Sedm měsíců bez výplaty. Fotbalové stadiony rostou v Kataru na úkor dělníků

Na šedesátitisícovém stadionu Al Bajt v katarském městě Al Chor se na podzim 2022 odehraje semifinále fotbalového mistrovství světa. Zaměstnanci firmy Qatar Meta Coats (QMC), kteří pracují na stavbě za 763 milionů eur, už ale sedm měsíců nedostali zaplaceno. Ve čtvrtek to oznámila organizace Amnesty International (AI).

Aktivisté z AI hovořili se současnými i bývalými zaměstnanci QMC a prohlédli si i jejich pracovní smlouvy a soudní záznamy. Dokumentují také fakt, že firma neobnovila svým pracovníkům povolení k pobytu, čímž je vystavila riziku zatčení a vyhoštění. Většina z postižených v době karanténních opatření kvůli koronaviru pobývá v přeplněných ubytovnách v katarské metropoli Dauhá.

Část dluhů začali stavební dělníci postupně dostávat až tento týden, kdy celou záležitost začala Amnesty International řešit s katarskými úřady, FIFA a katarskou organizací (Nejvyšší výbor pro dodání), která má přípravy šampionátu na starost. Ani jeden z dělníků ale dosud nedostal celou částku, kterou mu QMC dluží.

FIFA začala po zveřejnění aféry jednat s katarským výborem dohlížejícím na přípravu mistrovství a tlačí na proplacení dlužných mezd. Fakt, že se ale o celé záležitosti údajně dozvěděla až během května, dokazuje podle Amnesty International to, že funkcionáři FIFA stále neberou otázku lidských práv a jejich zneužívání vážně.

„Tento případ je poslední průkaznou ilustrací toho, jak snadné je zneužívat dělníky v Kataru, i když staví jeden z klenotů mistrovství světa,“ řekl Stephen Cockburn, šéf oddělení pro ekonomickou a sociální spravedlnost v AI. „Katarští organizátoři mistrovství světa nám řekli, že o zpoždění ve výplatách vědí už od července 2019. To přináší otázky, proč Katar dovolil dělníkům pracovat, aniž by dostávali výplatu,“ dodává Cockburn s tím, že jeho organizace tlačí v tomto směru na Katar už několik let.

Nevyplacené mzdy se týkají všech dělníků, kteří pracují na stavbě stadionu Al Bajt, tedy asi stovky osob. Všichni jsou to migranti z Ghany, Keni, Nepálu a Filipín, kteří museli zaplatit vysoké částky, aby pracovní místo v Kataru získali. Zpovídaní z různých zemí dali pracovním agenturám různé částky od 21 do 45 tisíc korun. Někteří z nich si na to museli vypůjčit a nyní mají problémy se splácením.

Jedním z nich je i Kiran (jméno zpovídaného z důvodu ochrany Amnesty International změnila). Dělník přiznal, že nemůže odjet domů a že nemá peníze na zaplacení školného svého mladšího sourozence: „Předtím, než jsem odjel do Kataru, nevypadala budoucnost moc dobře, doma jsem byl nezaměstnaný a nemohl najít práci. Jsem jediný, kdo se může postarat o mé rodiče a mladší sourozence. Myslel jsem, že odjedu do Kataru a vše se zlepší… Bohužel se věci nevyvíjejí tak, jak jsem očekával,“ vyprávěl.

Další z dělníků, otec tří dětí Daniel, aktivistům z AI líčil, jak mu celé měsíce firma QMC lhala o zpoždění výplat. „Dali nám více než 50 slibů. Pak ale zavolají a řeknou, že příští týden. Jsou to ale prázdné sliby, nevěřím, že nám zaplatí,“ stěžoval si.

Migranti tvoří v Kataru, který má 2,75 milionu obyvatel, 90 procent populace. Zaměstnavatelé musí zahraničním dělníkům zařídit povolení k pobytu a také jim zajistit právo změnit práci, pokud si to přejí. Společnost QMC nyní tvrdí, že povolení k pobytu jim kvůli finančním obtížím nemohla obnovit, odmítá ale, že by dělníkům bránila změnit práci.

Porušování lidských a pracovních práv při stavbě fotbalových stadionů pro šampionát v roce 2022 bohužel není novinkou. Amnesty International sleduje přípravy mistrovství v zemi dlouhodobě a o akci mluví jako o „mistrovství světa hanby“.

Zdaleka nejde jen o platy, ale i o životní podmínky dělníků, kteří často nemohou opustit stavby a ubytovny, v nichž přespávají ve špíně a nevyhovujících podmínkách. Zaměstnavatelé jim také často neumožňují změnit práci, i když by tuto možnost měl mít v Kataru každý zahraniční pracovník. Průměrný plat se pohybuje okolo 220 dolarů měsíčně (asi 5 200 korun), mnohdy ale pracovní agentury dělníkům při náboru slibují mzdy o polovinu vyšší. Vysoká je i úmrtnost dělníků – jen loni na stavbách stadionů zahynulo devět lidí, celkový počet úmrtí se tak za šest let, kdy se staví, vyšplhal podle listu The Guardian už na 34.

Slibované reformy katarského pracovního práva přicházejí jen pomalu, pokud vůbec. Katarská vláda tvrdí, že nové zákony schválí, datum ale neupřesňuje: „Katar udělal pro zvýšení pracovních standardů a proti zneužívání dělníků víc než jakákoliv jiná země rozvojového světa,“ dodává. Rodiny mrtvých dělníků, kteří zkolabovali na stavbách kvůli katarské touze pořádat největší fotbalový svátek světa, jí to už ale neuvěří.