Článek
Klient bude muset odklad splátek bance či nebankovnímu poskytovateli úvěrů předem oznámit. Finanční ústav nebude nijak prověřovat důvody, které ho uvrhly do finanční tísně. Úleva bude tříměsíční, ovšem s možností prodloužení až na šest měsíců podle dalšího vývoje ekonomiky.
Ministryně financí Schillerová oznámila plán plošného dluhového moratoria v neděli v České televizi bez předchozí konzultace s bankami. Jejich manažery to zaskočilo a snažili se na poslední chvíli návrh změnit. Postoj bankéřů vysvětluje v rozhovoru Tomáš Salomon, generální ředitel největší tuzemské banky – České spořitelny.
Čekáte, že vláda zákon na dluhové moratorium dnes v navržené podobě schválí?
Nejsem obeznámen s programem vlády, nevím, kdy se k návrhu dostane. Každopádně jsme o tom v posledních dnech vedli velmi intenzivní jednání jak s Ministerstvem financí, tak s centrální bankou. Poskytli jsme jim odborné stanovisko a názor na design tohoto opatření. Kdy bude projednáno ve vládě, to nevíme, snad by to mohlo být dnes odpoledne. Pak by zákon ve zrychleném režimu ještě musela projednat Sněmovna.
Tomáš Salomon (54)
Generální ředitel České spořitelny.
Pochází z Ostravy, studoval na VŠE v Bratislavě.
Začínal v gastronomii, byl spolumajitelem pražské hospody U Tučňáků.
Později působil v Pepsi Cole, ve skupině GE či v Poštové bance.
Do České spořitelny nastoupil roku 2013, v pozici ředitele vystřídal v roce 2016 Pavla Kysilku.
Ministryně financí ještě počátkem týdne trvala na tom, aby banky automaticky poskytly plošný generální dluhový pardon na šest měsíců, a to jak domácnostem, tak firmám. Vy bankéři jste byli proti automatickému zmrazení dluhů. Proč?
V tomto jednání není rozhodující, co chceme my jako banky, ale jak bude připravovaný zákon užitečný pro fyzické i právnické osoby postižené krizí. Vždy jsem zdůrazňoval, že není vhodné nabízet pomoc plošně všem klientům, protože zdaleka ne všichni jsou probíhajícími událostmi stejně postiženi. Není to tak, že by se u všech stejně zhoršila schopnost splácet úvěry. Velmi stojíme o to, aby každý z klientů sdělil, jak se ho dopady koronaviru dotkly. A jsme připraveni jim pak poskytnout pomoc.
Ministryně financí vaše stanovisko zjevně nechce akceptovat.
Debata, kterou jsme od neděle vedli, byla věcná a dobrá. Myslím, že jsme si vyjasnili, jaká forma pomoci bude nejefektivnější. A to, že směřujeme k variantě pomoci, jakou klienti skutečně potřebují. Ale samozřejmě uvidíme, jaký z té debaty nakonec bude závěr.
Kolik klientů se na vás obrací s žádostí o odložení splátek? A jak na to reagujete?
Pomoc klientům poskytujeme už bezmála dva týdny. Za tu dobu u nás bylo přijato na 23 tisíc žádostí o odklad jak od fyzických, tak od právnických osob. Daří se nám to vyřizovat velmi plynule. A až na výjimky jsme vyhověli většině klientů, kteří se ozvali.
Podnikatelé, s nimiž jsme v kontaktu, si ale stěžují, že banky k jejich žádostem o odklad moc vstřícné nejsou. Že neberou v úvahu očekávané propady tržeb, rychle se blížící problémy. Firmy potřebují chystat krizové scénáře a potřebují rychlou reakci bank.
Mohu mluvit jen za Českou spořitelnu. Ten proces je u nás podobný u všech typů klientů, jak u malých firem, tak u větších podniků. Chceme po nich, aby popsaly ekonomický dopad na svou schopnost splácet.
U fyzických osob nám stačí čistě čestné prohlášení, u firem chceme, aby blíže specifikovaly, jak je současná situace zasáhla, protože od toho se pak odvíjí individuální řešení jejich problému. U středních a větších firem může být těch individuálních řešení více, proto potřebujeme pro vyhodnocení toho, co jim opravdu pomůže, trochu podrobnější informace.
Co po vás podnikatelé nejčastěji chtějí? Je největší poptávka právě po půlročním dluhovém pardonu, který prosazuje ministryně Schillerová?
