Článek
Sněmovna schválila nový stavební zákon, který nahrazuje normu z roku 2006. Ta během let dostala spoustu záplat, ale i tak nevyhovovala prakticky nikomu – prodlužovala stavební řízení, počet potřebných razítek šel do desítek a úřady nedodržovaly lhůty. To vše by se mělo změnit, představujeme nejdůležitější změny.
1. Nová soustava stavebních úřadů
Přijetí nového stavebního zákona má podle jeho navrhovatele, Ministerstva pro místní rozvoj, zjednodušit současný systém stavebních úřadů. K tomu má sloužit nová struktura státní stavební správy. Pro občany to má v důsledku znamenat lepší orientaci v tom, že budou komunikovat pouze s jediným (stavebním) úřadem.
Nejvyšší stavební úřad bude ústředním správním úřadem s celostátní působností. Oddělením státní správy od samosprávy na úrovni obcí a krajů by měla dále zmizet i hrozba systémové podjatosti, která plyne právě ze spojeného modelu veřejné správy – úředníci často nerozhodují nezávisle na zájmech obce nebo kraje.
Nová soustava stavebních úřadů
Vyloučení stavební správy ze spojeného modelu veřejné správy
– agendu v oblasti státní stavební správy už nemají mít na starost obce ani krajské úřady,
– změna má zmenšit problém systémové podjatosti, kdy úředníci stavebních úřadů nerozhodují zcela nezávisle na zájmu obce.
Integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů
– má vzniknout nová soustava státní stavební správy, která převezme kompetence stavebních úřadů všech typů a všech úrovní.
Vznik Nejvyššího stavebního úřadu
Konstrukce zbytku nové soustavy státní stavební správy
– základním stupněm nové soustavy institucí se mají stát krajské stavební úřady se sídly v krajských městech s územními pracovišti v obcích.
Odpovědnost za způsobenou újmu
– mělo by dojít ke sjednocení a posílení principu odpovědnosti za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stavebního úřadu.
Zdroj: Frank Bold, Seznam Zprávy
2. Zkrácená lhůta povolování
Současné povolovací procesy jsou dost možná vůbec nejpalčivějším problémem současné bytové krize. Jsou komplikované a dlouhé. V Česku nyní průměrná doba pro stavební řízení dosahuje přibližně 5,5 roku. Ve větších městech (hlavně v Praze) trvá schvalovací proces ještě déle, přes deset let.
Podle návrhu Ministerstva pro místní rozvoj bude u jednoduchých staveb muset stavební úřad rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy zahájil řízení.
Zkrácené povolování a automatizované rozhodování úřadů
Jediné řízení o povolení stavby
– výsledkem řízení o povolení stavby bude jedno rozhodnutí, které vzejde z povolovacího řízení,
– kladný výsledek řízení bude pro žadatele znamenat oprávnění k uskutečnění stavby,
– stavební úřad může v nesporných věcech vydat rozhodnutí jako první úkon stavebního úřadu v řízení.
Závazné lhůty v odvolacím řízení a následky jejich nedodržení
– v případě nedodržení závazné lhůty v odvolacím řízení informační systém automaticky vygeneruje upozornění na nečinnost, o kterém automaticky a neprodleně bude informovat žadatele a nadřízený orgán.
Řízení o odvolání proti rozhodnutí o povolení stavby
– odvolací stavební úřad bude mít vždy povinnost sám rozhodnout, žádost zamítnout nebo prvostupňové rozhodnutí zrušit a řízení zastavit, přičemž nebude moci zrušit rozhodnutí stavebního úřadu prvního stupně a vrátit mu věc k dalšímu řízení, jako je tomu podle současné právní úpravy (ping-pong).
Zdroj: Frank Bold, Seznam Zprávy
3. Změny v územním plánování
Po přijetí by se měl nový stavební zákon podrobněji než dnes zabývat ekonomickým rozměrem územního plánování a také posílením významu tzv. plánovacích smluv, které umožňují obcím a developerům dohodnout se na spolupráci.
