Článek
Před dvěma měsíci zveřejnily Seznam Zprávy informace o možné podjatosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ve vleklé kauze, v níž jde o vrácený majetek šlechtického rodu Czerninů.
Šéf žalobců se v tomto případu třikrát úspěšně dovolal k Nejvyššímu soudu. Díky tomu se nakonec otevřela právní cesta ke zpochybnění restitucí.
Problém spočívá v tom, že se Pavel Zeman v minulosti soukromě angažoval ve prospěch svého přítele, farmáře a majitele penzionu u Třeboně Petra Habersbergera, který má na zvrácení restitucí Czerninů velký zájem.
Nejvyšší státní zástupce trvá na tom, že se neprovinil proti etickým zásadám žalobců a zůstal v kauze nestranný.
Podle nových zjištění redakce však Pavel Zeman nejezdil na Třeboňsko jenom na soukromou dovolenou.
Úřad nejvyššího žalobce zorganizoval v Habersbergerově penzionu u Třeboně nejméně dvě služební akce. Obě se přitom uskutečnily poté, co se Pavel Zeman do zmíněné kauzy napřímo zapojil a podal první dovolání.
V této době už proti restitucím otevřeně bojoval také majitel penzionu.
Podle údajů, které poskytlo Nejvyšší státní zastupitelství, se první akce v penzionu Dvorce uskutečnila v prosinci 2015. Šlo o dvoudenní pracovní návštěvu zástupců slovenské generální prokuratury. Státní zastupitelství zaplatilo za ubytování a pohoštění zhruba 30 tisíc korun.
Podruhé Pavel Zeman pozval zahraniční partnery na Třeboňsko v květnu 2017. Tentokrát přijeli na tři dny zástupci bavorské generální prokuratury se sídlem v Bambergu.
Zjištění o pracovních schůzkách v penzionu neznamená, že by nejvyšší státní zástupce s jeho majitelem přímo dohadoval postup v dotyčné kauze. Přisvědčuje však závěru, že Pavel Zeman nepostupoval dostatečně obezřetně, aby se vyvaroval podezření ze zaujatosti.
Na dotazy Seznam Zpráv k vhodnosti výběru tohoto podniku šéf žalobců uvedl, že jeho úřad „nelustruje“, zda majitelé takových zařízení mají nějaké soudní nebo jiné spory.
„Řídíme se přirozeně jen obchodní nabídkou a dobrou gastronomickou pověstí konkrétního podniku,“ odepsal Pavel Zeman.
Celé vyjádření nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana k otázkám Seznam Zpráv:
Hostí-li Nejvyšší státní zastupitelství zahraniční návštěvu, a podotýkám, že takových návštěv obvykle probíhá na různých místech několik ročně, dbá se vždy o to, abychom dobře reprezentovali naši zemi a aby kromě naplnění cílů oficiálních jednání tato návštěva odjížděla s těmi nejlepšími vzpomínkami na Českou republiku. Je tedy přirozené, že hlavními kritérii při výběru lokality pro jednání s občerstvením je poměr ceny a kvality, včetně toho, zda je lokalita příjemná a může poskytnout dostatečně komfortní zázemí a úroveň gastronomie.
Ani organizační protokol NSZ, ani já osobně nepovažujeme nejen za vhodné, ale dokonce ani legální při plánování obědů či večeří v restauraci ještě navíc lustrovat, zda její majitel či provozovatel vede nějaké soudní, obchodní či jiné spory a jak je v nich momentálně úspěšný, a na základě těchto údajů podniky vybírat. Řídíme se přirozeně jen obchodní nabídkou a dobrou gastronomickou pověstí konkrétního podniku. Ostatně jsem přesvědčen, že stejně postupuje kterýkoliv jiný státní orgán. Vzhledem k tomu, že při výkonu podnikatelské činnosti ke sporům zcela běžně dochází, obávám se, že obecné vyžadování opačného postupu by pro mnoho podnikatelů mohlo být nespravedlivě likvidační.
Vazba mezi nejvyšším státním zástupcem a farmářem a její přesah do restituční kauzy vyšla najevo poté, co Seznam Zprávy v lednu přinesly informaci o schůzkách Pavla Zemana se soudcem Janem Czerninem z roku 2014.
Šéf žalobců se tehdy u svého kolegy z justice snažil přimluvit právě za Habersbergera, který se dostal do sporu se soudcovým příbuzným, restituentem Karlem Eugenem Czerninem. Mezi vrácenými pozemky, který tento potomek hlavní linie šlechtického rodu dostal, byly totiž i pole a louky z bezprostředního okolí podnikatelovy farmy. Habersberger na nich předtím hospodařil a plánoval, že je od státu výhodně odkoupí. Restituce však jeho plány zmařily.
