podařilo zaznamenat kojící vlčici. „To znamená, že mléčné žlázy samice jsou plné, což je jasná známka potomstva,“ říká profesor Marco Heurich, koordinátor monitoringu vlků v NP Bavorský les. Jan Mokrý, jeho protějšek z Národního parku Šumava, potvrzuje: „Další fotopast v oblasti zaznamenala čtyři vlčata.“
Zvířata, která využívají západní část Šumavy a tedy i Bavorského lesa, jsou od minulé zimy pravidelně fotografována kamerami pro monitoring divoké zvěře. Genetické analýzy vzorků trusu naznačovaly, že se tady od té doby mohlo kromě dvou dospělých vlků zdržovat i jedno mladé zvíře, což by naznačovalo vytvoření smečky. Do minulého týdne to však byl jen předpoklad. Teprve spolupráce vědců z týmu Aleše Vorla z České zemědělské univerzity s odborníky z obou národních parků přinesla nové informace.
„Pomocí stopování speciálně cvičeným psem a následnou stimulací vytím se podařilo prokázat přítomnost mláďat ve dvou vzdálených místech, což potvrdilo reprodukci a výskyt nejen původní, ale i další nové smečky. Na předchozí akustickou stimulaci vlci v obou oblastech jejich výskytu reagovali vytím, přičemž se dalo rozlišit, že v obou smečkách jsou přítomna i letošní mláďata,“ uzavírá Aleš Vorel.
