Hlavní obsah

Sejde se politik, marketérka a mediální analytik. Jak se diskutuje o zrušení politické reklamy na Twitteru?

Foto: publicdomainpictures.net

Sejde se politik, marketérka a mediální analytik. Jak se diskutuje o zrušení politické reklamy na Twitteru?

„Politik by si měl zájem zasloužit, ne koupit,” prohlásil ve středu večer zakladatel Twitteru Jack Dorsey, jak jinak než na „cvrlikací“ platformě. Oznámil dost zásadní krok, který přepisuje dějiny sociálních sítí, politického marketingu i politiky jako takové: Zakáže jakoukoliv politickou reklamu. Otázky to budí mnohé, od Dorseyho záměrů po vztah k největšímu konkurentovi – Facebooku.

Článek

„Internetová reklama ovlivňuje miliony lidských životů,“ pokračuje Dorsey v dlouhém vláknu důvodů, ve kterých vysvětluje tak radikální krok: „Lidé se musí sami rozhodnout, jestli chtějí sledovat nebo sdílet nějaké politické sdělení.” Nová pravidla, tedy zákaz jakékoliv politické placené reklamy, vstoupí v platnost už 22. listopadu.

Rozhodnutí budí rozruch jak mezi politiky, tak mezi mediálními experty a politickými marketéry. Laura Kuenssbergová, politická komentátorka britské BBC k tomu však dodává, že „spoustu politického obsahu se produkuje za účelem, aby se sdílel zdarma”. Neznamená to tedy, že se Twitter „vyčistí” od politiky.

Krok Twitteru komentovala i Hillary Clintonová, bývalá šéfka americké diplomacie a neúspěšná kandidátka na prezidentku Spojených států: „Je to správná věc pro demokracii v Americe a všude po světě. Co na to říká Facebook?” Právě souvislost s dalším internetovým gigantem, společností Facebook, řeší většina světových médií a komentářů. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg však už dříve oznámil, že se k takovému kroku určitě nechystá.

Co na to mediální analytik?

„Twitter v posledních měsících a letech pravidla pro politické kampaně stále zpřísňoval,” vysvětluje pro Seznam Zprávy mediální expert Filip Rožánek to, co předcházelo rozhodnutí Jacka Dorseyho: „Aktivně upozorňoval na zahraniční účty, které se snažily ovlivňovat dění v jiných zemích nebo vylepšovat obraz některých kontroverzních vlád. Mnoho jich zrušil a zablokoval,” dodává.

Podle Rožánka takový krok nebude mít příliš velký dopad na českou politiku, neboť službu placené twitterové kampaně příliš českých stran a hnutí nevyužívalo. Když už, tak spíše v souvislosti s podporou voleb do Evropského parlamentu.

Reálný dopad to ale podle Rožánka nebude mít ani na zahraničních trzích, kde jsou na politickou reklamu zvyklí. „Například Donald Trump má vysoký organický zásah svých tweetů, řada dalších politiků si rovněž dokázala vybudovat dostatečné publikum, které pak samo šíří jejich tweety,” upozorňuje expert na totéž, co zmínila komentátorka BBC. Politický obsah totiž podle něj sledují hlavně novináři, komentáře a tweety politiků se stávají součástí zpráv.

Co na to politický marketér?

Z politického hlediska by krok Twitteru mohl být velmi zajímavý. S tím souhlasí i Anna Shavit, specialistka na politický marketing a vyučující na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pro Seznam Zprávy uvažuje nad záměrem Jacka Dorseyho: „Je to snaha ztížit některým kandidátům prezidentskou volbu v Americe? Člověka samozřejmě napadá Donald Trump.”

Anna Shavit vysvětluje, že Twitter byl od počátku nástrojem amerických kongresmanů a senátorů. Zdůrazňuje také, že mezi nejhlasitějšími politiky, kteří během čtvrtka novinku komentovali, byla právě Hillary Clintonová. Ta pravděpodobně na aktivitu svého oponenta během prezidentské kampaně v roce 2016 doplatila.

S názorem Filipa Rožánka, že v Česku takový zákaz nebude mít velký dopad, Anna Shavit ne zcela souhlasí. „I v českém prostředí je Twitter nesmírně důležitý směrem k určitému segmentu voličů. Je na něm většina politiků, opinion lídrů a lidí, kteří jsou aktivně zapojení do politiky,” říká. Přiznává však, že síť není tím nejzásadnějším nástrojem.

„Twitter je s politikou úzce propojený, jsem velmi zvědavá, jak se budou jednotlivé politické strategie adaptovat,” říká Shavit. Pokládá další otázku, tedy zda se více politické komunikace přesune třeba na Instagram.

Co na to politik?

Jak zmiňovala Anna Shavit, Twitter je téměř výsostný prostor pro politiky, ale také pro lidi, kteří se o politiku živě zajímají. Politici na síti vyjadřují své názory, ale i komunikují s novináři nebo svými voliči i oponenty.

Jedním z těchto aktivních českých politiků je například Tomáš Zdechovský, europoslanec. „Osobně sociální sítě využívám hodně, ať už Facebook, Twitter, LinkedIn nebo Instagram,” komentuje Zdechovský pro Seznam Zprávy.

Dodává však, že placenou reklamu využívá výhradně na Facebooku. „Jsou tam jasně daná pravidla a vše je dohledatelné,” vysvětluje svoji strategii. Na otázku, co si jako politik činný na sociálních sítích myslí o nové twitterové vyhlášce, odpovídá: „Omezení politické reklamy nepovažuji za šťastné, měli bychom nechat volnou soutěž,“ říká europoslanec a dodává: „Transparentní pravidla jsou vždycky lepší než zákazy, jsem si jistý, že kdo bude chtít, nějakou kličku si najde, zákazy k tomu přímo vybízejí.”

Co na to Facebook?

Otázku, kterou nadhodila Hillary Clintonová, si klade nemálo specialistů i laiků. Jak zareaguje firma, která se poslední dobou skloňuje především s politickými kampaněmi a volbami? Jak se Facebook a její šéf Mark Zuckerberg postaví k narůstající skepsi a tématu politických kampaní?

„Facebook vzletnými slovy o svobodách, propojování světa a budování komunit jen překrývá, že mu jde prostě o peníze, a v zásadě je mu jedno, odkud jsou,” komentuje pozici internetových gigantů analytik Rožánek.

Anna Shavit podtrhuje fakt, že se na Marka Zuckerberga bude zvyšovat tlak. „Z hlediska Evropské unie můžeme být ale dost hrdí, protože Evropská komise i Evropský parlament se dost snažily, aby se jasně definovalo, co Facebook je – médium, platforma… Tedy to, co sám Zuckerberg není schopen určit,” dodává.

Rožánek přiznává, že mu Twitter přišel vždycky zodpovědnější a transparentnější než Facebook. V tomto je Rožánek v přímém rozporu s Tomášem Zdechovským. Mediální analytik však základní rozdíl mezi Twitterem a Facebookem vidí v tom, že Mark Zuckerberg má politickou kampaň za součást svobody slova a Jack Dorsey tvrdí, že jde jen o placení dosahu a se svobodou slova to nemá nic společného.

Doporučované