Šéf meteorologů: Teplota stoupá, popírání to nezmění

Štve vás, když vám předpověď nevyjde?

Štve mě to.

Jak se s tím vyrovnáváte? Láteříte, pouštíte hromy, blesky na kolegy v Komořanech?

Ne, to vůbec ne. Víte co, je to předpověď počasí, není to informování o budoucnu. Kdybychom věděli, jak bude v budoucnu, tak bych se asi zlobil, ale je to předpověď. Variabilita počasí je naštěstí taková, že člověk to ještě neumí na sto procent a vlastně to nebude umět nikdy.

Je pravda, jak jste se zmínil v nějakém rozhovoru, že vám občas lidé napíšou rozezlené e-maily? Na co si tak u vás stěžují nejčastěji?

Řekl bych, že to jsou dvě oblasti, první oblast je to, že naše data nejsou dostupná pro všechny uživatele. Druhá oblast se týká toho, jakým způsobem ta data a naše výsledky prezentujeme. A je tu i třetí oblast a to je, že jsou rozezleni kvůli tomu, že předpověď občas nevyjde.

Nejhorší je asi to, když si plánují víkend, hlásíte sluníčko a pak prší?

Je to tak, že lidé dřív byli daleko víc závislí na projevech počasí. Pěstovali podle toho obilí, sklízeli a neměli předpověď k dispozici a byli na tom životně závislí. Dneska na tom řadoví lidé závislí nejsou a jenom to „zvyšuje komfort” jejich života. A o to víc se zlobí, což je takový paradox.

Odpovídáte jim?

Snažíme se odpovídat všem, ale samozřejmě jsou i takoví, kteří píší opakovaně, a těm je pak obtížné odpovídat.

To známe i z televize. Vaše předpovědi na druhý den mají úspěšnost údajně až 95 procent. Jak přesní jste ale třeba na týden?

Co se týká týdnu, používáme při předpovědích různé modely. Používáme americký model, používáme francouzský model, používáme model Evropského centra pro střednědobou předpověď. To jsou modely, které umí počítat výhledy na týden až 10 dní. Meteorolog, který je ve službě, se podívá na situaci, jaká je, podívá se na to, co modely dávají, a pak se sám rozhodne, jak si myslí, že to doopravdy bude.

Ale každému z toho může vyjít něco jiného?

Určitě, každému vychází něco jiného. A je právě na znalosti a zkušenosti meteorologa, aby si řekl: „Při této situaci německý model vždycky dělá chybu a bývá přesnější třeba francouzský.“ Takže při dlouhodobých předpovědích používáme tyhle celosvětové nástroje. Při krátkodobých předpovědích, to znamená na těch 72 hodin, používáme numerický model Aladin.

To je francouzský model?

To je konsorcium čtrnácti zemí pod vedením Francie.

A jak je to tedy s přesností pro týdenní předpověď?

Samozřejmě čím dál to je, tím více přesnost klesá, ale řekl bych, že bude někde 60, 70 procent. To je stejné na celém světě.

To není mnoho.

To není mnoho, nicméně je to víc než polovina.

Vidím Jiřího Macháčka z filmu Nestyda, jestli ho znáte, kde na jakési poradě, kde pracoval jako rosnička, říkal: No tak nebudeme to radši říkat obráceně?

Je to tak, dokonce jsou i podezření, že meteorologové úmyslně na víkend předpovídají hezčí počasí, aby se lidé víc těšili na víkend, a oni se jim víc zavděčili. Není to pravda, vždycky se snaží udělat svoji práci co nejlépe, a jak říkám, používáme stejné nástroje jako ostatní, kromě Aladina, který je specifický.

Takže předpověď o tom, jaký bude konec ledna, únor, jaká bude zima, to je skutečně věštění?

