Šéf Modré pyramidy: Zvyšme u stavebka pro vybrané skupiny státní podporu

Stejně jako hypotéky zažívají boom i úvěry ze stavebního spoření. „Když vezmu úvěry ze stavebního spoření a hypoteční úvěry, tak očekáváme, že se dostaneme k číslům, která se budou blížit k 500 miliardám korun. Nečekali jsme to ani v našich nejdivočejších snech,“ říká nový předseda představenstva druhé největší stavební spořitelny Michael Pupala.

Vy jste nastoupil do rozjeté firmy. Co je váš úkol ve vedení firmy, ve které jste od srpna?

Nám se historicky velmi dobře daří, jsme silná dvojka na trhu. Zároveň se nám daří mít za sebou zástup spokojených klientů. A nejen z tohoto dohledu jsme dostali důvěru od našeho akcionáře, od Komerční banky, abychom na platformě Modré pyramidy vybudovali lídra v oblasti financování bydlení, který bude významně spojen s digitalizací, s novými technologiemi. To je teď ta mise, která nás čeká.

O tom se budeme určitě bavit. Stavební spořitelny se vezou na obrovské vlně zájmu o levné úvěry na bydlení, společně s hypotečními bankami. Modrá pyramida už v srpnu dorovnala svůj historický rekord v poskytování úvěrů na bydlení. Jaký je váš předpoklad těch poskytnutých úvěrů pro letošní rok?

V podstatě jsme se přiblížili k tomu, co jsme minulý rok udělali za celý rok. To očekávání v oblasti financování bydlení z úvěru ze stavebního spoření se blíží někam ke 100 miliardám korun a celkově u toho trhu financování bydlení, když vezmu úvěry ze stavebního spoření a hypoteční úvěry, očekáváme, že se dostane k číslům, která se budou blížit k 500 miliardám. Což jsme nečekali ani v našich nejdivočejších snech.

Je podle vás tento obrovský boom zdravý?

Je potřeba se podívat na příčinu. A příčina stojí v tom, že zaprvé na straně klienta dlouhodobě domácnosti v době pandemie odkládaly svoji spotřebu, zároveň vlastně cena peněz v tuhle chvíli nebo v době, kdy ten boom nastartoval, byla levná. Peníze byly výrazně dostupné a naše sazby byly v podstatě na historickém minimu.

A tohle způsobilo, že ta strana poptávky byla významně podpořena. A k tomu samozřejmě je ten problém v oblasti nabídky na nemovitostním trhu, kdy těch nemovitostí není dost – a tohle vytváří tu spirálu, která se děje na realitním trhu.

Co se týká trhu financování bydlení úvěrem, tak tam vidíme, že dosahujeme rekordních čísel. A v neposlední řadě klienti hledají svoji alternativní úložku, hledají nějakou investici a ta investice do bydlení je pořád v rámci českých rodin zajímavá.

Kdy čekáte nějaké ochlazení tohoto obrovského tempa úvěrů?

Těžko předvídat. To, co očekáváme a vidíme, je, že se to tempo trošku snižuje. Dá se očekávat, že k určitému ochlazení dojde. Nicméně když se teď podíváme na úrokové sazby, za které půjčujeme, odhadujeme, že ke konci roku se dostaneme někam ke třem procentům.

Myslíte RPSN, tedy roční procentní sazbu nákladů, která zohledňuje všechny poplatky?

Myslím čistě úrokovou sazbu. Když se na to podíváme v historickém kontextu, tak tři procenta nejsou zas tak vysoká sazba. A když investuju do svého bydlení, tak dává smysl za tři procenta investovat.

Trochu varovný palec bych zvedl u investičního bydlení, kde si myslím, že by člověk měl být trošičku opatrnější, že investuje na dlouhodobý investiční horizont. Tam bych se trošku obával.

Jednoznačně do konce roku dojde ještě ke zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB, to pravděpodobně přispěje také k ochlazení, že ten zájem nebude tak velký?

Není tajemstvím, že k tomu zvýšení dojde. My osobně myslíme, že sazba České národní banky se ke konci roku dostane až někam ke dvěma procentům. A samozřejmě tohle je nějaký vstup do úrokové sazby, ale ta finální úroková sazba se tvoří nabídkou a poptávkou a je samozřejmě otázka, jakým způsobem ta sazba finálně bude vytvořena. Ale tak, jak jsem říkal, k těm třem procentům se určitě dostaneme.

