Článek
Jméno Karel Abraham si příznivci rychlých motorek nejspíš spojují hlavně s brněnským závodníkem, který do loňska startoval v sérii mistrovství světa MotoGP. Stejně se však jmenuje také jedna z nejsilnějších figur v zákulisí motorkářských soutěží. Prezident Českomoravské asociace motocyklového sportu Karel Abraham starší je závodníkův otec.
Vliv Abrahama staršího vychází hlavně z jeho postavení faktického vládce brněnského automotodromu, Masarykova okruhu.
Jediné závodiště v Česku, na němž se jezdí Velká cena světového šampionátu silničních motorek, má Karel Abraham pod kontrolou přes společnost Automotodrom Brno, kde je šéfem správní rady.
S brněnskou dráhou jej ale spojují také další vazby. Část areálu Abraham například vlastní jako fyzická osoba. Získal jej díky transakci, kterou ve veřejně dostupných rozhodnutích popsaly soudy.
Jde o pozemky s rozlohou přes 118 hektarů, které Abraham získal před sedmi a půl lety od občanského sdružení, nyní spolku Automotoklub Masarykův okruh. Sám přitom tuto organizaci vedl a měl v ní rozhodující slovo. Šéfoval radě spolku, což byl řídící orgán této neziskovky, a předsedal také valným hromadám.
Prodej části Masarykova okruhu mohl být v důsledku výhodný pro Abrahama i pro ostatní členy spolku. Abraham přišel za relativně nízkou cenu k pozemkům. Většina z částky, kterou zaplatil, se pak měla fakticky rozdělit mezi členy spolku. Automotoklub si totiž krátce po transakci odhlasoval, že se rozpouští a v rámci vypořádání měl členy vyplatit.
Podle zveřejněných soudních verdiktů převedl spolek zmíněné nemovitosti na Karla Abrahama 16. července 2013 za „sjednanou“ cenu 40 milionů korun.
Ještě tentýž měsíc valná hromada Automotoklubu rozhodla o rozpuštění spolku. Vypořádání majetku dostal na starost právě Abraham. Rada spolku ho v srpnu 2013 schválila do funkce likvidátora. Kromě soupisu a zpěněžení majetku měl podle rozhodnutí rady také zpracovat přehled daňových povinností spolku, zejména daně z příjmu.
Podle dalšího materiálu, který rada spolku předložila v září 2014 valné hromadě, zůstalo Automotoklubu na účtech více než 32 milionů korun. Z toho se mělo více než 30 milionů rozdělit mezi zhruba 260 členů spolku. Každý si tak měl přijít na necelých 118 tisíc korun.
Peněz se však členové Automotoklubu nedočkali. Plány Abrahama a jeho kolegů překazili daňoví kontroloři, kteří přišli do spolku prověřovat účty. Došli k závěru, že cena 40 milionů, kterou Abraham zaplatil svému spolku za nemovitosti, byla uměle stlačená dolů. A vytáhli znalecký posudek z června 2013, který oceňoval převáděné nemovitosti na mnohem vyšší sumu, a to na 450 milionů korun.
Seznam Zprávy se opakovaně pokusily získat Abrahamovu reakci. Šéf motorkářského svazu vzkázal, že se vyjádří k výpočtu kupní ceny i následným sporům s finanční správou, nakonec však odkázal pouze jednou větou na verdikty soudů.
„Omlouvá se, je zaneprázdněn a vyjádření považuje za dostatečné,“ uvedla Abrahamova blízká spolupracovnice, ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová.
Mnohonásobné zvýšení ceny za převáděné nemovitosti mělo pro spolek jeden vážný důsledek. S vyšším příjmem z prodeje mu vzrostl také základ pro výpočet daně z příjmů za rok 2013. Financové „doměřili“ spolku daň na téměř 53 milionů korun. Původně přitom Automotoklub vykázal za rok 2013 hlubokou ztrátu – zaúčtovaných 40 milionů od Karla Abrahama zdaleka nestačilo na kladný výsledek.
Finanční úředníci však dostali strach, že se jim nepodaří daň ze spolku vydobýt. Obávali se, že veškerá hotovost se rozkutálí na schválenou výplatu členů. Proto finanční správa sáhla ještě v říjnu 2014 k ráznému kroku a dostupnou částku zabrala zajišťovacím příkazem.
Abrahamův spolek se proti postupu berňáku dodnes brání.
Zpočátku uspěl s formální námitkou, že krajský soud nepřihlédl k posudku o ceně převáděných nemovitostí, který Automotoklub dodatečně předložil. V roce 2017 však oprávněnost „zajišťováku“ definitivně potvrdil Nejvyšší správní soud. „Možnost rychlého pozbytí majetku je nepochybně důvodem pro vydání zajišťovacího příkazu, neboť vybrání budoucí daně bylo ohroženo,“ zdůvodnil své rozhodnutí soud.
Abraham se však nevzdal a pokusil se odvrátit nařízený doplatek přes další žalobu směřující přímo na způsob stanovení daně. A posledním verdiktem se přiblížil k naději, že nakonec zaplatí na dani méně, než stanovil berňák.
Krajský soud v Brně a po něm minulý týden i Nejvyšší správní soud došly k závěru, že finanční úřad neměl stanovit cenu „administrativně“, tedy oceněním podle postupů stanovených zákonem, ale pokusit se určit cenu tržní, tedy srovnáním s jinými podobnými transakcemi. S argumenty, že je tento způsob příliš komplikovaný, finanční správa u soudů neuspěla.
Po letech se tak bude znovu počítat i daň, kterou měl Abrahamův spolek zaplatit za rok 2013. „Ve znovuobnoveném řízení bude stanovena nová tržní cena předmětné transakce, s čímž souvisí i nové stanovení doměřené daně,“ potvrdila na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Odvolacího finančního ředitelství Veronika Dvořáková.
Karel Abraham, který je stále likvidátorem Automotoklubu, musí každopádně počítat s tím, že cena za převod části autodromu bude vyšší než jím uhrazených 40 milionů. Tučnější částku stanovily všechny posudky, které jednotlivé strany v kauze předložily – včetně odhadu znalce Tomáše Hudce z roku 2015, kterou se ohání Automotoklub. Ten stanovil tzv. cenu obvyklou na 83 milionů korun.
