Článek
Polský prezident Andrzej Duda dnes potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová od středy odchází do důchodu. Stalo se tak na základě sporného zákona, přestože soudkyně argumentovala, že podle ústavy má její funkční období skončit až v roce 2020. Prezidentovo rozhodnutí oznámil podle polských médií zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha. Sama Gersdorfová podle mluvčího nejvyššího soudu hodlá ve středu přijít do práce.
„Ústava mi zaručuje tuto ctihodnou pozici na šest let a já nevidím důvod, proč bych o tom měla jednat s výkonnou mocí,” uvedla Gersdorfová.
Nástup účinnosti soudní reformy vyvolal v Polsku protesty. Zhruba pět tisíc Poláků se shromáždilo před budovou nejvyššího soudu, kde se svíčkami a transparenty požadovali nezávislost soudů a „konec diktatury”. Mezi členy hnutí protestujícího proti soudní reformě je také bývalý prezident Polska a disident Lech Wałęsa.
Do penze jít odmítá
Kvůli zákonu o nejvyšším soudu zahájila Evropská komise v pondělí řízení proti Polsku, které může skončit u soudu Evropské unie v Lucemburku. Podle polské opozice zákon umožňuje čistku ve vrcholném justičním orgánu, tedy odeslat do penze asi dvě pětiny ze stávajících soudců. O čistce hovoří také Gersdorfová.
Gersdorfová ještě před odchodem na schůzku s prezidentem vydala pokyn, že během její nepřítomnosti ji bude zastupovat nejdéle působící soudce Józef Iwulski, o čemž také informovala prezidenta. „Plány se nezměnily. Paní předsedkyně hodlá zítra (ve středu) být v práci. A jaké budou další osudy paní předsedkyně - například zda se nerozhodne odjet na dovolenou - se dozvíme zítra,” řekl novinářům mluvčí soudu Laskowski.
Po schůzce s prezidentem, které se zúčastnil také soudce Iwulski, Mucha prohlásil, že předsedkyně Gersdorfová „přechází z moci zákona do penze” a že prezidentovou vůlí je, aby od středy plnil její povinnosti Iwulski jako nejdéle působící člen nejvyššího soudu.
Zákon snižuje hranici odchodu soudců do důchodu ze 70 na 65 let. Soudci sice mohou prezidenta požádat o prodloužení mandátu, ten je však může bez udání důvodu odmítnout. Změna věkové hranice přitom postihne 27 ze 76 soudců nejvyššího soudu. Opozice se tak obává, že vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) dosadí na jejich místa soudce loajální vládě.
Kaczyński proti „mentalitě komunismu”
Polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) od nástupu k moci v roce 2015 zdůrazňuje, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentuje také tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry.
Gersdorfová, která ostře kritizuje útok vládní strany na nezávislost justice, bývala členkou protikomunistického hnutí Solidarita, soudkyní se stala až po pádu komunismu a do nejvyššího soudu ji jmenoval prezident Lech Kaczyński, bratr šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského. Právě ten je pokládán za hlavního strůjce nynějších změn v justici.
„Ten, kdo potírá nezávislé soudnictví, neslouží Polsku,” prohlásil dnes bývalý polský premiér, nyní předseda Evropské rady Donald Tusk, který je vnímán jako nejvážnější Kaczyńského rival. „Polsko si zaslouží nezávislé soudy. Nezávislá justice možná ne vždy pomáhá vládě, ale pomáhá občanům,” řekl. Dodal však, že nechce komentovat aktuální situaci.
Minulý týden shromáždění soudců nejvyššího soudu jednomyslně přijalo usnesení, že soudkyně Gersdorfová zůstává v souladu s ústavou předsedkyní do 30. dubna 2020, připomněl server Onet.pl.