Nicméně zatímco množství úvěrů a objem rostou, počet nových spořicích smluv už několik let za sebou klesá. Loni klesl meziročně o nějakých sedm procent. Stavební spoření už není tak atraktivní jako dříve. Co chcete udělat pro to, aby lidé těch smluv uzavírali víc, a tím pádem si brali víc úvěrů?

Myslím, že to, že stavební spoření není zajímavý produkt, neplatí. Protože stavební spoření patří do každé doby. To, co nám víceméně ukazují čísla, je to, že došlo k drobnému poklesu spořicích smluv. Nicméně ta aktuální doba víceméně jednoznačně nahrává tomu, že klienti by se měli hodně zamyslet nad tím, aby si spořili svoje vlastní prostředky, které budou investovat do financování bydlení.

Stavební spoření je k tomu naprosto jedinečný nástroj. Protože pokud se podíváte v tuhle chvíli na paletu nástrojů, které na tom trhu máte, tak vlastně nástroj, kde máte garantovanou úrokovou sazbu, který je pojištěný a zároveň se blíží nebo v podstatě přebíjí inflaci, když vezmu efektivní úrokovou sazbu, v podstatě na tom trhu není.

A z mého pohledu bychom se měli naopak vrátit k době, kdy vlastně stavební spoření se dostalo do každé kolébky. Na druhou stranu od roku 1993 se stavební spoření v podstatě nezměnilo. A na nás jako stavebních spořitelnách je podle mě velký úkol, abychom stavební spoření dokázali i nově nastoupivší generaci přeložit do její řeči a převést do digitálního světa. A to vnímám, že je jednoznačně úkol pro nás.

Ten výnos není nijak zázračný, když se za šest let pohybuje těsně nad třemi procenty a inflace je v současnosti přes čtyři procenta.

Výnos je výrazně přes tři procenta. Vždycky to závisí na tom, jaké jsou ještě poplatky ve smlouvě a tak dál, ale určitě jsme přes tři procenta. Inflace je zhruba 4,1 procenta, ale pokud se podíváte na opravdu konzervativní úložky, tak v podstatě stavební spoření nemá svoji konkurenci.

A to se nebavíme o tom, že se smlouvou o stavebním spoření si kupujete zároveň opci na to, že získáte úvěr. A to si myslím, že je jedna z dalších věcí, kde ten prostor určitě bude.

Nehodláte třeba lobbovat za zvýšení státní podpory, která je teď 2 000 korun ročně?

Prostor pro růst stavebních spořitelen do budoucna vidím ve třech oblastech. V oblasti úvěrového financování, my dlouhodobě držíme dvacetiprocentní podíl na trhu financování bydlení.

Dále si myslím, že budeme do budoucna hrát významnou roli na trhu nezajištěných úvěrů právě na rekonstrukce a tak dál. Zatřetí je to naprosto bez debat ve spořicí oblasti, kde stavební spoření má svoji roli. Do budoucna bude podle mě naprosto klíčové, aby si spořil každý budoucí klient, který chce řešit bydlení.

Co se týká dalšího rozšíření činnosti stavebních spořitelen, já si naopak myslím, že stát má v rukou skvělý nástroj, jakým způsobem může podporovat bydlení, může podporovat vlastně politiku bydlení. Já si dokážu představit, že bychom mohli – třeba po vzoru Německa – u vybraných cílových skupin tu podporu, tu subvenci zvýšit.

Zároveň si dokážu představit, že by vlastně stát tenhle nástroj mohl využít k tomu, že by například podporoval udržitelné projekty. A k tomu právě ta státní podpora, případně ten celý konstrukt stavebního spoření, může sloužit.

Chystá se Asociace českých stavebních spořitelen dát nějaký návrh nebo mluvíte o tom s poslanci?

Určitě dlouhodobě je to téma celé asociace, abychom diskutovali, jakým způsobem dál se bude rozvíjet budoucnost stavebního spoření. A jedno z těch témat určitě je to, abychom rozšířili to naše pole působnosti.

Loni klesl čistý zisk všech pěti stavebních spořitelen dost výrazně – o 38 procent na 2,2 miliardy korun. Letos to zřejmě bude stran výše zisku mnohem lepší. Jakou odhadujete ziskovost celého sektoru?

Tak předně je potřeba říct, než na tu vaši otázku odpovím, že my jsme vlastně tvořili oprávky na moratorium. Co se týká moratoria, my jsme v moratoriu vyhověli v odkladech klientům za nějakých šest miliard. Více než 90 procent se už vrátilo do toho standardního režimu, to znamená my ty oprávky vlastně v tuhle chvíli držíme v rámci řekněme obezřetnostního mechanismu.

