Šéf světové atletiky tajil ruský doping. Ve Francii ho za to soudí

Korupce, praní špinavých peněz a porušení důvěry. Těmto obviněním čelí 87letý Senegalec Lamine Diack, který v pondělí ráno vůbec poprvé stanul před pařížským soudem. Žaloba tvrdí, že si buď přímo či nepřímo vyžádal 3,45 milionu eur od ruských atletů, které Mezinárodní atletická federace (IAAF) podezírala z dopingu. Diack je jako šéf této organizace pomohl na oplátku očistit, aby mohli i nadále soutěžit.

Za očištění svého jména zaplatily Diackovi více než dvě desítky ruských atletů, napsala agentura AP. Maratónská běžkyně Lilija Šobuchovová například vyšetřovatelům přiznala, že zaplatila 450 tisíc eur. Později jí ale byla velká většina sumy vrácena, protože jí kontroloři našli doping a sportovkyně dostala zákaz účastnit se mezinárodních soutěží.

K soudu přišel v pondělí v 9.30 Diack v doprovodu svých obhájců. „Mám velmi špatný sluch… komplikovaý zdravotní stav… ale jsem zde,“ řekl ve své úvodní řeči bývalý sportovec a vůbec první šéf IAAF, který pochází odjinud než z Evropy.

Kromě něj stanul před soudem i jeho bývalý poradce Habib Cissé a Gabriel Dollé, jenž byl v IAAF odpovědný za antidopingové kontroly. Oba jsou obviněni rovněž z korupce. U soudu naopak chyběl Diackův syn Papa Massata Diack, někdejší marketingový poradce Mezinárodní atletické federace. I on je obviněn z korupce, na rozdíl od svého otce pobývá v Senegalu. Diack mladší žádal o odklad zahájení procesu s odůvodněním, že se jeho dva advokáti nemohli k soudu dostavit. To ale pařížský tribunál odmítl.

Zatímco Lamine Diacka zadržela v roce 2015 v Paříži policie a bývalý funkcionář má zákaz opustit Francii, na jeho syna byl vydán mezinárodní zatykač. Francouzské úřady si však stěžují, že s nimi Senegal nespolupracuje a odmítá podezřelého vydat.

Stejně tak se k soudu nedostavili další obžalovaní, bývalý šéf Ruské atletické federace Valentin Balachničev a bývalý trenér ruských běžců na dlouhé vzdálenosti Alexej Melnikov.

Aféra, v níž Diack figuruje, způsobila ve světovém sportu doslova zemětřesení. Policisté, novináři i fanoušci byli překvapení rozsahem dopingu, který byl v Rusku řízen shora. Systém institucionalizovaného dopingu ještě nyní ohrožuje ruskou účast na příštích olympijských hrách, které by se měly uskutečnit v roce 2021 v Tokiu.

Používání dopingu se pro Moskvu začalo komplikovat v roce 2010, kdy se začaly používat takzvané biologické pasy schopné odhalit krevní doping EPO. V listopadu následujícího roku pak dopingoví komisaři přistihli 23 ruských atletů, kterým hrozil zákaz činnosti, a tedy i neúčast na londýnské olympiádě v roce 2012. Disciplinární řízení se ale táhlo dlouho a někteří z dopujících sportovců nakonec na vysněných hrách startovali.

Diack přiznal, že sankce byly úmyslně odstupňované a rozvržené v čase tak, aby nepoškozovaly image Ruska, které v roce 2013 pořádalo světový atletický šampionát a v té době vyjednávalo se sponzory a zájemci o televizní práva.

Šéf IAAF byl v té době v úzkém kontaktu s Kremlem, od něhož také dostal 1,5 milionu eur, aby pomohl s volební kampaní senegalskému prezidentskému kandidátovi Mackymu Sallovi. Ten skutečně volby vyhrál a porazil svého soupeře a dosavadního prezidenta Abdoulaye Wadeho.

Funkcionářovi advokáti tvrdí, že je jejich klient nevinný, protože jen chtěl ochránit IAAF od bankrotu. Argumentují také tím, že většina dopujících sportovců byla nakonec potrestána - k tomu ale došlo až v roce 2014.

Lamine Diack také svému synovi umožnil, aby si během vyjednávání Mezinárodní atletické federace se sponzory přivlastnil miliony eur. Někdy toho dosáhl tím, že oběma stranám vnutil jako prostředníky své firmy, jindy pomocí přemrštěných provizí. Atletická federace vyčíslila škody, které jí Diack mladší způsobil, na 24,6 milionu eur. Sponzoři, s nimiž tehdy vyjednávala, byla například ruská banka VTB, čínské společnosti Sinopec a CCTV nebo jihokorejský gigant Samsung.

Diack však zůstává navzdory všem obviněním velice oblíbenou postavou, minimálně v rodném Senegalu. V době, kdy šéfoval atletické federaci, zářil jamajský sprinter Usain Bolt, obliba sportu stoupala, a Diack byl jedním z nejvlivnějších mužů olympijského hnutí. Ze Senegalu se nyní ozývá, že jde o obří komplot a že kdyby nebyl Diack z Afriky, bylo by vše jiné. „Muže jako on Afrika potřebuje,“ prohlásil například v rozhovoru pro server Dakar Actu náboženský vůdce Serigne Abô Bousso.

Další poukazují na to, co bývalý mistr Francie ve skoku do dálky z roku 1958 (Senegal ještě nebyl nezávislý) pro sport ve své zemi udělal. „Možná není čistý jako sníh, ale respektuji ho. Pokud pochybil, proces být musí. Pro někoho, kdo toho tolik udělal pro atletiku v celosvětovém měřítku, jsou tyto podmínky ponižující,“ myslí si Pape Ndemba Ndior, šéf Atletické ligy Dakaru.

Diack si kromě sportu vyzkoušel i vysokou politiku - působil jako poslanec, místopředseda senegalského parlamentu nebo starosta metropole Dakaru.

„Tím, že otevíral tréninková centra po celém kontinentu, vytvořil spoustu příležitostí pro africké atlety. Změnil atletiku díky vzdělávání trenérů, funkcionářů i techniků,“ ocenil Diackův přínos senegalský rekordman na 400 metrů a několikanásobný olympionik Amadou Gakou citovaný listem Le Monde.

Zda vezme pařížský soud tyto zásluhy jako polehčující okolnosti, by mělo být jasné do konce týdne.