Jsou to měsíční výhledy. Musím se přiznat, že my měsíční výhledy děláme hrozně neradi, nicméně právě po měsíčních výhledech nebo sezonních předpovědích je neobyčejná poptávka. Především z médií, ta by chtěla vědět na konci listopadu, jak bude na Vánoce. Tam používáme takzvanou statisticko-analogickou metodu. To znamená, že se podíváme, jaká je situace, jak jsou rozložená tlaková pole, a srovnáme to s minulostí. Najdeme co nejvíce podobný případ, jak to bylo v minulosti, a podíváme se, jak se počasí v tu dobu vyvíjelo. A podle toho pak děláme v tuto chvíli výhledy, což by se v průběhu letošního roku mělo změnit.

Říkal jste, že garance spolehlivosti je skutečně poměrně nízká, zatímco do druhého dne to je nějakých 95 procent i víc. Když se spletete, z čeho vznikají chyby? Je to lidská chyba? Nebo máte nějaký špatný výpočet?

Já bych řekl, že když se spleteme, tak je to kvůli tomu, že se počasí zachovalo jinak, než jsme předpokládali. Neřekl bych, že některý meteorolog má vyšší úspěšnost než druhý. Je to přirozená variabilita a přírodní fenomén, který se prostě občas zachová jinak, než předpokládáme.

Takže stoprocentní úspěšnost nebude nikdy?

Já jsem přesvědčen o tom, že nebude nikdy, a doufám, že nebude nikdy, protože člověk by ztratil další část své pokory.

Myslíte, že počasí nás nutí být pokornými?

Příroda okolo by nás měla nutit být pokornými, protože mám pocit, že jsme příliš nepokorní.

A to je to, co vás třeba i na hydrometeorologii baví?

To je jedna z těch věcí. Druhá je, že to lidi neuvěřitelně zajímá, takže člověk má pocit, že dělá něco, co lidi zajímá. A třetí věc je, že i vnitřně mám pocit, že dělám něco užitečného.

O tom, že počasí lidi zajímá, svědčí také nebývalý zájem o předpovědi počasí v mobilních aplikacích. A Češi si velice oblíbili aplikaci norské konkurence, která se jmenuje yr.no. Vy jste na ni trochu nabroušený. Proč?

Já jsem na ni trochu nabroušený ne snad kvůli tomu, že si ji Češi oblíbili, ale kvůli tomu, že se říká: „Jdu se podívat na Nory.“ A ve skutečnosti je to tak, že existuje Evropské centrum pro střednědobou předpověď se sídlem v britském Readingu. To si založily menší země, jako jsme my, Rakušané, Slováci, Norové, Švédové, a přispívají na provoz. A toto Evropské centrum pro střednědobou předpověď dělá předpovědi.

Takže mají stejná data jako vy?

Ano, my bereme data od nich na dlouhodobější předpovědi. A norská aplikace tato data přebírá 1:1. A prezentuje je pod hlavičkou yr.no, což není úplně správně, protože fakticky jsou to předpovědi Evropského centra pro střednědobou předpověď, a nikoliv norské meteorologické služby nebo norské televize, kteří jsou autoři této aplikace.

Takže říkáte, že vaše předpověď je prakticky stejně přesná jako ta, která se prezentuje jako yr.no.

Ta dlouhodobější, na více dní. Na tři dny je model Aladin přesnější.

Přesnější míněno spolehlivější?

Míněno spolehlivější, ale může také znamenat přesnější, co se týká rozlišení. Evropský model počítá počasí pro čtverce o stranách 10 × 10 km. Zatímco model Aladin pracuje s rozlišením 2,3 × 2,3 km. Což máte rozdíl 100 km čtverečních versus 5 km čtverečních. A to je velký rozdíl. Když se člověk podívá na mobilní aplikaci v Peci pod Sněžkou, tak si myslí, že má předpověď pro Pec pod Sněžkou, ale ono to tak není. On má předpověď pro 100 km čtverečních okolo Pece pod Sněžkou včetně Sněžky.

Přemýšlím, v čem je zakopaný pes. Není to přece jenom v té prezentaci? Přečtu vám reakci jednoho z uživatelů vaší aplikaci na Twitteru, ten napsal: Mají tam skvělá data, ale v hrozném kabátu.

