Článek
Několik posledních let se snažila zastupovat zájmy lidí v exekucích, vede spolek nazvaný Česká asociace povinných, teď Denisa Rohanová oznámila svůj – jak přiznává – dlouhodobější plán vstoupit do politiky. A myslí si na post příštího prezidenta České republiky. Pomoci by jí k tomu mohly právě statisíce lidí s dluhy.
Pro svůj úmysl kandidovat si vybrala velmi netradiční datum – 1. dubna, který platí za den, kdy si lidé ze sebe navzájem „vystřelují“ různými žerty. Rohanová ovšem trvá na tom, že kandidaturu myslí vážně.
„Přiznám se, že jsme o tom hodně uvažovali, ale pro mě ta symbolika 1. 4. byla skrytá ne v aprílu, ale v tom, že by se naše země mohla dočkat první ženy na postu prezidenta jako čtvrté hlavy státu České republiky,“ popisuje bojovnice za lidi s dluhy.
Znamení... Proč toto rozhodnutí? Nechci se dál dívat na to, jak je naše společnost rozdělená. Nechci žít v...
Posted by Denisa Rohanová on Wednesday, March 31, 2021
Právě o členskou základnu „své“ asociace, která aktuálně čítá zhruba 1600 lidí, se chce mimo jiné opřít. Podporu chce získat i od dalších lidí v exekucích – a podle posledních dat Exekutorské komory z loňského listopadu jde o masivní voličskou základnu bezmála 720 tisíc dlužníků.
„Stále říkáme, že dluhy se mají platit. Ano, mají se platit, ale ne to šílené příslušenství,“ říká Denisa Rohanová s odkazem na to, že v řadě případů se k samotnému dluhu přidávají i další náklady, poplatky a úroky, které mohou i násobně převýšit původně dlužnou částku.
Její kolega z České asociace povinných Josef Vičan vnímá kandidaturu jako naději pro lidi v exekuci.
„Nikdo z nás nechtěl do politiky, nebylo to naším záměrem, ale léta se to řeší, pořad se jen slibuje,“ říká Vičan.
Svou kolegyni označuje za charakterního člověka, který umí dát věci do pohybu. Připisuje jí zásluhy na některých legislativních změnách, které zlepšily postavení lidí s dluhy.
Další lidé z branže, kteří se také věnují problematice předlužení, ovšem chtěli zůstat v anonymitě, pak o Denise Rohanové mluví jako o ženě, která svým rázným přístupem může během projednávání legislativních změn škodit.
Jako za Nagana
Denisa Rohanová zároveň odmítá, že by dlužníci byli její jedinou prioritou. Mluví o potřebě spojovat lidi a své oznámení kandidovat doprovodila větou, že by chtěla žít „zpět v době Nagana“.
Na otázku, jak tomu chtěla konkrétně napomoct, odpovídá neurčitě: „Každý má potenciál něčím přispět. Byla bych ráda, kdyby ten potenciál využívali.“
Ještě tajemnější je ohledně svých plánů, co bude po oznámení kandidatury následovat, nechce o tom příliš mluvit s tím, že to má být překvapení. Pochvaluje si ale, že během čtvrtka se jí ozývala řada lidí s nabídkou pomoci.
Odmítá kandidovat za nějakou z politických stran, a chce proto získat nutných 50 tisíc hlasů v rámci petice.
Pětačtyřicetiletá žena má zkušenosti s lokální politikou. V roce 2014 kandidovala v komunálních volbách za Úsvit přímé demokracie, který zakládal Tomio Okamura (nyní SPD). Ve volbách ale neuspěla. O rok později tehdejšího předsedu své strany otevřeně kritizovala.
Veřejně už ohlásil prezidentskou kandidaturu i senátor Marek Hilšer. Mluví se i o dalších kandidátech, kteří potvrdili, že nad kandidaturou uvažují, případně ji nevyloučili. Jde například o dalšího senátora Pavla Fischera, armádního generála Petra Pavla, předsedu České konfederace odborových svazů Josefa Středulu nebo Vladimíra Dlouhého z Hospodářské komory.
Nového prezidenta budou Češi nejspíše volit během února 2023. Současný prezident Miloš Zeman už nemůže kandidovat, protože končí druhé funkční období a třetí v řadě mu nepovoluje zákon. Funkční období mu skončí 8. března 2023.
