Článek
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman očekává, že žalobce Jaroslav Šaroch v průběhu prázdnin rozhodne o obžalobě v kauze Čapí hnízdo. V ní je obviněn premiér Andrej Babiš a několik jeho příbuzných.
„V současné době jsme na hranici tří měsíců (od chvíle, kdy vyšetřovatelé předali případ s návrhem na obžalobu, pozn. red.). Ten spis je poměrně rozsáhlý. Lze očekávat, že nějakou dobu na to státní zástupce potřebuje. Myslím si, že se blížíme k okamžiku, kdy už by nějakým způsobem rozhodnout měl,“ uvedl Zeman ve Výzvě Seznamu.
Zákonná lhůta, dokdy musí žalobce rozhodnout, dána není. Podle Zemana se ale v obdobných případech většinou žaluje mezi třemi až pěti měsíci.
Případ se vyšetřuje už více než tři roky a na konci loňského roku Šarocha pokárala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Žalobce podle ní nepostupoval dostatečně důrazně a efektivně při výkonu dozorových oprávnění a povinností k policejnímu orgánu. Uložila tehdy Šarochovi, aby byl aktivnější a věc řešil rychleji.
Šaroch tehdy její výtky odmítl s tím, že jsou populistické a bez obsahu. K aktuálnímu vyjádření Pavla Zemana řekl: „Nebudu to nijak komentovat.“ Podle mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze Aleše Cimbaly je spis rozsáhlý a žalobce se musí vypořádat s několika návrhy na zastavení trestního stíhání.
Poslechněte si celou Výzvu se žalobcem Zemanem.Video: Jiří Kubík, Seznam Zprávy
Premiér Andrej Babiš je obviněn z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie, za což mu hrozí pět až deset let vězení. Obvinění čelí i jeho žena Monika, stejně jako její bratr a dcera z prvního manželství. Případ Babiše juniora (syna z prvního manželství) se kvůli jeho švýcarskému občanství bude řešit odděleně.
Rozhodnutí o obžalobě není jediným nepříjemným okamžikem, který premiéra v příštích měsících čeká.
Očekává se konečné znění auditu Evropské komise. Již předběžná zpráva přitom konstatovala, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů, protože má možnost ovlivňovat dotační politiku a zároveň skrze Agrofert z dotací sám profituje. Zároveň auditoři ve zprávě zpochybňují konkrétní dotační projekty a požadují vrácení 451 milionů korun.