Je to tak, že my data neprezentujeme líbivou formou. Rozhodli jsme se, že pro nás je důležitější, jak data vypadají, jak jsou spolehlivá a aby tam uživatel našel všechno, co potřebuje.

Nejde to udělat líbivě?

Ono je otázka, kde je hranice mezi tím, co je líbivé a co je už příliš velké zjednodušení nebo bulvarizace. A my zaprvé samozřejmě nechceme jít cestou bulvarizace, za druhé chceme, aby lidé trochu víc používali vlastní hlavu přitom, když používají aplikaci nebo se chtějí něco dozvědět.

Je to skutečně nutné od předpovědí počasí? Přece jenom lidé chtějí vědět, jak bude, jestli bude svítit slunce, pršet, kdy to zhruba přijde. Musí u toho používat vlastní hlavu?

Nevím, jak jim v tom pomůže, že mají kapičky na displeji.

Že vidí, že prší.

To se stačí podívat z okna. Druhý důvod je ten, že nikdy jako státní instituce nebudeme schopni to udělat tak líbivě, rychle a lacino, jako jsou schopné to udělat malé firmy, které se tímto zabývají a nezabývají se samotnou předpovědí.

Proč ne? Proč by instituce jako vy prostě nemohla vyprodukovat nějaký líbivý užitečný produkt, o který bude velký zájem?

Tak ono je to také věc vkusu. Chtěl bych říct, že se mi naše aplikace líbí.

To říká i řada uživatelů na Twitteru, kteří vás chválili.

Jsem přesvědčen o tom, že tam máme daleko víc užitečných informací než v konkurenčních aplikacích. Na druhou stranu, jak jsem říkal, my nechceme jít cestou, že budeme někomu konkurovat v líbivosti a v designu. To skutečně není naše práce. Naše práce je dělat předpovědi a dávat co nejlepší výsledky. A to, jestli tam budou kapičky na displeji, nebo ne, to si nemyslím, že by bylo naší náplní.

A kolik lidí zhruba tu aplikaci používá?

V tuto chvíli máme více než půl milionu stažení. Ta čísla narůstají, takže ji používají řádově stovky tisíc.

Máte nějakou oblíbenou lidovou pranostiku?

Těch lidových pranostik nebo rčení mám spoustu oblíbených. My jsme se tím teď bavili, protože měníme korporátní identitu. Říkali jsme si, že bychom to mohli doplnit slogany jako Český hydrometeorologický ústav „kam vítr, tam plášť“ nebo „až naprší a uschne“. Ale obecně mám rád pranostiky, což bylo pro lidi v minulosti, když ještě neexistovala předpovědní služba, jediná forma předpovědi počasí. A já mám rád tu lidovou moudrost a tradici.

A jedna konkrétní, kterou jste si obzvlášť oblíbil?

Napadá mě „únor bílý, pole sílí“, protože to je věc, kterou bychom teď v tom suchém období doopravdy potřebovali.

Fungují ty pranostiky?

Některé občas ano, ale řada z nich přestává fungovat s tím, jak se počasí a klima okolo nás mění.

To je velké téma, spousta lidí si toho všímá i pouhým okem, říkají třeba: Ty zimy už nejsou co bývaly, nejsou tak bílé. Je to skutečně pravda? Můžete to potvrdit z nějakých tvrdých dat?

Je to pravda. Je to tak, že z tvrdých dat se snažíme neustále prezentovat nárůsty a vývoj teplot v čase na území České republiky, pravděpodobnost sněhové pokrývky na našem území a porovnáváme to s minulostí. Když lidé říkají, že nic není takové, jako bývalo, tak je to takové obecné rčení, ale v tomto případě to skutečně platí.

Říkali jsme, že Český hydrometeorologický ústav slaví tedy 100leté narozeniny. Počasí se mění ještě déle. Dokázal byste říct, jak se za těch 100 let počasí proměnilo?

