Šéfka ECB uspořádala teambuilding. Tmelí rozštěpenou bankovní radu

Nejdříve oficiality, potom méně formální prostředí na zámku Kronberg, v jehož zdech sídlí pětihvězdičkový hotel.

Fakt, že bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu a nynější číslo 1 v centrální bance uspořádala se svými kolegy setkání za hranicemi německé bankovní metropole, svědčí o vztazích v nejvyšším patře ECB mnohé. Lagardeová po svém předchůdci Mariovi Draghim zdědila rozštěpenou bankovní radu, která obtížně hledala shodu na vedení měnové politiky – například zda zahájit další kolo nákupů dluhopisů nebo za kolik či zda posunout úrokové sazby ještě víc do minusu.

Zámek, kam se bankéři podle agentury Bloomberg přemístili od budovy ECB v černých mikrobusech, leží asi 19 kilometrů severně od Frankfurtu. Jde o symbolické místo, protože zde kdysi ležel tábor římské armády bránící hranice říše před nájezdy germánských kmenů.

Podobné manévry v poslední době probíhaly také při jednání centrálních bankéřů – většina stojící za bývalým šéfem ECB Mariem Draghim také odrážela nesouhlasné argumenty vedené především ze strany německé centrální banky v čele s Jensem Weidmannem.

Rozsah rozkolu mezi jednotlivými členy nejvyššího vedení banky ukázal zápis ze zářijového jednání, který banka zveřejnila v říjnu. Například proti opětovnému spuštění nákupu dluhopisů, které ECB jako poslední z velkých cedulových bank ukončila na konci roku 2018, se kromě Němců postavil také francouzský zástupce.

Analytici proto upozorňují, že úspěch celé akce se nemusí vůbec projevit, pokud budou jednotlivé národní banky házet „velké matce“ ve Frankfurtu klacky pod nohy. Ze zápisu také vyplývá, že se bankéři zabývali posunem úroků do ještě většího záporu.

Bankéři se sice podle všech náznaků pohádali víc, než bývá obvyklé, ale v pohledu na situaci ekonomiky eurozóny se naopak shodli – růst HDP ani moc růst nepřipomíná, inflaci se ke dvěma procentům dotlačit nepodařilo a výhled lze kvůli brexitu a celním válkám jen stěží označit za růžový.

Mario Draghi své nástupkyni zanechal vztahy, pro které analytik banky ING Carsten Brzeski použil příměr „válka růží“. Agentura Bloomberg však připomněla, že Lagardeová je zvyklá přebírat organizace, které procházejí složitějším obdobím.

Když v roce 2011 získala místo v čele MMF, nastoupila po padlém šéfovi Strauss-Kahnovi – toho z čela organizace půjčující miliardy dolarů odstřelila sexuální aféra s pokojskou. Lagardeová situaci zvládla a podařilo se jí vrátit organizaci část ztraceného lesku.

Nyní ji čeká podobně delikátní mise, ofenzivu zahájila hned po nástupu, když jednala se členy rady jedna na jednoho. Na rozdíl od Maria Draghiho sice neprošla různá patra národních bank, a dokonce přiznala, že nemá ráda matematiku (Draghi dělal doktorát u jednoho z pozdějších nositelů Nobelovy ceny za ekonomii), ale během své kariéry prokázala, že dokáže překlenout názorové rozdíly a nakonec prosadit svou.

Aby však dokázala například spořivé Němce dotlačit k otevření peněženky, což by mohlo popostrčit evropskou ekonomickou mašinu směrem kupředu, musí za sebou mít sjednocenou centrální banku.