Těžko se to dá paušalizovat, paleta je velmi pestrá. Od firem, kterých se to nedotklo, až po ty, které to uvrhlo do platební neschopnosti. Ale obecně platí, že pokud dnes mají klienti problém splácet závazky vůči bance, čím dříve se ozvou a začnou to řešit, tím lépe. Jejich žádosti jsou různé, někdo žádá odklad splátek na tři měsíce, někdo rovnou na šest měsíců.
Nikdo ale neví, co bude, jak dlouhá bude karanténa, jak dlouhý bude nouzový stav. Takže my třeba nabízíme i dvoufázový odklad, nejdříve na tři měsíce s možností prodloužení podle situace. Jak toto přesně bude řešit připravovaný zákon, ale zatím nevíme.
Banky jsou bohaté, dosud měly obrovské zisky. I vy jste dosud vypláceli rok co rok více než 10miliardové dividendy, mohli jste si dovolit letos dát zaměstnancům zcela nadstandardní 37denní dovolenou. Nemají banky prostor na charitativnější přístup vůči postižené klientele?
Nemohu mluvit za celou bankovní industrii, jen za Českou spořitelnu. My se od první chvíle, kdy vláda začala zavádět bezpečnostní opatření, stavíme velmi solidárně za naše klienty. Snažíme se pomoci každému, na koho situace dopadá. Pokud má někdo pocit, že bychom mu měli pomoci více, ať s tím přijde a prodiskutujeme to.
Přístup každé jednotlivé banky ale může být různý. Stejně tak jako může být přístup k léčbě různý u fakultní nemocnice a v malé nemocnici na periferii. Podobně každá banka má jinak nastavené procesy, jak se v těchto složitých dobách ke klientům stavět. Nedá se to přece teď řešit požadavky, kolik ze zisků vytvořených v předchozích obdobích máme dnes rozdat a komu.
My stojíme za všemi našimi klienty v dobách dobrých i zlých. A já bych velmi uvítal, kdyby podobnou vstřícnost deklarovala i další odvětví.
Jak to myslíte?
Podnikatelé jsou postiženi různými typy závazků. Někteří nemají úvěry u bank, ale platí nájemné, platí za dodávky energií, mají dodavatelské úvěry. Nemyslím si ale, že obchodní partneři, kteří dosud vydělávali na tom, že postiženým podnikatelům dodávali zboží nebo služby, by jim teď měli něco dávat zadarmo. Protože nelze přece kvůli této krizi vyvolat anarchii v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Úlevy musí mít jasná pravidla.
Jak rozsáhle je koronavirovou krizí zasažena vaše firemní klientela? A dá se podle toho odhadovat, jaké budou celkové dopady na ekonomiku?
Já myslím, že tu bude podobná analogie jako s tím zdravím. Máme klienty, kteří nemají vůbec žádné příznaky a jsou zdraví, a je jich většina.
Skutečně je dnes mezi firmami většina zdravých?
Myslím, že ano, podle toho, kdo se nám ozývá a jak rychle. Máme přes 650 tisíc individuálních klientů s úvěrem a 50 tisíc firemních klientů s úvěrem. Jak jsem řekl, o odklad splátek zatím požádalo 23 tisíc klientů, většinou individuálních. Zhruba dva tisíce žádostí jsou z firemní sféry. A je tam teď klesající tendence v počtu podávaných žádostí.
Prostě vidíme pacienty, na které bezpečnostní opatření související s koronavirem dolehla, kteří se ozvou a chtějí pomoct. My jim pomáháme. Pak vidíme spoustu klientů, kteří mají, řečeno medicínskou terminologií, lehké příznaky, na které v tuto chvíli – a zdůrazňuji „v tuto chvíli“ – ještě snížená schopnost splácet nedopadla.
A dokážete odhadovat celkové dopady koronaviru na ekonomiku?
Myslím, že jakékoliv dnešní statistiky jsou předčasné a nemá smysl z nich dělat závěry. Tak, jak se připravuje pomoc lidem z rizikových skupin v oblasti zdravotní, tak se připravuje pomoc pro nejohroženější segmenty v ekonomice. Víte, že zároveň připravujeme distribuci zvýhodněných úvěrů pro malé a střední firmy i pro velké firmy, že připravujeme financování pro ty, kteří to budou potřebovat a budou o to žádat.
Jsme ale zatím v prvním měsíci koronavirové krize. Já věřím, že se situace začne otáčet a zlepšovat v průběhu dubna, možná května, a že se z toho česká ekonomika rychle dostane a bude ještě silnější než předtím.
