Šéfredaktor ve vazbě, novináři bez práce. Lukašenkův režim likviduje média

Je to téměř rok od začátku srpnových protestů v Bělorusku, jejich následky je ale vidět i dosud. Nejvíc je v této východoevropské zemi pociťuji ti, kdo se tehdy o dění během protivládních demonstrací nebáli otevřeně informovat či vyzývat místní obyvatele, aby vycházeli do ulic svých měst.

A tlak na běloruská média a aktivisty v posledních dnech jen zesiluje. 8. července běloruské úřady zablokovaly webové stránky zpravodajského portálu Naša Niva, jenž patří mezi nejdůležitější a nejstarší média v zemi. Ministerstvo informací v souvislosti s tím uvedlo, že k takovému kroku přistoupilo na základě žádosti generální prokuratury a jako příčinu uvedlo šíření zakázaných informací.

Novináři webu Naša Niva přitom byli jedněmi z těch, kdo o aktuálním dění aktivně referovali. Policie také prohledávala hlavní redakci v Minsku a zadržela čtyři pracovníky portálu, včetně šéfredaktora Jegora Martinoviče. Ten se podle svých kolegů nyní nachází ve vazební věznici Okrestino. Jeho spolupracovníci, kteří jsou momentálně na svobodě, upozornili, že policie s ním během zadržení zacházela velmi brutálně. Běloruští ochránci lidských práv všechny zadržené označili za politické vězně.

Ředitelka vydavatelství Anastasija Rovdová v souvislosti s událostmi včera oznámila, že portál musí z bezpečnostních důvodů svou činnost pozastavit.

„Pozice naší redakce byla následující: zůstávat se svým národem v Bělorusku, proto ve chvíli, kdy byli zadrženi naši redaktoři a účetní, většina našeho týmu byla na území státu. Věděli jsme, že pracujeme legálně a nikdy jsme se neschovávali. Nyní je ale jedno, jestli porušujeme zákon, jsme prostě další v řadě,“ reagovala na incident Rovdová, pro níž nejsou události posledních dní překvapením. Dodala také, že být novinářem nezávislého média v Bělorusku se rovná sebevraždě. Na tiskové konferenci také uvedla, že novináři mají v plánu založit nový web a pracovat ze zahraničí.

Stejně tak před několika týdny učinili zakladatelé dalšího webu tut.by, který běloruské úřady zablokovaly v květnu. Novináři kvůli tlaku Lukašenkova režimu činnost portálu pozastavili. Běloruská policie také zadržela 15 spolupracovníků redakce, včetně generální ředitelky Ljudmily Čekinové a šéfredaktorky Maryny Zolotovové. Tým později oznámil vznik nového média zerkalo.io jež bude podle běloruských novinářů fungovat až do znovuobnovení činnosti předchozího portálu. „Nevíme, kdy k tomu dojde. Ale věříme. A pokud jste s námi, budeme pokračovat,“ stojí v prohlášení týmu.

Ve středu ráno přišla také zpráva o tom, že běloruská policie prohledává domy a kanceláře právníků a ochránců lidských práv v Minsku. Terčem policejních prohlídek se tentokrát stali aktivisté nevládní organizace Vjasna 96, která dohlíží na ochranu práv politických vězňů. Několik aktivistů, mezi nimiž je například místopředseda Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) Valentyn Štefanovič, aktivista Sergej Sys či obhájkyně lidských práv Jevgenija Babajevová, běloruská policie zatkla. Zástupci organizace rovněž uvedli, že se nemohou zkontaktovat se svým šéfem Alesem Bjaljackým.

„Svoji činnost nezastavíme,“ uvedli následně v prohlášení zveřejněném na svých stránkách běloruští aktivisté. „Jakýkoliv tlak a pronásledování členů naší organizace za jejich činnost je politicky motivované,“ zdůraznili. Cílem tamních úřadů je podle nich zničení samotné organizace a omezení svobody podobných asociací po celém Bělorusku. Vjasna 96 také vyzvala k zastavení represí a osvobození politických vězňů, jichž je nyní v zemi 555.

Jak uvádí běloruská média, policie se pokusila prohledat také sídlo Běloruského helsinského výboru, charitativního projektu Imena či organizace Hnutí za svobodu.