Šéf týmu české vakcíny se zlobí na vládu: Ať řeknou, jak to je

V září to bude rok, co čeští vědci ohlásili úspěšné dokončení prototypu domácí vakcíny proti covidu-19. Od té doby žádné další laboratorní a testovací práce nepokračují, vládní úřady nicméně nejsou schopny s definitivní platností rozhodnout, zda má smysl v projektu pokračovat, nebo jej definitivně pohřbít.

Lavírování pokračuje až do dnešních dnů, přitom ministr zdravotnictví dostal od vlády na začátku března za úkol, aby nejpozději do konce června předložil projekt dalšího vývoje. Babišův kabinet tehdy už také přislíbil, že na druhou fázi poskytne až 250 milionů korun (loňské prvotní práce dle oficiálních údajů stály stát jen 4,3 milionu korun).

Jak se ale ukazuje, staronový ministr Adam Vojtěch, který je ve funkci od konce května, požadovaný materiál o vakcíně dosud na vládu nepřinesl a jeho úřad není schopen sdělit, kdy definitivní rozhodnutí padne. Do voleb to už nejspíše nebude.

Vojtěchův resort místo toho sestavuje zcela nový expertní pracovní orgán, který by se měl vakcínou (nejen touto) a otázkami souvisejícími s lidskou imunitou zabývat. Vyplývá to z informací, které úřad sdělil redakci Seznam Zpráv.

„Na Ministerstvu zdravotnictví nyní vzniká odborná pracovní skupina, která se bude v širším rámci zabývat potenciálem výzkumu a vývoje imunoterapeutik v České republice i otázkou vývoje vakcín. Tato skupina se bude věnovat i budoucnosti projektu tzv. české vakcíny,“ uvedla Martina Čovbanová z tiskového oddělení ministerstva.

Zda a kdy lze tedy očekávat finální verdikt o vakcíně, ministerstvo nesdělilo. Ke stejnému tématu publikoval už v pátek text také iRozhlas.

Vakcinolog Marek Petráš, jenž stál v čele vědeckého týmu při vývoji prototypu české „covidové“ vakcíny, je z debat a jednání o vakcíně už unaven. Říká, že by si přál, aby už nějaký výrok padl, ať už bude jakýkoliv.

„Já sám to nechci ukončovat, ale připadám si někdy, že já sám jsem se stal předmětem testování, co je člověk vůbec schopen vydržet. Věnoval jsem tomu stovky hodin a bere mi to čas na jinou práci. Když to někdo zastaví, žádný mindrák z toho mít nebudu, hlavně aby to už bylo nějak rozhodnuto,“ říká pro Seznam Zprávy Marek Petráš, který je přednostou Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

K celému záměru už dříve pro Ministerstvo zdravotnictví sepisoval i studii proveditelnosti. Také během prázdninových týdnů plní některé „domácí úkoly“, které dostává z různých stran, aby projekt před úřady obhájil. Nad částí dotazů přitom nevěřícně kroutí hlavou. Jako příklad uvádí třeba sérii otázek, na něž žádal odpovědi Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Dotazy primárně směřovaly na ministerstvo, to mu je přeposlalo.

Podle Marka Petráše se týkaly klinické studie, přičemž vakcinolog namítá, že klinické testování české vakcíny zdaleka nebylo zahájeno. „Je to absurdní. Já přece nemohu říct, jak to dopadlo, když to ani nezačalo. My jsme zatím pouze absolvovali laboratorní vývoj, nic dalšího neproběhlo,“ poznamenává rozmrzele Petráš.

Vadí mu, že loňský všeobecný entuziasmus vystřídala klasická byrokracie, kdy se projekt nedaří posunout dál.

Vakcína zatím byla vyvinuta jen „ve zkumavce“ a vyzkoušena na hlodavcích, jde tak stále pouze o jakýsi polotovar.

