Šéfem zahraniční politiky EU je socialista z Katalánska. Kdo je Borrell?

„Milý Josepe, (…) změny klimatické, digitálně-technologické i geopolitické už nyní mají hluboký dopad na životy Evropanů…” píše předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Josepu Borrellovi v dopise, ve kterém ho pověřuje funkcí Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Funkce zastává zároveň i místopředsedu Evropské komise a existuje na základě Lisabonské smlouvy. „Má za úkol reprezentovat EU navenek, koordinovat její politiku vnější akce, to znamená například i diplomacie a krizový management v nestabilních regionech,” vysvětluje pro Seznam Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Politiku ale sám nevytváří, jak doplňuje Weiss, na všechna rozhodnutí potřebuje souhlas všech členských států. „Připravuje ale agendu pro jednání Rady pro zahraniční věci,” dodává Weiss: „To je docela důležitá forma vlivu.”

Josep Borrell je syn katalánského pekaře. Narodil se před dvaasedmdesáti lety ve vesnici La Pobla de Segur uprostřed Pyrenejí. Studoval aplikovanou matematiku, letecké inženýrství i ekonomii. Po smrti generála Franka v roce 1975 vstoupil do demokratické španělské politiky. Stal se socialistou a v roce 1982 byl poprvé v ministerském křesle.

Po přelomu nového tisíciletí začala jeho politická kariéra evropské úrovně. Zastával pozici předsedy Evropského parlamentu, europoslance. Loni se vrátil do španělského parlamentu jako ministr zahraničí premiéra Sáncheze.

Od prosince letošního roku je z pověření Ursuly von der Leyenové Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Tedy je na ostře sledované pozici, na které se budou řešit otázky migrace i vztahy s ostatními státy, zejména postoj k Rusku a také k africkým zemím.

V čem dalším nová šéfka Evropské komise vidí hlavní témata mandátu Španěla Borrella? Třeba v sebevědomí Evropy v rámci jednání se světovými mocnostmi, jako jsou Spojené státy americké, Čína a Rusko. „Musíme být asertivnější, jednotnější,” píše von der Leyenová.

Borrell to nebude mít jednoduché. Na jednu stranu musí zastávat roli mluvčího zemí, z nichž každá brání vlastní suverenitu a zájmy. Na druhou stranu musí obhájit vlastní politické škraloupy z minulosti, mezi které patří například výroky o severských zemích, které prý „nezažily válku”. Později se Borrell omluvil.

Další kontroverze zmiňuje německý server Deutsche Welle, kdy Borrell odešel z rozhovoru s jejich novináři proto, že se ptali na nepříjemné otázky spojené s problémy v Katalánsku. Podle všeho je Borrell „hrdý Katalánec”, ovšem nepodporuje žádné separatistické tendence.

Němci připomínají i jeho finanční skandál z roku 1999, kdy musel odstoupit z pozice lídra španělských socialistů, přesto ho ale nikdy z konkrétního přestupku neobvinili.

Z hlediska evropské politiky se čeká mírná změna oproti Borrellově předchůdkyni Mogheriniové ve vztahu Evropské unie a Ruska. „Chtěla se vyhnout konfliktu, a to byla chyba,” řekl Guardianu jeden z evropských diplomatů. Josepa Borrella rovněž dříve kritizovali za „příliš vřelý vztah” k Rusku. Během říjnových slyšení se ale bývalý předseda parlamentu snažil tyto názory rozptýlit tím, že jednoznačně slíbil zachování protiruských sankcí kvůli anexi Krymu.

Ve stejný den, kdy se ministři zahraničí scházejí u Josepa Borella, koná se důležitý summit právě ohledně ukrajinské krize, která trvá již od roku 2013. V Paříži se schází ukrajinský prezident Zelenskyj a jeho ruský protějšek Putin, za přítomnosti francouzského prezidenta Macrona a německé kancléřky Merkelové.

Borrell se bude snažit i o posílení vztahů s africkými zeměmi. Ty totiž souvisí s jednou z priorit nového parlamentu i komise – řešení problémů vznikajících migrací. „Zahraniční a bezpečnostní politika je hodně reaktivní – reaguje na krizové situace v mezinárodních vztazích,” doplňuje ale Tomáš Weiss.