Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nově se tvořící vláda už avizuje, že chce státní úřady „očistit“ od lidí, kteří podle ní sloužili spíše zájmům Babišova koncernu Agrofert než zájmu veřejnému. Jako případ vhodný pro „deagrofertizaci“ je opakovaně uváděna Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která sehrála významnou roli v dosud nevyjasněné kauze hromadné otravy ryb v moravské Bečvě.
Inspekce už bezprostředně po loňské ekologické havárii vyloučila, že by možným viníkem mohla být Babišova valašskomeziříčská chemička Deza, ačkoliv vyšetřování bylo teprve na samém počátku. Řada politiků z někdejší opozice je přesvědčena, že inspekce Agrofertu nadržuje, přestože část důkazů hraje v neprospěch Dezy.
Kritika nově se tvořící koalice dlouhodobě míří hlavně na současného šéfa ČIŽP Erika Geusse, který tak zřejmě bude s nástupem nové vlády vystaven pokusu o odvolání.
Legálních možností k odstranění ředitele, jehož chrání služební zákon, však není příliš. Mohlo by mu předcházet mimořádné služební hodnocení s negativním vyzněním nebo případně i kárné řízení. Nicméně znalci prostředí státního aparátu upozorňují, že ani jedna z těchto cest není snadná a určitě ne rychlá. U kárného řízení, které probíhá před kárnou komisí, by se již muselo jednat o skutky téměř trestněprávní povahy a je nezbytné přesně popsat provinění úředníka proti služební kázni a předložit důkazy.
Ostatně vysoce postaveného státního úředníka Geusse se podle neoficiálních informací chtěl zbavit i současný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), bylo to letos na konci února. Podle zdrojů Seznam Zpráv z Brabcova okolí tlačil ministr společně se státním tajemníkem Janem Landou na Geusse, aby funkci složil dobrovolně a inspekci dále nepoškozoval. „Když to nepůjde po dobrém, chtěli to zkusit po zlém,“ uvádí zdroj.
Ředitel inspekce ale tlak obou mužů, kteří jsou sami historicky spjati s Babišem a jeho Agrofertem, ustál. Ukázalo se, že vedení ministerstva na Geusse zatím nemá dostatečné páky a tato situace se teď může opakovat. Naznačuje to i odhodlaní samotného ředitele.
Bránit se musím
Erik Geuss dopředu avizuje, že se bez boje nevzdá ani novému vedení ministerstva, pokud by jeho „odstřel“ nebyl řádně obhájen a postaven na soudně přezkoumatelných důvodech.
„Pokud bych byl odvolán a toto odvolání by nebylo v souladu se zákonem, bránit se musím. Tady nejde o ‚uvolňování‘ ředitelského místa, ale o elementární respekt k platným zákonům, které by měli ctít nejen úředníci, ale i politici, a to dokonce i po vyhraných volbách,“ reagoval ostře Geuss na dotaz Seznam Zpráv. I nadále trvá na tom, že inspekce v případě havárie na Bečvě nijak nepochybila a „nikdy nikým nebyl prokázán opak“.
Erik Geuss upozorňuje, že ve státní službě se nelze lidí zbavovat bez udání důvodu, jako to třeba firmám umožňuje zákoník práce. Zákon o státní službě umožňuje odvolání úředníka ze služebního místa představeného jen v taxativně vymezených případech.
Ředitel Geuss by mohl ve správním řízení žádat o přezkum u nejvyššího úředníka v zemi, kterým je nyní náměstek ministra vnitra pro státní službu Petr Hůrka. Pokud by to bylo nutné, je prý ale připraven se následně bránit vyhazovu i před správním soudem.
„Pokud zákon nebude dodržen, jsem připraven se bránit i soudně. Mám odpovědnost vůči zaměstnancům mnou vedeného úřadu a vyplývá to rovněž ze služebního slibu České republice. A z morální povinnosti bránit se bezpráví,“ prohlásil také ředitel.
