Článek
Západ by měl pokračovat v ekonomických sankcích proti Rusku, prohlásil ve středu večer po schůzce představitelů NATO s ukrajinskými diplomaty v Bruselu generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.
Důvodem je anexe Krymu a agresivní chování Ruska vůči východní Ukrajině. „Tlak na Rusko musí pokračovat. Zejména když bezpečnostní situace ve východní Ukrajině zůstává stále vážná,” řekl Stoltenberg. Podle něj dochází v této oblasti k několika útokům denně - a spousta z nich je vedena i za pomoci těžkých zbraní, které byly zakázány mírovou dohodou z Minsku.
Východní Ukrajina však není jediným problémem. Stoltenberg také poukázal na tisíce mrtvých v syrském Aleppu, mezi kterými jsou nevinní lidé i humanitární pomocníci. Podle Stoltenberga je na vině obnovená ofenzíva vedená syrským režimem, který Rusko podporuje.
„Sankce jsou důležitým nástrojem, jak dát jasně najevo, že neakceptujeme agresivní chování Ruska. Evropská unie se rozhodla pokračovat s ekonomickými sankcemi - a podle mě je to správně rozhodnutí,” uvedl Stoltenberg.
Dodal, že sankce a diplomatický tlak na Rusko chce udržet, dokud Rusko nezačne respektovat ukrajinskou mírovou dohodu.
NATO boss urges West to maintain pressure on Russia over Ukraine https://t.co/NK8muWAI92 pic.twitter.com/irBVtOpKDH
— euronews (@euronews) December 7, 2016
NATO trvá na další schůzce ještě před Vánocemi, Rusko ale s diskuzí o Ukrajině váhá. Je možné, že s ní Moskva bude otálet až do doby, kdy do funkce nastoupí nově zvolený americký prezident Donald Trump, od něhož si Rusko slibuje změnu linie.
Rozhodnutí ohledně rozšíření ekonomických sankcí proti Rusku však pravděpodobně proběhne na summitu Evropské unie konaném 15. prosince.
Vztahy mezi Ruskem a NATO jsou narušeny od roku 2014, kdy Rusko násilně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Od té doby ve východní Ukrajině pokračují nepokoje a zemřelo zde téměř deset tisíc lidí.
