Běhat se dá i s kudlou v zádech, říká Milan Hnilička

Své putování Prahou ukončila Národní sportovní agentura v Paláci Harfa poblíž vysočanské O2 Areny. Přestože rozhovor s Milanem Hniličkou, šéfem agentury, probíhal v rozžhaveném pátečním červencovém odpoledni, pohled do pootevřených dveří jednotlivých kanceláří prozrazoval, že tady se útěk úředníků k vodě opravdu nekoná, u počítačů se pilně pracovalo.

Agentura oficiálně vznikla 1. srpna, takže teď máte v podstatě výročí. Jak se vám daří plnit harmonogram a všechno, co jste si předsevzali?

Mnohé plány a harmonogramy ve všech odvětvích samozřejmě totálně překopal koronavirus. Pro nás bylo všechno možná o to složitější, že teprve vznikáme. Ale v otázce budování vazeb na sportovní prostředí a přípravy dotačních programů, což je ta nejdůležitější věc, to myslím zvládáme.

Takže ohledně plánovaných dotačních programů vše stíháte? Nejste ve skluzu?

Nemá smysl bavit se teď o tom, kolik na to máme lidí. Ale úkoly, které jsou potřeba plnit, plníme. Už s předstihem jsme připraveni vypsat některé investiční výzvy. Ještě nemáme schválený budget, ale připraveni jsme.

Kolik peněz pro sport ve státním rozpočtu očekáváte?

Už řadu měsíců vedeme jednání s panem premiérem a s Ministerstvem financí, podle výsledné sumy pak upravíme kritéria především u investičních programů. Naše původní představa pro sport na rok 2021 byla 10,1 miliardy korun.

Připomeňme, že Ministerstvo školství, které rozděluje dotace na rok 2020, má letos na sport něco přes 7 miliard. Věříte tedy v ono poměrně zásadní navýšení?

Řídíme se schválenou vládní koncepcí pro sport na léta 2016-25, kde se v ekonomické části říká, že do sportu by mělo jít jedno procento státního rozpočtu. K tomu bychom se chtěli dopracovat. I ta suma 10,1 miliardy odpovídá asi 0,6 procenta státního rozpočtu. Chceme, aby se prostředky pro sport navyšovaly stále a průběžně.

A jak to s tím vaším návrhem na 10,1 miliardy pro rok 2021 vypadá?

Teď se o tom vyjednává. I další resorty se chtějí skrze krizi proinvestovat. I my v rámci investic žádáme další navýšení. Chceme se soustředit třeba na program Kabina, určený těm nejmenším obcím, kterým se dosud nikdo nevěnoval, chceme ty obce rozpohybovat. A pomoci zastavit ten trend, kdy mladé rodiny menší obce opouštějí a míří do velkých měst. Chceme i v menších obcích prostřednictvím sportu spoluvytvářet příznivější prostředí pro život.

Fajn, tak se u programu Kabina pozastavme. Cílí na ty nejmenší obce do 3000 obyvatel, kolik jich je?

Celkem 5800. A v těch obcích se obvykle jedná o takové ty malé kabiny u fotbalového hřiště nebo volejbalových kurtů, leckdy je třeba z druhé strany koupaliště. Ale kabiny, ve kterých se tam děti převlékají, jsou obvykle šílené, strašně staré.

A vy chcete do každé té malé obce poslat půl milionu.

Začali jsme na 500 000 korunách, pokud by se nám tam podařilo alokovat větší částku, bylo by to fajn.

Možná to někomu bude připadat nepatřičné, ale… Hovořili jsme s několika zástupci sportovního prostředí, kteří poukazují na to, že půl milionu je jistě pěkná částka, která k vám obvykle jen tak z nebe nespadne, ale zároveň, že za ty peníze dnes ani nic moc nepostavíte.

Proto v té souvislosti mluvíme hlavně o rekonstrukci těch kabin. Bude to záviset na státním rozpočtu. Když budeme moci dát milion, dáme milion.

I kdybychom zůstali na půlce milionu a vynásobili si to počtem těch obcí…

… tak to dá 2,9 miliardy. Chceme to rozložit do tří let, abychom to zvládli zadministrovat.

Takže v letech 2021-23. Připomeňme, že v roce 2022 se konají volby do místních zastupitelstev.

Pro mě je podstatné, že cílíme na tu nejspodnější část sportovní pyramidy. Tam, kam se peníze po léta vůbec nedostávaly, celá ta infrastruktura je tam obrovsky zanedbaná a pomoc opravdu nutně potřebují.

Vraťme se k té vysoké matematice státního rozpočtu. Mluvíte o procentu ze státního rozpočtu pro sport. Kdy se k němu tedy propracujeme?

