Šéfové firem: Letos čekáme vlnu krachů, byznys se vzpamatuje za rok

Víra ředitelů českých firem v růst výnosů vlastních firem je letos vzhledem k okolnostem pandemické krize poměrně vysoká.

Vyšší výnosy než loni očekává celkem 71 procent oslovených šéfů. To je sice méně než v uplynulých letech (průměr let 2015 až 2020 činil 81 %), zároveň však jde o výrazně optimističtější výhled, než jaký ředitelé nabízeli během recese v letech 2012 a 2013 (58 %, respektive 59 %).

Vyplývá to z finálních výsledků 12. ročníku českého průzkumu názorů generálních ředitelů PwC CEO Survey, kterého se v březnu 2021 zúčastnilo 260 ředitelů českých firem.

„Výsledky, zejména část značící důvěru v růst výnosů vlastních firem, působí vzhledem k situaci optimisticky a restart ekonomiky by mohl být poměrně rychlý. Opírají se jak o roční zkušenosti a adaptaci firem samotných, tak i o příznivé signály ze světa spojené hlavně s vakcinací. Například ve Velké Británii je vidět, že s rostoucí proočkovaností populace přibývá i zakázek a byznys se vrací do kondice,“ interpretuje data z české CEO Survey 2021 řídící partner PwC Jiří Moser.

Optimismus ředitelů v CEO Survey tradičně znamená dobrou zprávu i pro českou ekonomiku jako celek. Historicky totiž křivku této prognózy kopíruje následně i statistiky naměřený vývoj HDP. Z grafu se výrazněji vymyká pouze ukazatel loňského roku. To souvisí s povahou aktuální krize, kterou nikdo z respondentů loňského ročníku (sběr dat probíhal v prosinci 2019) nečekal.

Základním znakem současné krize je, že dopadá na různé obory s odlišnou intenzitou. Zatímco 44 procent ředitelů uvedlo, že pandemie covid-19 jejich výnosy snížila, 30 procent zaznamenalo i navzdory těžké celkové ekonomické situaci růst vlastních výnosů. U zbytku zůstaly výnosy obdobné.

Z těch ředitelů, kteří uváděli pokles, očekává 32 procent návrat na předkrizové hodnoty už během letošního roku. Největší část (51 %) očekává předpandemickou formu až v roce 2022. Ještě pozdější návrat na někdejší hodnoty potom očekává 17 procent ředitelů.

Aktuální CEO Survey řešil také to, jak rok pandemie změnil byznys jako takový. Nadpoloviční většina (58 %) uvádí, že covid-19 zasáhl jejich dodavatelský řetězec. Celou pětinu (20 %) dokonce donutila pandemie systém dodavatelů změnit, 12 procent respondentů upřesnilo, že vyměnilo zahraniční dodavatele za lokální.

Více než polovina ředitelů (51 %) uvádí, že je covid-19 donutil zaměřit se více na zákazníky či odběratele v Česku. Za dostatečnou označilo státní pomoc zasaženým podnikům 44 procent ředitelů. A konečně: celých 94 procent ředitelů předpokládá, že letošní rok přinese zvýšenou míru insolvencí a konkurzů.

„Vládní moratorium na podávání insolvenčních návrhů na čas sejmulo z firem tlak a tím také snížilo počet insolvencí, který je v současnosti výrazně pod normální hodnotou. Dá se ale očekávat, že krátce po uvolnění současných opatření přijde vlna krachů a restrukturalizací firem, které už nyní technicky insolventní jsou. Budeme tedy pravděpodobně svědky situace, kterou z minulé krize nepamatujeme. Většina firem bude těžit z oživení, ale zároveň se podstatná část společností bude snažit odvrátit svůj krach,“ říká partner PwC a expert na restrukturalizace Petr Smutný.

Zajímavý je i pohled na hrozby, kterých se šéfové obávají. Zatímco na globální úrovni podle předpokladů zvítězila jako hrozba číslo jedna pandemie a v západní Evropě a Severní Americe se na vrcholu umístily kybernetické hrozby, čeští CEOs mají v této kategorii vlastního „vítěze“.

Celkem 81 procent ředitelek a ředitelů totiž uvedlo, že se nejvíce obávají „nekvalitní legislativy a jejích těžko předvídatelných změn“. Do první pětice hrozeb se dostala pandemie (obává se jí 78 % českých ředitelů), přílišná regulace (77 %), dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců (71 %) a rostoucí daňové a odvodové zatížení (71 %).

„Nekvalitní legislativa může vyústit v řadu problémů, jako je například výklad nových zákonů závisející na vlastním uvážení jednotlivce nebo náklady spojené s přizpůsobením novým zákonům, jež však mohou být vyššími instancemi později zrušeny. Na seznamu potíží hrozících pro firmy je i nejistota daňové politiky. Zatímco vlády jednotlivých států zasahují do chodu byznysu pomocí podpůrných balíčků, generální ředitelé sledují kumulaci dluhů a jsou si vědomi toho, že změny v překombinované daňové politice jsou nevyhnutelné. Od fyzických i právnických osob se bude očekávat, že splatí svůj podíl,“ komentuje hrozby vnímané řediteli vedoucí partner daňových a právních služeb PwC Česká republika Jan Tokarski.

Hrozba nekvalitní legislativy zaznamenala meziroční růst o 17 procentních bodů, větším „skokanem“ se v očích českých ředitelů stala už jen obava z vysoké inflace (meziročně stoupla o 37 %), které se obává 53 procent respondentů. Naopak o 29 procentních bodů poklesla obava z růstu mzdových nákladů.

Obecně je však pro celou tuto širokou otázku příznačné, že se čeští ředitelé celkově jmenovaných hrozeb obávají v absolutních číslech mnohem méně než jejich protějšky ze světa. Dobře je to vidět právě například na pandemii, které se v globálním průzkumu obává 91 procent ředitelů, kdežto v českém „jenom“ 78 procent. Velký rozdíl je potom tradičně u obavy o kyberbezpečnost, které se na globální úrovni bojí 85 procent ředitelů, kdežto v Česku jen 49 procent.