Geuss odmítá, že by někdy sloužil zájmům Agrofertu a necítí se být ani nijak osobně spjat s dosluhující vládní garniturou v čele s hnutím ANO. Poukazuje na to, že v uplynulých 30 letech pracoval v oblasti ochrany životního prostředí pod 13 ministry z různých politických stran.
Paradoxně ale sám Geuss v minulosti čelil kritice, že po svém nástupu do funkce některé vedoucí pracovníky z inspekce vyhazoval v rozporu se zákonem. Bývalá ředitelka oblastního inspektorátu v Ústeckém kraji Jana Moravcová napadla žalobou Geussovu výpověď z roku 2015 a soud první instance jí v roce 2018 dal za pravdu. Avšak následovalo odvolací řízení, dovolání k Nejvyššímu soudu a naposled loni stížnost k Ústavnímu soudu. A tam všude už Jana Moravcová prohrála, původní výpověď tudíž byla právoplatná.
Umožnit skutečné vyšetřování
O nutných personálních změnách v České inspekci životního prostředí hovoří hlavně zástupci koalice Piráti/STAN. Šéf Starostů Vít Rakušan už po volbách pro Reflex uvedl, že inspekce v kauze Bečva „neodvedla dobrou práci“ a o potřebě očisty hovořila i pirátská 1. místopředsedkyně Olga Richterová.
„Je potřeba, aby (ČIŽP) opět začala plnit svoji funkci, začala umožňovat skutečně vyšetřování toho, když dojde třeba k havárii na Bečvě. A aby ochrana krajiny a přírody mohla být funkční,“ popsala Richterová pro Radiožurnál jako příklad toho, kde je třeba „důsledná deagrofertizace“.
Nyní ale pirátská poslankyně už jen v obecné rovině a v opatrnějším tónu říká, že „v žádném případě nesmí jít o nějaké slepé čistky“, jako tomu bylo v minulosti. „Co se týká personálních výměn, má jít o férové zhodnocení odváděné práce, její efektivity a toho, zda kroky dotyčných probíhaly vždy v souladu s pravidly, která má daná instituce dodržovat,“ uvedla Richterová na dotaz Seznam Zpráv.
Přímo na adresu často kritizovaného Erika Geusse se nevyjádřila. Místo toho zdůraznila, že se už nesmí nikdy opakovat případy, kdy se někdejší úředník sesterského Státního fondu životního prostředí Leo Steiner v roce 2019 ocitl v nemilosti nadřízených (a ze státní správy posléze odešel), jelikož odmítl vyplatit dotaci firmě Ethanol Energy z Babišova holdingu Agrofert.
Návrat možný
Pro Geusse z ČIŽP by případná soudní dohra nebyla úplnou novinkou. Před soudem se sám hájil už v souvislosti se svým jmenováním ředitelem inspekce, k němuž došlo po úspěchu v konkursním řízení v roce 2014.
Tehdejší náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký se Geusse následně pokusil sesadit, protože podle něj nebyl jmenován v souladu se zákonem. Původně byl totiž přijat jen na základě pracovní smlouvy, nikoli podle služebního zákona. Soud se ale nakonec postavil na Geussovu stranu, že jiný postup v té době nebyl ani možný.
Soudní řízení vyvolané vyhozenými státními úředníky ohledně právoplatnosti odvolání nejsou výjimečné. Asi nejznámější je případ dnes už bývalého šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala.
V dubnu 2014 jej odvolala tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) pro ztrátu důvěry. Místo něj dosadila do funkce Pavla Ondráška.
Dohnal se ale proti odvolání u soudu úspěšně ubránil a musel být instalován zpět (Ondráškovo jmenování bylo ministerstvem zrušeno). Nakonec skončil ve funkci teprve nedávno, a to a na vlastní žádost.
Pozn.: V článku jsme dodatečně upravili pasáž, která se týká bývalé oblastní ředitelky ČIŽP Jany Moravcové. Původně jsme uvedli, že soud s ČIŽP vyhrála, inspekce ale předložila doklady o tom, že v následujících instancích už prohrála, což následně potvrdila i sama Jana Moravcová. Za neúplnou informaci se omlouváme.
