Článek
Státní pokladny zemí produkujících ropu a plyn budou v důsledku světového omezování závislosti na fosilních palivech čelit bilionovým ztrátám, informovala stanice BBC.
Vyplývá to ze zprávy nezávislého think tanku Carbon Tracker pojednávající o finančním dopadu globálního přechodu na udržitelná paliva. Podle zprávy by do roku 2040 mohly některým zemím klesnout státní příjmy nejméně o 40 procent. Na základě odhadů by tak všichni producenti ropy dohromady zaznamenali ztrátu 13 bilionů dolarů.
Výpočty think tanku Carbon Tracker jsou založené na předpokladu, že průměrná globální teplota bude růst dosavadním tempem – do roku 2040 by tak vzrostla o 1,65 stupně Celsia. Možné následky oteplování světového klimatu jsou hlavní příčinou přechodu k udržitelným palivům.
Think tank považuje své výpočty za obrazný budíček pro ropné producenty a mezinárodní zákonodárce. Ti podle něj plánují budoucnost obchodu s ropou na základě domnění, že poptávka po ní bude během následujících dvaceti let růst.
Carbon Tracker však varuje, že pro splnění klimatických cílů bude muset poptávka po ropě klesnout. Ceny ropy tak budou nižší, než v současné době ropný průmysl očekává. Právě rozdíl mezi očekáváními producentů a vývojem, který naznačuje think tank, by pro země znamenal kumulativní ztrátu 13 bilionů dolarů.
Zpráva zahrnuje i země, jejichž ekonomikám nedominuje ropa, například Spojené státy, Velkou Británii, Indii nebo Čínu. Především se však zabývá skupinou čtyřiceti zemí závislých na obchodu s ropou, které nazývá „petrostáty“. Například více než 80 procent státních příjmů Iráku a Rovníkové Guiney pochází z obchodu s ropou. U dalších sedmi zemí včetně Saúdské Arábie je to přes 60 procent.
Pokud poptávka po ropě klesne, budou tyto státy čelit významným ztrátám na svých celkových výnosech. Angola, Ázerbájdžán a pět dalších zemí přijdou o více než 40 procent svých příjmů. Saúdská Arábie, Nigérie, Alžírsko a devět dalších zaznamenají ztráty v rozmezí 20 a 40 procent.
Také existuje obava týkající se zemí, které think tank nazývá vznikajícími petrostáty. Ty se budou muset vypořádat se ztrátou příjmů z ropných polí, na kterých plánují zahájení těžby v příštích letech. Patří mezi ně Ghana, Uganda či Guyana.
Pro některé ze zemí Blízkého východu a severní Afriky by následky poklesu poptávky po fosilních palivech mohly být o trochu mírnější. Díky svým nízkým výrobním nákladům by se jejich role v globálních dodávkách ropy a zemního plynu mohla zdůraznit.
Přehodnocení investic
Některé ze států, čelících vážným ztrátám z obchodu s ropou, patří k těm nejchudším. Carbon Tracker ve své zprávě uvádí, že pro zmírnění následků budoucího vývoje je třeba okamžitě začít s diverzifikací jejich vládních příjmů. Nabízí několik kroků, o kterých se domnívá, že je lze uplatnit ve všech dotčených zemích.
Patří mezi ně investice do vzdělávání a zlepšování kvality veřejné správy ohledně možností podnikání v měnícím se klimatu. Kapitál, který státy nezainvestují do ropy a zemního plynu, je možné použít k investicím do odvětví odolnějších vůči transformaci energetického průmyslu.
Carbon Tracker ve své zprávě také apeluje na zbytek světa, aby tuto diverzifikaci podpořil. Existují k tomu prý morální důvody, protože velké množství dotčených zemí bojuje s chudobou. Změny by také pomohly dosáhnout lepších výsledků ve snahách o nápravu klimatu.
