Šéf diplomacie EU za „ponižující návštěvu“ v Rusku čelí výzvám k rezignaci

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell po své cestě do Moskvy čelí výzvám k rezignaci. Z původního plánu přimluvit se a vyjednat osvobození ruského opozičníka Alexeje Navalného vykrystalizovala reálná hloubka polarizace Evropské unie ve vztahu k Rusku. Vedle neshod kolem kauzy Navalnyj silně figuruje také stavba ruského plynovodu Nord Stream 2. Projekt bez ohledu na to, co se v zemi odehrává, podporují Němci či Rakušané. „Ruské dilema“ se nevyhýbá ani České republice. Nejostřeji se kvůli následkům Borrellovy návštěvy ozvalo Pobaltí, později odpoledne se přidal také český europoslanec Alexandr Vondra.

„Věříme, že by předsedkyně Evropské komise měla začít jednat v případě, že pan Borrell neodstoupí z vlastní vůle,“ napsal tento víkend estonský středopravý europoslanec Riho Terras v dopise šéfce Komise Ursule von der Leyenové. Podle Terrase Borrell „vážně poškodil pověst EU“ a „důstojnost“ jeho vlastního úřadu. Vyzývá k připojení další europoslance a členské státy.

Dopis navrhující odvolání šéfa unijní diplomacie se rozhodl podpořit také europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Způsob, jakým pojal návštěvu Ruska v pátek, byl ponižující, dehonestující. Přitom dopředu čelil varování, aby tam teď nejezdil. Kreml se EU vysmál do očí. Takhle to dál opravdu nejde,“ napsal na svůj Twitter.

Evropský parlament v této věci však nemá žádnou pravomoc a Terrasův dopis by se nemusel prosadit. Jeho neobvyklý krok však demonstroval rozhořčení zejména východních států EU ohledně Borrellova výstupu.

„Obrovská chyba podniknout tento výlet a nechat se pokořit zkušeným Lavrovem. Nikdy se nepoučí! Nehrajte si s Rusy, pokud jim nerozumíte. Hrozná škoda,“ reagoval na Borrellovu cestu litevský ministr obrany Artis Pabriks.

Josep Borrell se do Moskvy vydal z vlastní vůle, aby zahájil „strategický“ dialog a vyzval k osvobození vůdce opozice Alexeje Navalného. Rusko však v době tiskové konference mezi Borrellem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem za „nezákonné akce“ vyloučilo tři unijní diplomaty – švédského, polského a německého. Za „nezákonné akce“ Moskva označuje nepovolené protesty proti uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného, při kterých policie zadržela již více než 10 000 účastníků. „Diplomaté účastnící se nezákonných akcí byli v souladu s vídeňskou konvencí prohlášeni za nežádoucí osoby. Mají nařízeno v co nejkratší době opustit ruské území,“ uvedlo ministerstvo.

Lavrov Evropskou unii následně označil za „nespolehlivého partnera“. Brusel se podle něj chová čím dál více jako Washington a sahá po jednostranně vyhlašovaných restrikcích.

Borrellova cesta do Moskvy nakonec Navalnému nijak nepomohla, přestože se diplomat pokusil zalichotit Rusům slovním útokem na Spojené státy kvůli jejich politice na Kubě a vychválit ruskou covidovou vakcínu. Zatím žádný členský stát EU nepředložil návrh uvalit na Rusko nové sankce za Navalného uvěznění, uvedl také Borrell s tím, že o vztazích s Ruskem budou šéfové států a vlád zemí bloku jednat příští měsíc. Moskva kritiku kolem uvěznění hlavního odpůrce prezidenta Vladimira Putina označuje za vměšování do svých vnitřních záležitostí. Kreml do Bruselu ještě před Borrellovou návštěvou vzkázal, že podmiňovat budoucnost vztahů EU a Ruska osudem Navalného by byla „hloupost“.

S rostoucí kritikou Borrellovy návštěvy tak zintenzivnil obhajobu svých kroků i on sám. V neděli se vyjádřil, že se stal obětí „agresivní tiskové konference“ v Moskvě a o vyhoštění diplomatů se dozvěděl „ze sociálních sítí“. „Rusko se postupně odpojuje od Evropy,“ uvedl Borrell. „Tento týden jsem byl v Moskvě, abych prostřednictvím principiální diplomacie otestoval, zda má ruská vláda zájem řešit rozdíly a zvrátit negativní trend v našich vztazích. Reakce, kterou jsem obdržel, viditelně naznačovala jiný směr. Jako EU tedy budeme muset uvažovat o širších důsledcích a naplánovat cestu vpřed. Jsme na křižovatce. Rýsují se hlavní parametry geopolitické krajiny 21. století,“ napsal na svůj blog Borrell v neděli.

„Diskuse s mým ruským protějškem Lavrovem občas dosahovala vysoké úrovně napětí, protože jsem vyzýval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění pana Navalného, jakož i k úplnému a nestrannému vyšetřování pokusu o jeho zavraždění. Připomněl jsem ministru Lavrovovi, že ruské závazky v oblasti lidských práv vyplývají z mezinárodních závazků, které svobodně převzal (tj. Evropská úmluva o lidských právech Rady Evropy), a proto je nelze odmítnout jako zásah do vnitřních záležitostí. Tyto body jsem zopakoval na tiskové konferenci,“ připomínal své kroky Borrell v článku. Jeho snahy pak Riho Terras označil za „krokodýlí slzy“.