Počítáme zhruba s rokem 2028, když to půjde dříve, bude to fantazie. Bude záležet na posouzení vlády. Každopádně žijeme v době, která se asi ještě nějaký čas bude potýkat s tím virovým problémem. A tak i argument potřeby tělesné zdatnosti obyvatel bude jistě velmi silný. A tomu samozřejmě může významně napomoci právě sport.

Vy byste tedy chtěl částku pro sport z původní představy 10,1 miliardy pro příští rok ještě navýšit. Nemůže se naopak stát, že ta suma bude nižší?

Já doufám, že to nehrozí. Ale to je opravdu v gesci premiéra a Ministerstva financí. Vedeme příslušná jednání, i ve sněmovně, vrcholit by měla někdy na konci srpna. Pro agenturu je to nová zkušenost. My jsme o rozpočtu ještě nikdy nevyjednávali. Vznikli jsme teprve loni a v rámci delimitačního protokolu jsme dostali peníze z Ministerstva školství, aby agentura mohla vůbec vzniknout a měla nějaký základní rozpočet.

Dobře, vraťme se k vašemu základnímu harmonogramu. Dejme tomu, že koncem srpna budete znát objem svého budgetu. Dotační programy tedy vyhlásíte kdy?

Cílíme na září, říjen. Tak jak jsou sportovní organizace zvyklé. U investičních programů opravdu záleží na velikosti budgetu. Znát ho, jsme schopni vypsat program Kabina třeba dneska. Ale nechceme to uspěchat.

Takže…

Takže i investiční dotace budou asi vypsané v podobném termínu jako neinvestiční. Abychom to na podzim mohli začít administrovat. Investiční programy se v tomto ohledu protáhnou až do roku 2021, výzva bude průběžná. A chceme to okýnko, kdy si organizace a obce mohly o dotaci žádat, protáhnout z jednoho měsíce na tři. Na větší stavby bychom pak chtěli zavést možnost víceleté realizace, to se setkává s velkým ohlasem.

Co to znamená?

Že někomu přiklepneme dotaci a on má dva roky na to, aby stavbu realizoval. Třeba atletický nebo plavecký stadion. To by mělo věci trochu rozhýbat.

Zmínili jsme náročnost administrace. Na tu potřebujete lidi. Ve finále byste jich měli mít v agentuře 80. Jak jste na tom teď?

Teď jich máme něco přes třicet. Nabíhá to postupně, podle předepsaných norem, na konci roku bychom jich měli mít 60. Rádi bychom tedy toho počtu pracovníků dosáhli už v září, až se začnou programy vypořádávat.

Přesunout se pod vás má postupně celkem 30 tabulkových míst z odboru sportu Ministerstva školství. To se děje? A přesouvají se ta místa nebo i konkrétní lidé?

To se děje, v první řadě jde o ta místa. Oni je tam měli také částečně neobsazená. Z ministerstva se sem přesunulo řádově 10 lidí, další mají přijít ještě v roce 2021.

Takže tu máte lidi, kteří už s administrací sportovních žádostí o dotace mají konkrétní zkušenosti?

Teď ještě někteří z nich dokončují ty dotační výzvy na Ministerstvu školství, pak se přesunou k nám. Ale máme tu i lidi z jiných úřadů, kde se dotacemi, byť z jiných oblastí, zabývali také, ten proces je velmi podobný.

Odešli asi čtyři lidi. Referentka z oblasti personalistiky, vedoucí oddělení IT a také vedoucí koncepce metodiky, který přišel z MŠMT, ale ten pak odcházel do jiné podobné práce. Se všemi jsem poseděl a pohovořil.

V čem byl problém? Prý byli nespokojeni, že tady levá neví, co dělá pravá, že je ve věcech zmatek…

My jsme začínající úřad, nejsou tu ještě zaběhané koleje, na zelené louce se tu průběžně vytvářejí první předpisy, všechno se prostě musí vytvořit. A někomu to tak nevyhovovalo. Ti lidé byli pod pracovním tlakem, možná ta atmosféra vzniku vyžadovala i nějakou práci navíc. A tím nechci říct, že ti, kteří odešli, ji neodváděli. Já jsem tady v průměru hodně nad deset hodin denně.

Ohrozily ty odchody chod agentury?

Tak to víte… Na začátku nás tady bylo šest, pak osm. A když někdo odejde z prvotní úzké skupiny lidí, je to bolestivé. Ale to je prostě život.

Ohrozily ty odchody harmonogram? Zpomalily některé procesy?

Myslím, že ne. Program COVID-Sport, kterým jsme reagovali na dopady epidemiologických opatření na oblast sportu, jsme v podstatě vypsali v termínu, který jsme slíbili. Už z něj dokonce odcházejí první peníze. Jinak to v zásadních věcech harmonogram neohrozilo. Ano, v náběhu toho „covid“ programu se to možná trochu projevilo, ale všechno s tou nákazou spojené vlastně vytváří mimořádné situace. A myslím, že jsme to manažersky nakonec zvládli dobře. Každopádně jsem velmi vděčný Státnímu fondu životního prostředí. Jednoznačně nám s tím velmi pomohli.

