Článek
Barel ropy Brent stále víc ztrácí na hodnotě, v noci na středu se cena dostala pod 16 dolarů a byla tak nejlevnější od června roku 1999. Ideální příležitost, aby stát doplnil strategické zásoby hmotných rezerv.
Jenže se tak nestane, protože kabinet, alespoň prozatím, nedal souhlas.
„My pokles ceny ropy průběžně sledujeme, v tuto chvíli je mimořádně příznivá doba na doplnění nouzových zásob státu. Poslal jsem proto poslal dopis na Ministerstvo průmyslu a obchodu s žádostí o další postup. Odpověď je taková, že v tuto chvíli se veškeré kapacity koncentrují na boj s epidemií koronaviru a nákup ropy není v tuto chvíli politickou prioritou,“ říká Pavel Švagr, šéf Správy státních hmotných rezerv, s tím, že rozdíl v ceně by byl opravdu obrovský.
„V loňském roce bychom za 80 tisíc tun sladké ropy, to je ta, kterou dlouhodobě preferujeme, zaplatili zhruba miliardu korun. Teď podle aktuální situace by to bylo zhruba 400 milionů korun,“ říká.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) nákup nevylučuje. „Netvrdím, že to nelze koupit, cena je velmi dobrá. Jen se to musí koupit dobře, řešíme to s Ministerstvem financí a SSHR.“
Česko přitom neplní evropskou směrnici o výši zásob, nemá zásoby na předepsaných 90 dnů. Havlíček však uvedl, že se k požadované hranici Česko v průběhu roku dostane i bez nákupu, protože kvůli koronaviru bude nižší poptávka po pohonných hmotách.
Zamítavý postoj vlády se proto nelíbí některým opozičním poslancům.
„Moje stanovisko je takové, že vláda by určitě měla nakupovat. Jednoznačně ušetříme stovky milionů korun, což je naprosto v pořádku. Postoj vlády nechápu, zvlášť v případě, kdy jsou státní hmotné rezervy schopny postarat se samy včetně nákupu a zafinancování,“ říká místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Hmotné rezervy totiž mají vlastní fond, ve kterém na nákup ropy a ropných produktů leží zhruba miliarda korun. Bez souhlasu vlády však s ní nemůžou nakládat.
„Co já vím, tak v tuto chvíli ostatní státy nakupují. Třeba i Čína. Na tomto byznysu se neprodělá,“ říká Bartošek.
Ceny ropy už od začátku letošního roku klesly zhruba o 80 procent a celosvětová poptávka po pohonných hmotách se v důsledku šíření koronaviru podle analytiků propadla asi o 30 procent.