Jestli má celý projekt vůbec pokračovat a začít skutečné klinické testování, je podle Petráše nutné nejdříve zvládnout výrobu vakcíny.

„Když vakcínu zvládnete vyrobit ve zkumavce, tak to ještě neznamená, že ji automaticky zvládnete vyrobit i v kotli o 50 či 500 litrech. To je mnohem náročnější i z hlediska homogenizace. A my potřebujeme to, co se loni povedlo v laboratoři, přetavit v normální výrobní proces, byť by šlo zatím jen o malý objem,“ podotýká vakcinolog Petráš.

Kdyby se podařilo výrobu zvládnout a vakcínu úspěšně otestovat nejdříve na zvířatech, potom by podle něj teprve mělo například smysl ji nabídnout některému z producentů, aby celý proces dotáhl do finále. I z hlediska klinického testování, a případně najet i na velkoobjemovou výrobu.

Právě zmíněných 250 milionů korun, které v březnu přislíbil Babišův kabinet na další vývoj vakcíny, mělo pokrýt náklady na výrobu očkovací látky pro preklinické a klinické vyhodnocení bezpečnosti a účinnosti.

Jenže roční zpoždění oproti „konkurenci“ vyvolává i otázky, kde by taková vakcína vůbec mohla ještě najít uplatnění, když minimálně v Evropě začíná převažovat nabídka vakcín nad poptávkou.

Podle Petráše by ale mohla pomoci třeba v rozvojovém světě, kde je proočkovanost stále velmi nízká. A také zdůrazňuje, že stále není vůbec jisté, jak se pandemie covidu-19 dále vyvine a jak si s ní různé druhy očkovacích látek poradí.

Zda budou skutečně úspěšnější moderní genetické mRNA vakcíny (jako je Pfizer/BioNTech či Moderna), nebo vakcíny „tradiční“, jako je právě česká, které stojí na principu inaktivovaného viru.

I poslankyně za hnutí ANO Věra Adámková, která byla loni určena jako vedoucí společného týmu zúčastněných státních ústavů, mluví o tom, že přislíbená čtvrt miliarda je pouze virtuální povahy, zatím prý z ní nikdo neviděl ani korunu.

Ani tato žena, která ve Sněmovně stojí v čele výboru pro zdravotnictví a má historicky velmi blízko k premiéru Andreji Babišovi, podle vlastních slov netuší, kdy a jak bude o pokračování projektu „česká vakcína“ rozhodnuto.

„Vždycky, když po nás (Ministerstvo zdravotnictví) něco chtělo, tak jsme jim to dodali, ale vůbec netuším, co se kolem toho na vládní úrovni děje, zda vláda něco v této věci chystá,“ hodnotí pro Seznam Zprávy vývoj posledních týdnů a měsíců poslankyně Adámková.

Přitom projekt byl loni v prosinci v éře ministra Jana Blatného i za účasti Adámkové oficiálně ukončen. Ale po Novém roce - neznámo na čí popud - byl znovu zahájen pokus o resuscitaci.

Podle předkládací zprávy, kterou vláda obdržela, by práce měly pokračovat především proto, že domácí vakcína by mohla chránit i proti novým mutacím koronaviru.

„Projekt je možné aktualizovat začleněním současných virových kmenů tak, aby vznikla vakcína s vysokým stupněm ochrany i proti případným novým mutacím,“ bylo napsáno v materiálu určeném pro ministry.

Část vědecké komunity v úspěch projektu od počátku nevěří.

„Koncept projektu na vývoj inaktivované vakcíny proti koronaviru za několik desítek milionů korun zcela zlehčuje závažnost celé problematiky a vyvolává podezření, že u jeho zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností,“ napsali loni v otevřeném dopise zástupci Učené společnosti ČR.

K projektu měl výrazné výhrady i třeba vlivný epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula, který argumentoval, že většina světových týmů jde při vývoji vakcíny jinou cestou než tým Adámkové a Petráše.