Článek
Před čtyřmi a půl lety jeden z hlavních spolumajitelů Penty Marek Dospiva přiznal, co bylo také důvodem, proč se tato investiční skupina rozhodla vybudovat vlastní mediální divizi. Média měla posloužit jako „atomový kufřík” pro případ, že se Penta ocitne v těžké komunikační defenzívě. Nyní se skupina do takové situace už podruhé dostala na Slovensku, kde se po letech znovu rozvířil korupční skandál Gorila. V něm hraje ústřední roli Dospivův kolega a klíčový spoluvlastník Penty Jaroslav Haščák. Vlastnictví médií zatím skupině na Slovensku příliš nepomáhá a už několik dnů patří mezi hlavní zprávy. Penta současně věří, že v Česku ji kauza nepoškodí.
Poprvé dolehla Gorila na Pentu na přelomu let 2011 a 2012. Tehdy se na veřejnost dostaly údajné přepisy odposlechů slovenské tajné služby SIS, která nahrávala Haščáka během jeho schůzek v konspiračním bytě v Bratislavě v letech 2005 a 2006. Na záznamech se hovořilo o úplatcích pro politiky, kteří měli rozhodovat v zájmu Penty. Jedním ze zachycených návštěvníků byl i předseda strany Směr a někdejší premiér Robert Fico.
Zveřejnění přepisu odposlechů tehdy dostalo Pentu pod silný tlak. Haščák byl v médiích vykreslován jako zosobnění korupce mezi vrcholným byznysem a politikou. Nyní čelí kritice znovu. Na veřejnost se totiž dostala samotná nahrávka odposlechů (Poslechnout si vybrané pasáže můžete ZDE).
Pro Pentu a Haščáka je tíživé, že obsah nahrávky odpovídá písemné analýze, která se rozšířila před lety jako první. Jak připomíná například deník Sme, Haščák v únoru 2012 novinářům tvrdil, že popisovaná setkání ve zmíněném bytě na Vazovově ulici „neprobíhala”. Nahrávka ho však zřejmě usvědčuje ze lži. Ve čtvrtek večer dokonce několik desítek lidí kvůli tomu na podnět opozice protestovalo před Haščákovým domem nedaleko Bratislavy.
Penta se brání prohlášením, že nahrávky jsou podle ní „s největší pravděpodobností kopírované, sestříhané nebo jinak upravené”. Současně Haščák tento týden vyzval slovenskou policii a prokuraturu, aby zveřejnily celý vyšetřovací spis, který se Gorilou zabývá. „Po zveřejnění takzvaných a údajných nahrávek Gorila, které zřejmě unikly z vyšetřovacího spisu, bez znaleckého posudku a bez souvisejících výsledků policejních prověřování tam uvedených skutečností, je možné obnovit důvěru k zákonnosti vyšetřování jen tak, že spisy budou zveřejněny,” uvedl Haščák a vyzval vyšetřovatele, aby ho předvolali k výslechu.
Stejně jako napoprvé se kauza řeší hlavně na Slovensku, kde má Penta silnější pozice než v Česku. V zemi pod Tatrami se skupina rozvíjela dříve a dominuje hlavně ve zdravotnictví. Kromě nemocnic, zdravotní pojišťovny, nebo lékáren však provozuje i banky, hliníkárny nebo závody na zpracování masa.
Sama Penta zdůrazňuje, že v Česku problémy se svým renomé nemá. „Navzdory blízkosti Česka a Slovenska je vnímání Penty v obou zemích zásadně odlišné,” uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí Penty Ivo Mravinac. Podle něj také platí, že Dospiva zcela stojí za svým společníkem Haščákem, kterého zná už od studentských let.
Faktem je, že český byznys Penty se v Gorile neřešil, přesahy byly spíše nepřímé. Například v tom, že bývalá šéfka slovenského Fondu národního majetku Anna Bubeníková, která z nahrávek vychází jako klíčová osoba při prosazování zájmů Penty, blokovala vstup skupiny EPH vedené Danielem Křetínským do provozovatele slovenské plynovodní sítě SPP. Stát kontroloval v SPP většinu akcií a Bubeníková odmítala předat zájemci o menšinový balík akcionářskou smlouvu. Vstup do SPP nakonec Křetínský dotáhl až v závěru roku 2012, kdy už byla v úřadě druhá Ficova vláda.
První vlna skandálu sice na Slovensku prohloubila nedůvěru k politikům a vyústila do série demonstrací, postupně však dění kolem Gorily utichlo. Penta se následně pustila do nákupů médií a pořídila si několik titulů, v Česku vydavatele regionálních Deníků, na Slovensku kontroluje například bulvární deník Plus jeden deň, ekonomický týdeník Trend a má menšinový podíl v deníku Sme.
Na scénu se Gorila vrátila po zatčení mafiánského podnikatele Mariana Kočnera, který je obviněný ze zosnování loňské vraždy novináře Jána Kuciaka. Při domovní prohlídce u Kočnera se totiž našla příslušná nahrávka. Nyní se na veřejnost dostaly další kopie téhož zvukového záznamu – tedy s největší pravděpodobností, protože tajná služba pravost záznamů, které někdo umístil na amerických serverech, nepotvrdila.
