Článek
Do Česka měli tento týden přiletět dva váleční veteráni z Gruzie. Raněné z bojů proti Rusku měla na rehabilitace v Česku dovézt poněkud překvapivá osoba - šéf komunistů Vojtěch Filip.
Krátce poté, co se Seznam Zprávy začaly na okolnosti výpravy do Gruzie podrobně vyptávat, Vojtěch Filip oznámil, že se cesta odkládá.
Komunistický místopředseda Poslanecké sněmovny je známý svou politikou orientovanou na východ od středu Evropy. V případě Gruzie ale „sedí“ pouze směr - země patří k nemnohým prozápadním postsovětským státům, které si drží ruský režim prezidenta Vladimira Putina od těla.
Šéf KSČM měl do Česka dopravit veterány, kteří se před třinácti lety střetli s Rusy kvůli separatistické Jižní Osetii. Navíc ve spolupráci s nadačním fondem Regi Base, který v minulosti přivezl zraněné vojáky z protiruských bojů na Ukrajině.
„Jde o humanitární akci, budu jen v Tbilisi a přivezeme veterány válečného konfliktu. Myslím, že jsou z bojů z roku 2008,“ napsal v SMS zprávě Filip ještě před tím, než oznámil odklad.
Cestu schválil sněmovní organizační výbor, odcestovat měla i poslankyně Tereza Hyťhová (Trikolóra, dříve SPD). Na dotaz, z jakého důvodu byl termín zrušen, už Filip neodpověděl.
Nejasné zůstávají i okolnosti zamýšlené cesty. Ruce pryč od celé akce dává česká armáda - pouze prý zajistila vojenský speciál pro delegaci. „Přepravu a následnou léčbu veteránů zajišťuje Nadační fond Regi Base,“ napsala Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Zmíněný nadační fond pak tvrdí, že nejde o iniciativu Sněmovny ani Vojtěcha Filipa. „Nás oslovilo Ministerstvo obrany Gruzie s žádostí o pomoc ve věci pomoci rehabilitace a medicíny zraněných válečných veteránů. My jsme potom poprosili armádu, jestli by nám mohla poskytnout letadlo,“ uvedl zakladatel fondu Hynek Čech pro Seznam Zprávy.
„Jedná se o dva zraněné válečné veterány z Gruzie. Pojedou na měsíční rehabilitační pobyt tady do České republiky na severní Moravu,“ uvedl Čech. Fond vede spor s ministerstvem obrany kvůli tomu, že se před časem pokusil zaregistrovat si ochrannou známku na vlčí máky symbolizující válečné veterány.
Ze sněmovních dokumentů vyplývá, že měl Filip v Gruzii navštívit parlament a ministerstvo obrany. Není ale jasné, o čem tam chtěl vyjednávat. Podle Deníku N chtěl šéf komunistů na cestu vzít také náměstka českého ministra obrany Vladimíra Müllera, Lubomír Metnar mu ale cestu zatrhl. Gruzijská ambasáda deníku řekla, že cestu neorganizuje.
S Filipem měl původně odletět také poslanec za ANO Josef Hájek, ještě před zrušením cesty se však od ní raději sám distancoval. Jako důvod zmiňuje právě nejasnosti ohledně celého plánu.
„Já tam nejedu. Měla to být humanitární akce, média se kolem toho točí a mně to za to nestojí. Měli to být gruzínští vojáci, kteří v roce 2008 bojovali v Gruzii s Ruskem. Ale já jsem o tom moc nevěděl. Je tam moc neznámých. Všichni šlapou proti hnutí ANO a já nemám zapotřebí, abych cokoli rozjitřoval,“ řekl Seznam Zprávám Hájek.
Spor o Jižní Osetii
Gruzie patří k postsovětským zemím, které se snaží udržovat distanc od současného ruského režimu a naopak pěstují úzké vztahy se Západem, zejména EU a NATO. V pondělí ministři zahraničí Gruzie, Ukrajiny a Moldavska uzavřeli dohodu, že chtějí posilovat své vazby na unijní sedmadvacítku s cílem stát se v budoucnu členy EU.
Tbilisi a Moskva se střetly ve válečném konfliktu v roce 2008. Rusko tehdy po provokacích obvinilo Gruzii z „agrese proti Jižní Osetii“ a zahájilo rozsáhlou pozemní, leteckou a námořní invazi do Gruzie s deklarovaným cílem „operace vynucení míru“.
Jižní Osetie a Abcházie v roce 1991 vyhlásila jednostranně nezávislost. Gruzie ani žádný západní stát ji však neuznal. Až dvacet procent území Gruzie je dodnes okupované Ruskou federací.