Šéf miliardového startupu: Hledáme, kde může stroj nahradit člověka

Mezinárodní firmy masivně překládají mezi různými jazyky. Využívá toho česká firma Memsource, která nabízí zjednodušení, a tedy i zlevnění celého procesu. „Jeden z hlavních problémů, který potřebujeme vyřešit, je automaticky poznat, kdy je strojový překlad dost kvalitní a kdy není. A kdy je potřeba, aby ho profesionální překladatel nějak zásadně zlepšil, nebo znovu část textu úplně přeložil, aby měla odpovídající kvalitu,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys zakladatel Memsource David Čaněk.

Tato širší veřejnosti prakticky neznámá firma na sebe upozornila v loňském roce, kdy do ní vstoupil jeden z největších amerických investičních fondu Carlyle. Tento vstup ji ohodnotil na zhruba miliardu korun.

Co vaše firma dělá? V čem spočívá její miliardová hodnota?

Zabýváme se zefektivňováním překladů. Asi každý se někdy setkal s překlady, ať ve větším či menším měřítku, a pokud vezmete v úvahu, že třeba jeden z našich zákazníků, Uber, který překládá do padesáti jazyků, přičemž tyto překlady zahrnují uživatelské rozhraní softwaru v mobilní aplikaci, dokumentaci, marketingové materiály a všechno možné, tak to jsou prostě tisíce různých překladů denně. Pomáháme velkým firmám tento proces zautomatizovat.

Vy sami, jestli se nemýlím, žádný překladač nemáte. Využíváte asi padesátku strojových překladačů velkých i menších firem?

Možná bych to doplnil. Řešíme dva problémy. Jeden problém je, že ta data na překlad někde existují. Existují většinou někde v databázi nebo v celé řadě databází ve velkých firmách a my se k těm datům připojíme. Pak je směrujeme na daného překladatele nebo překladatelskou agenturu, nebo na strojový překlad, přičemž poskytovatelů strojových překladů je obrovské množství. Všechno samozřejmě nelze posílat e-mailem, takže je potřeba na to mít nějaký systém. Ten systém poskytujeme my. Říká se tomu „workflow“ neboli cestování těch překladů mezi jednotlivými poskytovateli a pak zase zpátky do databáze.

Druhý problém, který řešíme, je optimalizace samotného překladu. Někdy je potřeba lidský překlad, někdy stačí strojový překlad. A my se snažíme pochopit, kdy stačí strojový a kdy je potřeba ten lidský překlad.

Tím šetříte firmám náklady?

Asi každá firma i každý jednotlivec se snaží být efektivnější, a pokud zpracováváte velké množství překladů a máte desítky jazyků, do kterých překládáte, tak to začíná být obrovsky nákladné. Náklady pro velké firmy jsou v řádu milionů dolarů, takže každých sto tisíc dolarů, které ušetří, se počítá.

Vy patříte k vlně českých IT firem, které loni získaly silné mezinárodní investory, a nyní sami expandujete na západní trhy. Mezi českými firmami je to pořád věc ne tak častá. Minulý týden jste dokončili akvizici německého konkurenta Phrase. Proč jste si tuhle firmu vybrali a jak ta jednání probíhala?

Bylo skutečně zajímavé. A vlastně i naše transakce s Carlyle Group byla zajímavá, protože jsme ji realizovali uprostřed pandemie. Jednání jsme začínali před nástupem pandemie, pak do toho vstoupila pandemie a nakonec jsme investici získali a transakci podepsali. Hned poté jsme začali pracovat na akvizici, z čehož pak vzniklo převzetí Phrase. Měli jsme k tomu několik důvodů. Za prvé náš další růst. Je to další akcelerace toho, co děláme.

A firma Phrase byla strašně zajímavá z několika důvodů. Za prvé jsou silní v německy mluvících zemích. Mají sídlo v Hamburku, takže mají zajímavé zákazníky v oblasti automobilového průmyslu. Pro nás německý trh, byť je geograficky docela blízko, nikdy nebyl úplně jednoduchý. Náš trh číslo jedna jsou USA a trh číslo dva je Japonsko. To velký faktor, proč jsme se o Phrase začali zajímat. Navíc jsou úspěšní a mají výborné výsledky.

Jak velký trh akvizicí získáte?

Není to jen německý trh, ale vůbec německy mluvící země. Německo má nejsilnější exportní trh v Evropě, takže je potřeba překládat opravdu hodně. Německy mluvící trh je asi nejzajímavější část z evropského trhu.

Tři akcionáři z Phrase vstoupili do akcionářské skupiny Memsource. Jak teď vypadá vaše akcionářská struktura? Jste pořád největším akcionářem?

Ne. Majoritní akcionář je Carlyle, což byla důležitá součást transakce hned v červenci. Bylo to odkup podílů jednotlivých akcionářů a zároveň investice do Memsource. Podobný model proběhl teď s Phrase, takže zakladatelé zůstávají dále akcionáři v nové skupině. Sekundární součástí byl i odkup části jejich podílu.

Můžete říct, kolik teď zhruba vlastníte v Memsource?

Přibližně desetiprocentní podíl.

Určitě to není poslední akvizice. Kterým směrem půjde vaše další expanze? Teď jste získali přístup na německý trh. Budete usilovat třeba o přístup na španělský?

My dneska podporujeme přibližně 400 jazyků, v tom pro nás problém není a podporovat nové jazyky není až tak těžké. Pro nás je důležité mít přístup k zákazníkům a možnost poskytovat jim náš produkt.

Máte už vyhlédnuté nějaké potenciální cíle pro nové akvizice?

Teď jsme opravdu hodně zaměstnaní tím, že spojujeme ty dvě firmy do jedné. A začínáme pracovat na integraci produktů, takže není úplně na pořadu dne spěchat a dělat další akvizici. Určitě se však díváme po zajímavých příležitostech a do budoucna bych to určitě nevylučoval.

