Článek
Ale The Tap Tap, orchestr absolventů a členů Jedličkova ústavu, funguje skvěle a ukazuje, že to zkrátka pod vedením Šimona Ornesta šlape.
Ačkoli Šimon Ornest vyrostl v herecké rodině, otcem byl Jiří Ornest, matkou je Dana Kolářová, na divadelní prkna nikdy moc nemyslel. To spíše na muziku, které se velmi intenzivně věnoval. A jak sám říká, dlouhé hodiny cvičení ho přinutily k sebekázni, kterou dnes vyžaduje i po svých hudebnících.
Říká se o něm, zcela po právu, že je přísný šéf. Ale nejde o něco samoúčelného. Podle Šimonova názoru je nutné vyžadovat i po handicapovaných lidech dodržování pravidel, jen tak se mohou začlenit do života a kvalitně v něm fungovat. To, že někdo přijede na první zkoušku na vozíku, nic neznamená. Důležité je, jestli chce pro své angažmá udělat něco navíc.
The Tap Tap zažívá stejně jako velká část kulturní scény těžké časy. Peněz je pomálu, koncertů jakbysmet. Fanoušci kapely se mohou alespoň podívat na absolutní novinku – dokument Postiženi muzikou. Časosběrný dokument, natáčený čtyři roky. Dává nahlédnout za oponu a přibližuje The Tap Tap i jinak, než jak je známe z pódia. Zároveň je to cesta, jak na kapelu upozornit a třeba i pomoci shánět prostředky nejen na její provoz, ale i na dostavbu areálu Jedličkova ústavu.
Šimon Ornest je certifikovaný řezbář. Po práci se dřevem, v klidu a tichu, kdy nikdo a nic neruší, se mu stýská. Určitě se k ní jednou vrátí. Ale hned tak to nebude, protože The Tap Tap je velká výzva na mnoho dalších let. I o tom se můžete dozvědět více v nejnovějším díle Ušáku.