Mění se tím způsobem, že nastávají období, kdy máme povodňové situace, a naopak nastávají období, kdy povodňové situace nemáme. Takže třeba od padesátých let do roku 19997 jsme nebyli svědky žádné významnější povodně. Takže lidé měli pocit, že povodně už nebudou.

Pak to přišlo.

Pak to přišlo. Několik povodní za sebou. Stejně tak se suchem. Poslední velké sucho bylo na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy až jeden milion obyvatel byl zásobován z cisteren. Nikdo si to už nepamatuje. Takže ta sucha chodila.

Teď máme sucho už pátým rokem, jestli se nemýlím.

Už šestým. Jsou to takové neustále se opakující věci. Nicméně to, co je zásadní, je změna v průběhu posledních 30 let. Ta změna je naprosto markantní a veliká, co se týká nárůstu průměrných teplot, co se týká změny, rozložení srážek na území České republiky.

Rok 2018 byl nejteplejší v historii měření, rok 2019 byl druhý nejteplejší v historii, bude to teď už takhle pořád, že každý další rok bude jenom lámat rekordy?

Nemyslím si, že by to bylo tak pořád, nicméně trend rostoucích teplot bude pokračovat. Třeba když vezmeme prosince, tak poslední čtyři ze šesti prosinců byly nejteplejší vůbec v historii měření. A posledních devět nejteplejších ročních průměrných teplot bylo od roku 2000. Takže průměrná teplota neustále narůstá, s tím samozřejmě narůstají i sekundárně vyvolané efekty, jako jsou větší projevy sucha, protože je vyšší výpar a rostliny víc vydýchají.

Když tato data sledujete, co si tak říkáte o výrocích některých politiků, kteří tyhle klimatické jevy zpochybňují nebo dokonce popírají?

Přemýšlím nad tím, proč to dělají. Ono to všichni sledují a zaznamenávají, co se okolo nich děje, že skutečně to počasí už není takové, jaké bývalo. A tím, že tu věc bagatelizují nebo ji začnou popírat, tak se tím zalíbí určité části elektorátu.

Co byste třeba vzkázal takovému Václavu Klausovi, který kdysi letěl nad Grónskem a řekl, že z okna dobře viděl, jak je bílé, a že se tedy nic neděje?

Argumenty typu, že Grónsko bylo kdysi zelené, nám moc nepomohou. Tak jak mají stoupat hladiny oceánů v souvislosti s globálním oteplováním, tak nikomu nepomůže tvrzení, že v druhohorách tady bylo moře. Zásadní rozdíl mezi tím, že v minulosti tady takové teploty byly a teď znovu přicházejí, je v tom, že v té době tady nežilo 7 miliard lidí. To je ten veliký a zásadní rozdíl.

Zajímáme se nejen o klima, ale samozřejmě na denní bázi o předpovědi počasí. Nemáte tak trochu pocit, že jsou lidé toho počasí trochu přehlcení?

Já bych řekl, že lidé jsou obecně přehlceni neuvěřitelným množstvím informací. A proto, aby byli schopni je vstřebat a pojmout, tak nutně potřebují nějaké výrazné zjednodušení. Proto jsou tak úspěšné kapičky na displeji, protože se na ně ty informace valí ze všech stran. Ať už to jsou e-maily, televize, rádia, internet. Takže to, že se dívají na počasí, mě vlastně naplňuje radostí.

Jakou budoucnost dáváte televizním rosničkám? Nepřijdou o práci, když každý má mobil a v něm aplikace?

Já jsem přesvědčený, že nepřijdou o práci, protože to, co máte v mobilu, jsou výsledky některého z modelů. A největší přidanou hodnotou je lidská interpretace více dat z více modelů a zkušenosti meteorologa. Kdyby to bylo tak jednoduché, podívat se jenom na výsledek v mobilu a člověk by věděl, jak bude, tak by se meteorologie nemusela studovat na matematicko-fyzikální fakultě. Rozhodně si myslím, že televizní rosničky mají budoucnost.