Další jím nezmíněné podrobnosti cesty ale poukazují na to, že Borrell ignoroval jasné varovné signály, píše server EUobserver. Borrell před odjezdem požádal o schůzku s ruským místopředsedou vlády a vysoce postaveným bezpečnostním úředníkem a jeho žádost byla zamítnuta. „Už tohle byla urážka Evropské unie a Borrell měl svou cestu okamžitě zrušit,“ řekl pro EUobserver vysoce postavený diplomatický zdroj.

Den po Borrellově zhodnocení návštěvy se ozvalo zjevně překvapené ruské ministerstvo zahraničí. „Ruskou stranu překvapují hodnocení, která šéf diplomacie EU Josep Borrell učinil při své návštěvě Moskvy, jež se liší od jeho předchozích prohlášení,“ napsala agentura TASS s odkazem na text na Borrellově blogu.

„Byli jsme překvapeni, když jsme se seznámili s Borrellovým hodnocením výsledků návštěvy, které silně kontrastuje s jeho prohlášeními na tiskové konferenci v Moskvě,“ uvádí diplomatické oddělení. Dále poznamenává, že Borrell „měl mnoho příležitostí okamžitě situaci sám posoudit“ při návštěvě závěrečné tiskové konference s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Ruská strana komentovala výsledky jednání za přítomnosti Borrella, připomíná agentura.

„Nikdo ho neomezoval ani časově, ani formátově. Borrell byl v Rusku na návštěvě od 4. do 6. února. 5. února se setkal s Lavrovem. Poté vedoucí evropské diplomacie poznamenal, že Evropská unie a Rusko vedly ‚otevřený a čestný‘ dialog o všech otázkách dvoustranných vztahů, včetně boje proti pandemii a globálním změnám klimatu, obnovení společného komplexního plánu pro íránský jaderný program, neshodách ohledně Ukrajiny, bruselské podpoře Navalného a vyloučení západních diplomatů, kteří se účastnili nekoordinovaných protestů, z Ruské federace,“ vysvětluje agentura TASS.

Pro „obranu důstojnosti“ EU přes víkend udělaly pramálo také Francie, Německo a Rakousko, hodnotí EUobserver. Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek oznámila, že navzdory ruským krokům si přeje zavést plynovod Nord Stream 2 do Německa. „Můj postoj k Nord Streamu 2 tím není prozatím ovlivněn,“ řekla Merkelová krátce poté, co se dozvěděla o ruském vyloučení tří diplomatů z EU, včetně toho německého.

V otázce možného zastavení plynovodu Nord Stream 2 se názory členských států EU liší. Zatímco Francie žádala prostřednictvím tajemníka pro evropské záležitosti Clémenta Beaunea o jeho zastavení a Brusel tuto věc nepokládá za prioritu, Berlín na tyto výzvy neslyší. Rozhodnutí o případném zastavení je odpovědností Německa, nechal se už ve středu slyšet šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian. „O Nord Streamu 2 bylo rozhodnuto a já jsem plně solidární,“ uvedl v pátek na videokonferenci s Merkelovou francouzský prezident Emmanuel Macron.

Do druhého dne začala ruská loď pokládat potrubí na jeden z posledních segmentů projektu – 120kilometrový spoj v dánských vodách. „Loď Fortuna úspěšně provedla námořní zkoušky a dnes zahájila kladení potrubí v dánských vodách,“ uvedlo pro ruskou tiskovou agenturu TASS v sobotu ruské konsorcium, které vlastní plynovod.

A rakouský kancléř Sebastian Kurz druhý den pro německé noviny Welt am Sonntag řekl: „Jsem rád, že se německá vláda rozhodla Nord Streamu 2 nadále držet.“

Borrellovo potenciální rozdráždění Spojených států kvůli komentáři o Kubě je však jen maličkostí ve srovnání s tím, jak by mohl transatlantický vztah narušit právě Nord Stream 2. Stavbu plynovodu se snaží USA zastavit jako strategickou hrozbu pro Západ pod pohrůžkou uvalení sankcí na evropské firmy zapojené do projektu. „Nord Stream 2 je navržen tak, aby zvýšil pákový efekt Ruska nad našimi spojenci a partnery a podkopal transatlantickou bezpečnost,“ uvedl ve středu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

K zastavení výstavby vyzývají i němečtí Zelení a někteří členové Křesťanskodemokratické unie (CDU), strany Angely Merkelové. Jednotlivé námitky však přehlušilo rozhodnutí většiny. „Německá vláda jde správným směrem,“ řekl v pátek agentuře Reuters lídr strany CDU Armin Laschet.

„Obchodní vztahy a obchodní projekty, které existují po celá desetiletí, jsou jedna věc, vážné porušování lidských práv a naše reakce na ně jsou věc druhá,“ řekl v neděli pro noviny Bild am Sonntag ministr Peter Altmaier.

Neshody kolem Borrella a Nord Streamu 2 jen naznačují, že se z Ruska stal pravděpodobně nejtoxičtější problém dnešní evropské a transatlantické zahraniční politiky. „Rusové choreografií Borrellovy návštěvy zhoršili hádky uvnitř EU,“ uvedl zdroj EUobserver. „Některé (východní a severské) členské státy řeknou, že Borrellovi radily, aby do Moskvy nejezdil. Bude se bránit. Berlín, Paříž, Madrid a Řím ho podpoří. A Rusko dostane, co chce. Ještě hlubší rozdělení EU,“ dodal zdroj.