Informace o celkem třech schůzkách se dostala na veřejnost až po více než šesti letech - díky tomu, že se soudce Jan Czernin nakonec rozhodl o setkáních sepsat čestné prohlášení a poskytl ho Seznam Zprávám.
Druhá a třetí schůzka se konala už v době, kdy probíhalo trestní stíhání v hlavní větvi restituční kauzy. Czernin uvedl, že Pavel Zeman na třetí schůzce v listopadu 2014 o tomto stíhání mluvil a vyzval k uzavření dohody mezi Habersbergerem a Karlem Eugenem Czerninem.
„Sdělil určité informace o trestním řízení a vcelku rychle přešel k tomu, že by se bratranec a p. Habersberger mohli dohodnout,“ napsal Jan Czernin.
Pavel Zeman přiznal, že se s Janem Czerninem sešel, o trestní kauze se však podle něj na schůzkách nikdy nehovořilo.
V případu byly v témže roce obviněny dvě bývalé pracovnice pražského magistrátu, které přiznaly státní občanství již zesnulé Josefině Czerninové. Díky tomu mohl její vnuk, Karl Eugen Czernin jako dědic uplatnit restituční nároky.
Soudy obě ženy opakovaně zprostily obžaloby, nejvyšší státní zástupce Zeman však podával dovolání k Nejvyššímu soudu, který osvobozující verdikty opakovaně rušil a nakonec nedal nižším soudům na vybranou. Loni padl pravomocný rozsudek a ženy byly podmínečně odsouzeny.
Právě pravomocný rozsudek je pro stát jediným způsobem, jak může restituce Czerninů právně zpochybnit. Cílem je, aby se přehodnotilo udělení občanství Josefině Czerninové. Takový postup teoreticky umožňuje správní řád.
Kauzou se nicméně bude znovu zabývat Nejvyšší soud, ke kterému tentokrát podala dovolání jedna z odsouzených úřednic.
Akce v penzionu a co jim předcházelo
11. června 2014 - První schůzka Pavla Zemana se soudcem mladoboleslavského okresního soudu Janem Czerninem v pražské kavárně Tobruk. Tentýž rok se sešli ještě dvakrát v Czerninově pražském bytě.
30. června 2014 - Protikorupční policie zahájila trestní stíhání dvou bývalých úřednic pražského magistrátu pro podezření ze spáchání trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Lesy ČR se s odvoláním na obvinění žen neúspěšně pokoušely o obnovu restitučních řízení.
14. listopadu 2014 - Třetí a poslední schůzka Pavla Zemana a Jana Czernina. Podle soudcova písemného prohlášení z loňského října Zeman při setkání vybídl k dohodě mezi spřáteleným farmářem a majitelem penzionu Petrem Habersbergerem a Karlem Eugenem Czerninem. Zeman popřel, že by se na schůzce bavil o trestním stíhání.
22. června 2015 - Petr Habersberger vstoupil po vlastní linii do soudních sporů o restituce. Podal žalobu pro zmatečnost k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, který předtím odmítl obnovit řízení o restitucích kvůli trestnímu stíhání dvou pražských úřednic. Soud jeho žalobu zamítne, Habersberger posléze neuspěl ani s odvoláním ke krajskému soudu a se stížností u Ústavního soudu.
září 2015 - Nejvyšší státní zástupce Zeman podává první z celkem tří dovolání k Nejvyššímu soudu proti osvobozujícím rozsudkům nad dvěma úřednicemi pražského magistrátu.
3.-4. prosince 2015 - Pracovní návštěva zástupců Generální prokuratury Slovenska v penzionu Dvorce u Třeboně.
21. prosince 2015 - Petr Habersberger podal žalobu na stát za to, že restitucemi zmařil jeho podnikatelské plány. Jako náhradu újmy za znehodnocený majetek požaduje 154 milionů korun. V lednu 2020 soud žalobu pravomocně zamítl, farmář podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
23. listopadu 2016 - Nejvyšší soud vyhověl prvnímu dovolání nejvyššího státního zástupce a vrátil kauzu zpět k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Stejný postup se opakoval ještě dvakrát, v roce 2018 a 2020.
26. duben 2017 - Obvodní soud pro Prahu 1 obdržel sdělení Petra Habersbergera, že se připojuje k trestnímu řízení ke kauze dvou obviněných úřednic jako poškozený. Podnikatel tím dal najevo, že usiluje o pravomocný rozsudek stejně jako obžaloba v čele s Pavlem Zemanem. Městský soud v Praze nakonec farmářovy nároky zamítl. Státní zastupitelství tvrdí, že o tomto jeho kroku nevědělo.
9.-11. května 2017 - Pracovní návštěva zástupců Generální prokuratury Bamberg v penzionu Dvorce u Třeboně.
