Šéf Erste: České firmy vyjdou z krize silnější, investujte do nich

Šéf skupiny Erste Bernhard Spalt může být spokojený. Zlatému vejci skupiny, České spořitelně, v pololetí meziročně stoupl čistý zisk téměř o polovinu na 6,6 miliardy korun. Celá skupina Erste pak zvedla zisk skoro desetinásobně na 562,9 milionu eur (14 miliard korun).

Za lepšími výsledky stojí hlavně to, že ekonomika a celá společnost se dostávají z pandemie, a banky nemusí vytvářet tolik opravných položek na případné nesplácené úvěry.

Když vezmete, co se dělo loni na jaře, kdy pandemie začala, překvapily vás pozitivní výsledky skupiny Erste?

Kdybyste se mě loni v březnu zeptal, jestli předpokládám výsledky, které vidíme dnes, myslel bych si, že jste se zbláznil.

Byli jsme v bezprecedentní situaci, která tu velmi dlouho nebyla. Naše ekonomika byla z větší části odstavena. Neměli jsme tušení, co se bude dít, když budou všechny obchody zavřené a klienti přestanou splácet úvěry. Byla to obrovská nejistota a nikdo nevěděl, co se stane.

První pozitivní překvapení, že se ekonomika rychle vzpamatuje, pak přišlo s rychlou zdravotnickou reakcí. V březnu loňského roku ale nikdo neviděl, že vakcína, která by nás ochránila, by mohla být k dispozici v tak krátké době. A teď jsme v roce 2021, máme pět různých účinných vakcín, třebaže jejich distribuce v Evropě není dokonalá.

Jste dnes mnohem optimističtější, že jsme se dostali z pandemie?

Ano. To, co udělala Evropská unie – a to chci opravdu zdůraznit – bylo skvělé. Politici prostě řekli, že to nejsou žádné soukromé dostihy, kde by vyhrál ten, kdo zaplatí za vakcíny první a nejvíc, protože to by přineslo hlavně negativa. Naopak řekli, že je to veřejná zakázka, kdy se zakázky na očkování budou zadávat centrálně.

Nyní jsme v situaci, kdy je k dispozici dostatek vakcín. A my poprvé začínáme debatovat o tom, jestli si je bude aplikovat dostatek lidí. A nemůžu vyjádřit slovy, jak strašně mě to mrzí. Myslím, že je velmi důležité, abychom všechny informovali, že očkování je jediná cesta, jak nespadnout do dalšího lockdownu.

Protože bez ohledu na ideologii, bez ohledu na to, kdo má jaký názor, nikdo nechce žádný další lockdown. Nikdo už nechce být držen doma. A nikdo nechce být omezován v tom, kam může chodit a jezdit. Takže pokud se tomu chceme vyhnout, potřebujeme očkování. Není to tedy problém na straně nabídky. Je to problém na straně poptávky. A každý, kdo je solidární a zodpovědný, se musí postavit a říct, že očkování je dobrá věc, a že se nechá očkovat.

Krize nicméně těžce zasáhla mnoho společností. Potřebují další kapitál, jinak budou nuceny své podniky prodat. V Rakousku jste přišli s návrhem, jak jejich situaci řešit. O co konkrétně jde?

Tohle je nesmírně důležité, protože pokud byla ekonomika vypnutá, a v situaci, kdy firmám klesají zisky, nepomůže, když budeme poskytovat další úvěry. Úvěry nepomohou v situaci, kdy už firmy žádný kapitál nemají.

Nastala tu velmi zajímavá situace, kdy na bankovních účtech je k dispozici obrovské množství peněz, protože míra úspor se zvyšuje – a to i v České republice – protože se všichni bojí, jak se krize vyvine. A na druhé straně firmy potřebují vlastní kapitál.

Navíc tyto peníze, které jsou k dispozici na bankovních účtech, nejsou nijak úročeny, protože úrokové sazby jsou buď záporné, nebo velmi nízké. Abychom tuto propast mezi střadateli a těmi, kdo peníze potřebují, překlenuli, předložili jsme v loňském roce našim politikům návrh na legislativní řešení. V rámci něho by mělo být možné, aby tyto peníze byly k dispozici firmám, do nichž by mohli běžní lidé investovat se slušnou perspektivou, že na tom vydělají.

Malé a střední podniky mohou takový kapitál přijmout, aniž by se musely bát, že nakonec budou nuceny svůj podnik prodat. Protože v České republice, jako v Rakousku, je hodně rodinných podniků, které jsou hrdé a nechtějí se nikoho o nic doprošovat. Nechtějí, aby jim stát říkal, co mají dělat, prostě potřebují kapitál.

Na stole máme tedy různé návrhy. A nepotřebujeme k tomu Brusel, nepotřebujeme Evropu. Můžeme je provést sami, stejně jako to můžete udělat vy v České republice.

Jestli tomu dobře rozumím, vaše banka založí a bude spravovat nový fond pro malé a střední podniky a vaši drobní klienti do něj budou moci investovat?

Ano, bude to fond, který se skládá z padesáti nebo stovky různých malých a středních podniků, do nichž můžete jako soukromá osoba investovat, a to různé částky, 250 tisíc korun, 100 tisíc korun, nebo třeba jen 50 tisíc.

Budete do nich investovat, protože věříte, že těchto padesát nebo sto malých a středních firem má perspektivu. Po třech, pěti nebo sedmi letech pak svůj podíl ve fondu můžete prodat a své peníze získáte zpět se slušným výnosem.

Počítáte s nějakou státní zárukou?

Ne, žádná záruka není potřeba. Možná na začátku, kdy bude nutné přesvědčit lidi k účasti. Ale chci říct tohle: Firmy v našich zemích, a to platí konkrétně i pro Českou republiku, mají do budoucna velmi dobrou perspektivu. Z této krize vyjdou silnější.

Teď ale potřebují přístup ke kapitálu. Takže pokud jim jako soukromý investor budete věřit – a já bych jim věřil a budu do nich investovat – budete tak těžit z jejich růstu v příštích letech.

Na státní záruku zapomeňte. Stát v mých očích nikdy nebyl dobrým investorem. Myslím to vážně. Ani banky nejsou dobrými investory. Myslím, že dobrými investory jsou soukromé osoby. A myslím, že pokud věříte v naši ekonomiku a budoucnost naší ekonomiky, pak byste měli investovat a měli byste jednat. Za pět let pak můžete získat návratnost třeba 30, 40 nebo 50 procent. Věřím tomu.

Nejde přitom o nějakou formu spořicího účtu. Proto musíme přijmout legislativu, která tyto fondy umožní. A my to máme všechno na stole. A politici s tím souhlasí. Nemá to žádné minusy.

Jen potřebujeme trochu více sebevědomí. A myslím si, že potřebujeme na politiky vyvíjet větší tlak, aby změny provedli. Jen čekat a diskutovat a pořádat další schůzky nestačí. Musíme jednat.