Článek
Ústředním námětem Gormleyho instalací se stalo tělo. Už v osmdesátých letech přetvářel sám sebe do nejrůznějších podob. „Nevím, proč bych měl pracovat s něčím jiným, když mám své tělo, které důvěrně znám,” vysvětluje sochař.
Jeho skulptury jsou oblíbeným terčem turistů a lovců fotografií, často ale původně vyvolaly bouřlivé reakce. Anděl severu přímo pomyslně rozdělil Velkou Británii. Sochu vysokou 54 metrů umístil Gormley v severní Anglii jako poctu pracujícím. „Zavírali tam továrnu i loděnice, chtěl jsem jen dát těm lidem pocit, že mají budoucnost,” vysvětluje autor, že nebylo jeho záměrem vyvolat diskuzi o sochách ve veřejném prostoru.
Další z jeho slavných děl s názvem Horizont jako událost se skládá z jednatřiceti postav, které se dívají k obzoru. V Londýně byly rozmístěny po obou stranách Temže, později byly instalovány také v New Yorku, Rotterdamu nebo v Hongkongu. „Ve všech případech začali obyvatelé dotyčných měst vnímat důvěrně známé prostředí novýma očima.”
Podobných projektů vytvořil celou řadu. V poušti Nového Mexika umístil 400 tyčí z nerezové oceli uspořádaných do mřížky o přibližných rozměrech kilometr krát kilometr a půl. Ti, kteří tuto instalaci v pouštní krajině viděli, hovoří o zážitku, který proměnil jejich myšlení a vnímání. Nejlépe to vyjadřuje sám Gormley: „Zastávám názor, že socha využívá vizuálních prostředků, aby vyprávěla o věcech, jež nelze vidět.“ Celý rozhovor s umělcem ve videu výše.
Interview je součástí pořadu Kultura Terezy Willoughby. V premiéře jej vysíláme každou neděli od 20:00 hodin na celoplošné Televizi Seznam.