Vstup fondu Carlyle vám měl pomoci v přístupu na americky trh a na asijský trh. Daří se to?

Obecně bylo motivací, se kterou do nás Carlyle vstupoval, pomoci nám nejen s organickým růstem, ale také s akvizicemi. Protože transakci s Phrase bychom nikdy nebyli schopni v původní akcionářské struktuře sami udělat. Pokud jde o regiony, míříme spíš na německy mluvíme země. To je trochu paradox. Amerika je pro nás trh číslo jedna. Ale do budoucna si myslím, že hlavní trhy pro nás budou určitě Evropa a Amerika.

Můžete říct, jak jste finančně skončili minulý rok? A taky jak to vidíte po akvizici s Phrase v letošním roce?

Zatím ještě nemáme uzavřené výsledky, každopádně se neorientujeme na generování zisku. To není náš primární cíl. Náš primární cíl je maximalizovat růst, a to si myslím, že je pro naše investory zajímavý model a důvod, proč do nás Carlyle investoval. My nejsme založení na licencování softwaru, ale na předplatném. Podobně jako jiné cloudové firmy, které poskytují softwarový produkt formou předplatného. Je to pro nás zajímavější než jednorázová útrata za licenci. A to je náš hlavní finanční ukazatel, který sledujeme.

Tak zeptám se jinak. Jaký předpokládáte letos růst?

Rádi bychom rostli o víc než 30 procent. V předcovidovém roce jsme rostli zhruba o 36 procent. Takže je to docela ambiciózní. Vidíme však, že pandemie bohužel bude pořád promlouvat do ekonomiky docela výrazně. Uvidíme, jestli se nám to podaří.

V minulosti jste zmiňoval, že máte problém sehnat lidi, kteří umí obchodovat. Je to vlastně hlavní bolest českého trhu startupů, které mají kvalitní technické produkty, ale neumí je zobchodovat. Jak to řešíte?

To je určitě pravda. Já si myslím, že v České republice máme fantastické inženýry, opravdu na světové úrovni, ale nedá se to říct o obchodnících a marketingových specialistech. Já myslím, že to je logické, protože když se podíváte, kolik je tady centrál globálních firem, moc jich není.

Umíme v tuzemsku naprogramovat software, umíme tady vyrobit auta, ale prodej a marketing jsou v jiných zemích. A to je boj pro všechny firmy, které se potřebují dostat za hranice našeho středoevropského regionu, takže řešení je ty lidi najmout, kdekoliv jsou k dispozici. Díky naší akvizici máme šéfa marketingu z Phrase, takže to je skvělý výsledek a momentálně hledáme šéfa prodeje v Británii.

Vy jste v jenom rozhovoru odhadl světový trh, na němž působíte na 20 až 40 miliard dolarů, spíš k těm 20 miliardám. Velkou část vlastně na tom trhu tvoří titulkování videí, lokalizace softwaru. Jak se pro tyto účely dá využít strojový překlad, který firmám pomáhá ušetřit největší náklady?

Problém lidského překladu samozřejmě není kvalita, ale rychlost a náklady. Problém je nedostatek překladatelů, protože kdybyste chtěl překlady desetkrát zrychlit, tak to v mnoha jazykových párech vůbec nejste schopný udělat kvalitně, protože ti lidé prostě neexistují. Proto si nemyslím, že hrozí, že by přišli o práci, strojový překlad samozřejmě pokryje určitou část těch překladů, ale nikdy ne všechno a celkově ten trh neustále roste, je potřeba víc překládat.

Strojový překlad je tak jediný způsob, jak nedostatek překladatelů lze nějak zacelit. A je to určitě klíč k našemu růstu a základní součást naší strategie. Myslím, že jeden z hlavních problémů, který potřebujeme vyřešit, je automaticky poznat, kdy je strojový překlad dost kvalitní a kdy není. A kdy je potřeba, aby ho profesionální překladatel nějak zásadně zlepšil, nebo část textu úplně přeložil znova v požadované kvalitě.

Ve kterých oblastech je už teď ten strojový překlad dostatečně kvalitní, aby se dal použít? Zřejmě to asi není právnická oblast, není to medicínská oblast…

I v právních překladech myslím, že se dá dosáhnout docela dobrých výsledků. Ale je fakt, že to riziko chyby je třeba minimalizovat. Bude tam tedy nutná nějaká korektura, ale hodně se strojový překlad využívá pro překlady technické dokumentace. Když se podíváte na Microsoft, jejich znalostní bázi všech možných technických problémů a řešení na stránkách Microsoftu, tak velká část překladů pochází ze strojového překladu.

Letos předpokládáte růst o třicet procent. Jaký vidíte potenciál v příštích letech?

Díky spojení s Phrase už teď hrajeme roli jednoho z globálních lídrů v překladových technologiích pro firemní zákazníky. Náš cíl určitě je, abychom se stali jedničkou. Nejsme od toho daleko.

Carlyle určitě počítá se zhodnocením své investice. Podobné fondy mají vždycky omezený časový horizont investice – bývá to tři, pět, sedm let. Bavili jste se s nimi už, jakým způsobem budou existovat? Nebo přichází v úvahu, že by vaše společnost Memsource šla na burzu?

Zatím jsme se o tom konkrétně nebavili, ale je pravda, že investiční horizont Carlyle, jako ostatních investorů v této kategorii, je třeba až pět let. Je to klasický finanční investor a je důležité si uvědomit, že ta firma tady bude dál fungovat a prosperovat i po jejich odchodu. Investor je důležitý po finanční stránce, ale není to někdo, kdo firmu řídí, kdo by se podílel na vývoji produktů.