Šéf pekařů: Kdo bude prodávat levné rohlíky, poruší zákon

Cenu obyčejného 43gramového rohlíku podle Dřízala tvoří ze zhruba 40 haléřů suroviny, z 35 haléřů mzdové náklady, z 20 haléřů výrobní režie, z 10 haléřů správní režie a z 20 haléřů režie odbytová. Je tedy velmi jednoduché vyčíslit, kolik rohlík může a kolik nemůže stát.

„Když si tedy vezmeme, že se Lidl rozhodl snížit cenu rohlíku z 1,90 na 1,50 Kč, tak to je ekonomický paradox. Zřejmě Lidl dostává od některých dodavatelů rohlík levněji než za 1,25 Kč a nevadí mu malá marže. Problém pro pekárny je, pokud by dodávaly za cenu nižší než ekonomicky oprávněné náklady (tj. 1,25 Kč), tak je to protizákonná aktivita,“ vysvětluje celou situaci výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal.

Zákon o cenách totiž říká, že dodavatel nesmí dodávat za cenu nižší, než jsou jeho ekonomicky oprávněné náklady. „Pokud by tedy dodával, okrádá víceméně stát o daň z přidaného hodnoty, vytváří ztrátu, neodvádí daň z příjmů právnických osob,“ dodává šéf pekařů a cukrářů.

Zatím tedy jeden obchodní řetězec stáhl svou marži a nastavil atraktivnější cenu pro zákazníky, jenže právě to může podle pekařů zvednout obří vlnu zlevňování a také tlaku na nižší ceny. To by pak vedlo k existenčním problémům pekařů. Už nyní končí desítky pekáren ročně a chybějící pečivo obchody zčásti nahrazují zmraženými polotovary. Ty aktuálně tvoří zhruba 30–35 % pečiva v obchodech.

Pokud by se tedy ujalo zlevňování pečiva i v dalších obchodech, nemohli by pekaři rozvíjet své podnikání, zkvalitňovat výrobu a investovat.

Řetězec Globus připustil, že dlouhodobé snížení ceny povede k zatížení především výrobců a dodavatelů. Podle mluvčí řetězce Rity Gabrielové ale Globus předpokládá, že v současné situaci bude konečnou cenu upravovat. Podobně odpověděl i Penny Market. „Penny se snaží svým zákazníkům vždy nabízet zboží za atraktivní ceny, proto sledujeme aktivity konkurence a v případě potřeby reagujeme,“ řekl za řetězec Tomáš Kubík.

Řetězec Albert na dotaz ohledně ceny odpověděl, že spolupracuje s téměř 60 regionálními pekárnami. „Ceny pečiva nastavujeme tak, aby byly konkurenceschopné a atraktivní pro zákazníky a zároveň aby odrážely kvalitu a pracnost pekařského řemesla,“ uvedl mluvčí Jiří Mareček.

Dřízal vývoj ceny u rohlíků shrnuje takto: „Velmi těžký pro nás byl rok 2018, kdy ceny stagnovaly a náklady rostly. Naopak loňský rok 2019 byl o něco lepší, pekaři se trošku nadechli, ale teď přišla zase tahle nepříjemná zpráva s Lidlem a pro nás je hrozbou do budoucna.“ Pekaři jsou přitom na prodeji skrze obchodní řetězce do velké míry závislí. Supermarkety od nich odebírají 60–65 % pekařských výrobků. A velké obchodní domy zase musí reagovat na přání zákazníků a ti často slyší hlavně na nízké ceny.

„U nás si lidé zvykli na to, že základní potraviny mají být levné. Teď tuhle taktiku přebírají obchodní řetězce, které mají tzv. kontaktní výrobky, které bohužel tvoří rohlík, houska, patří tam i chléb. Řetězce se tak v konkurenčním boji snaží držet co nejnižší cenu,“ dodává Dřízal.

Jenže neustálé zlevňování má jasný dopad – horší kvalitu. Tu nepopírá ani šéf pekařů a cukrářů, který připouští, že v průběhu let a tlaku na cenu museli pekaři upravit i recepturu.

„Budeme apelovat na řetězec Lidl, že to nebylo šťastné rozhodnutí, a budeme apelovat na další řetězce, aby se k této cenové politice nepřidávaly, a apelujeme i na pekaře, aby se nepřidávali a nenechali se tlačit do nějakých podnákladových cen,“ dodává Dřízal.