Nicméně očekáváme, že postupně, tak jak nám to situace umožní, ty oprávky budeme zlepšovat a rozpouštět. A co se týká výhledu vlastně celého trhu, my očekáváme, že ta profitabilita se bude postupně zlepšovat.

Zdvojnásobí se?

To nedokážu takhle říct, to je přímo úměrné s vývojem úrokového prostředí. Nicméně ten dopad, který tam významně byl, byl tvořen těmi oprávkami a ty oprávky se dostávají zpátky do normálu. A v tu chvíli očekávám, že i ta profitabilita se bude postupně zlepšovat.

A když budete mluvit jen za vaši Modrou pyramidu, která loni vydělala 323 milionů, bude váš letošní zisk dvojnásobný? Nebo překonáte rok 2019, kdy činil dokonce rekordních 900 milionů?

V tuto chvíli o tom mluvit nebudu. Očekáváme, že ten výsledek by měl být lepší, ale přece jenom ten rok není ještě dokončený.

Jaká je struktura těch deseti procent „špatných úvěrů“? Kolik čekáte, že ve finále odepíšete úplně?

Úvěry za šest miliard jsme klientům odložili. Z toho se 90 procent vrátilo do standardního režimu. Deset procent (600 milionů korun) jsme prodloužili nad zákonné moratorium. A vlastně z těchto 600 milionů jenom nízké desítky jsou v ohrožení. Bavíme se tedy o nízkých desítkách milionů.

Jak chcete dál zvyšovat ziskovost? Pod heslem digitalizace všechny banky na trhu redukují svou fyzickou pracovní sílu, své zaměstnance, to je kontinuální trend. Předpokládám, že jdete stejnou cestou?

My vlastně oproti ostatním stavebním spořitelnám půjdeme trošičku jinou cestou a to jsem už víceméně naznačil na začátku, když jste se mě ptal, jaká je moje mise v rámci Modré pyramidy.

My naopak budeme vlastně na platformě Modré pyramidy budovat lídra v oblasti financování bydlení pro celou skupinu. To znamená, že na tom, co jsme v Modré pyramidě historicky dokázali, budeme vlastně budovat efektivní továrnu na zpracování úvěrů a zároveň budeme hledat samozřejmě i synergie na optimalizaci těch úvěrů právě prostřednictvím digitalizace, automatizace, ale děláme to v rámci celého skupinového kontextu.

To znamená: Nejdeme tou cestou té jednosměrné integrace, kterou můžeme třeba vidět u vybrané konkurence, ale my jdeme opravdu tou cestou, že na zkušenostech Modré pyramidy budeme budovat toho specialistu na budování bydlení.

Když rozvinu vaši metaforu, co bude tu továrnu na úvěry pohánět? Kde lze ještě ty náklady hlavně redukovat?

Do budoucna určitě vidím velký prostor v digitalizaci, automatizaci, to znamená jednoznačně minimalizace papíru, automatizace úvěrového procesu, maximální využitelnost vlastně veškerých nástrojů, které v tuhle chvíli máme k dispozici, co se týče dalších autentizačních autorit, to znamená ten proces maximálně zefektivnit.

Protože naším posláním je: Klient si k nám jde pro lepší bydlení. A nechci ho otravovat celým procesem, který by byl složitý. Takže chceme ten proces maximálně zjednodušit. A tohle se samozřejmě přenese sekundárně do toho, že ten proces bude daleko jednodušší a bude levnější.

Kdy předpokládáte, že tenhle proces, o kterém mluvíte, bude čistě online? Bude tu určitá skupina klientů, kteří by to využili.

Osobně si myslím, že budou typy úvěrů (nebo typy hypoték), které půjdou čistě online. To znamená třeba typicky refinancování, kde si myslím, že do budoucna není důvod, aby refinancování nebylo online.

Na druhou stranu jako účel koupě, případně rekonstrukce nebo složitější konstrukty hypotéky, jsem bytostně přesvědčen, že v horizontu příštích minimálně pěti let bude fyzický kontakt nenahraditelný. A bude nenahraditelná role poradenství.

Už i teď v kontextu nízké dostupnosti bydlení, v kontextu toho, že na trhu neexistuje jednoduchá hypotéka. Ta hypotéka se musí konstruovat. A já naprosto věřím tomu, že když zkombinujete perfektní procesy a zkombinujete to s dobrým poradenstvím, které my máme třeba prostřednictvím naší interní sítě, tak to si myslím, že je ten mix, který na tom trhu bude vítězit.