O tom se také hodně hovoří, že za vaši agenturu administruje dotační program COVID-Sport právě zmíněný fond. Tak jak to máte ve skutečnosti rozdělené?

Oni nám pomohli s vytvořením formuláře příslušné žádosti, protože už na několika „covidových“ programech s Ministerstvem průmyslu spolupracovali. Resorty si tedy mezi sebou pomohly metodicky. S panem ministrem Brabcem z Ministerstva životního prostředí jsme o podobných tématech debatovali už dřív, inspirovali jsme se jejich dotační metodikou. Sportovní prostředí je specifické, chtěli jsme, aby i formuláře pro programy Můj klub nebo Kabina mohly být co nejjednodušší.

Když se vrátíme k programu COVID-Sport, tak tedy Státní fond životního prostředí dodal ten formulář a webovou bránu, přes kterou lze žádosti podávat. A vy?

Ano, oni nám dodali zkušenosti. A pomáhají nám i s administrací toho programu. My jsme v souvislosti s tímto dotačním programem požádali o možnost urychlit tyhle procesy i u nás a nabrat víc zaměstnanců. Takže oni nám s tím pomáhají, dělají to ve svém volném čase. Ale s tím, jak budeme nabírat lidi my, tak se to na Státním fondu životního prostředí bude utlumovat. Žadatel každopádně nic nepozná, pro něj se nic nemění.

V dotačním programu COVID-Sport je ale alokována miliarda korun. A zkraje července platilo, že se žádosti týkají tak 200 milionů korun. Není problém v nastavení toho programu?

My jsme ty podmínky prohnali podvýborem pro sport, obeslali jsme per rollam celou Národní radu pro sport. Všechno se samozřejmě řešilo narychlo, byla to mimořádná, atypická situace. Snažili jsme se zacílit na nejpostiženější oblasti. Zprvu se ozývaly menší organizace, počítáme s tím, že ty větší, které musí dát dohromady větší počet dokumentů, se ozvou se svými žádostmi později. A pak to poskočí. Nutno zdůraznit, že sportovním organizacím velmi pomohla města, která jim v mnoha případech odpustila nájmy a podobně.

Takže když se peníze z programu COVID-Sport nevyčerpají…

…tak můžeme otevřít jeho druhou či třetí etapu. Na tom jsme s Ministerstvem financí domluveni.

V zákulisí se hodně hovoří o vašich údajných problematických vztazích s Ministerstvem školství. Jak byste je popsal vy?

Tak to už se říká dlouho… Prostě… Vznikla nová instituce, přičemž její gesci, tedy sport, mělo dlouho předtím pod sebou Ministerstvo školství. Možná se tam na některé věci dívali jeden čas jinak než my. Ale nakonec se dohody, které byly uzavřeny, dodržují. A po pracovní linii je to, myslím, v pořádku.

Premiér Andrej Babiš ještě ale při každé příležitosti přilévá oleje do ohně, když zdůrazňuje, jak financování sportu na Ministerstvu školství drhlo, zatímco ve vaší agentuře, bude podle něj všechno klapat jedna báseň.

On má v podstatě pravdu, ví, o čem mluví, protože Ministerstvo školství je gigant, který má spoustu starostí, od regionálního školství po vysoké. A sport se tam opravdu krčil někde v koutku. Podle analýz je přitom v zahraničí Česká republika ze 70 procent známa díky sportu. No a navzdory tomu tady sport neměl svou samostatnou instituci. Až díky ní se teď může začít pořádně rozvíjet.

Takže se na tom Ministerstvu školství cítí ukřivdění, že o tu gesci přišli?

To asi nejsou otázky pro mě… Názory na to mohou být různé, já vůči nikomu nic negativního necítím.

Jak často se potkáte třeba s panem ministrem Plagou?

Když potřebujeme něco řešit, tak se potkáme. Víte, já jsem v tomhle pragmatik. Pracuju pro agenturu, krok po kroku. A jestli jsou někde vztahy lepší nebo horší… To asi pro mě není na prvním místě. Pro mě je podstatné, že agentura vznikla, aby bylo financování sportu nastaveno korektně, aby se dodržovala pravidla, aby naše činnost byla pro kluby a sportovní organizace předvídatelná. Zajímá mě, jestli se vytvářejí pracovní místa pro trenéry, jak se daří jejich další proškolování a vzdělávání… A jestli se přitom na mě někdo usmívá, nebo mračí, to pro mě není podstatné.

Dokud vám nevrazí kudlu do zad.

No tak holt budu běhat s kudlou v zádech.

To se ale běhá… Blbě.

No tak to třeba bude chvíli bolet.