Návrh, aby bylo územní plánování převedeno do samostatné působnosti obcí, ale nakonec neprošel.
„U plánovacích smluv se zásadně rozšiřuje jejich použitelnost oproti dnešku. Smlouvy se dnes uzavírají podle občanského zákoníku a není u nich zcela jasné, co se smí a co ne. V novém stavebním zákonu se zavání poměrně detailně upravený typ smlouvy, která říká, co je obsahem. Ze strany obce to může být závazek, že udělá všechny kroky k tomu, aby navrhla změnu územního plánu,“ vysvětluje pro SZ Byznys advokát kanceláře Frank Bold Advokáti Pavel Černý.
V praxi by tak obce a developeři mohli ve větší míře než dnes postupovat společně při výstavbě nových sídelních čtvrtí, kancelářských komplexů nebo satelitních městeček, u nichž je v zájmu obce zajistit si, aby jí záměr nepřinesl více zátěže než užitku – například v podobě nárůstu dopravy, počtu obyvatel nebo například neexistujícího napojení na MHD.
Změny v územním plánování a plánovací smlouvy
– posílení významu plánovacích smluv mezi investorem a obcí k budování související infrastruktury při výstavbě,
– stanovení přesnějších pravidel pro určení výše náhrad za změnu v území vyvolanou změnou územně plánovací dokumentace,
– zavedení informačního systému o připravovaných změnách územně plánovací dokumentace.
Zdroj: Frank Bold, Seznam Zprávy
4. Zjednodušení nároků na podklady ze strany stavitelů
Jedna kopie dokumentů bude stačit, tvrdí návrh novely stavebního zákona. Požadavky na výstavbu by neměly klást přehnané požadavky a měly by být všechny dostupné na jednom místě.
Cílem je celý systém dokumentací staveb zjednodušit jak ve stavebním právu, tak ve speciálních předpisech. Sjednotit všechny požadavky do stavebního zákona a jednoho podzákonného předpisu a zajistit bezplatnou přístupnost technických norem. Omezit rozsah dokumentace předkládané stavebnímu úřadu pro povolení stavby.
Zjednodušení nároků na podklady ze strany stavitelů
Požadavky na výstavbu
– stanovení jasných, únosných a závazných požadavků na výstavbu,
– zakotvení nejdůležitějších pravidel ve stavebním zákoně.
Územní platnost požadavků na území a na stavby
– sjednocení z hlediska územní platnosti požadavků na výstavbu,
– vše zakotvit do jednoho právního předpisu, který bude zohledňovat specifické urbanistické nebo krajinné požadavky na výstavbu sídel umožňující jejich moderní rozvoj odpovídající 21. století.
Technické normy
– zpřehlednění způsobu odkazování na technické normy,
– revize technických norem a přesunutí požadavků, které nemají čistě technickou povahu, do stavebního zákona nebo podzákonného právního předpisu,
– zakotvení veřejné dostupnosti technických norem obsahujících závazné požadavky na výstavbu a jejich zveřejnění na náklady státu v českém jazyce.
Zdroj: Frank Bold, Seznam Zprávy
5. Změny v postavení dotčených orgánů
V současné době je počet orgánů státní správy, které se vyjadřují k záměru, příliš vysoký, což prodlužuje povolovací řízení.
To představuje pro investory zátěž. Navíc se proti negativnímu závaznému stanovisku nemohou přímo bránit, ale musí si na jeho základě nechat vydat zamítnutí své žádosti stavebním úřadem a teprve to pak napadat.
Řešením má být právě radikální omezení účasti některých orgánů na povolovacím řízení. Některé z nich ztratí možnost vydávat stanoviska úplně, namísto nich by měl věc posuzovat přímo stavební úřad, který se naopak rozroste. Podle současného návrhu by se tato změna měla týkat například agend památkové péče, ochrany přírody a krajiny, odpadů, chemických látek nebo pozemní komunikace.
Část závazných stanovisek bude zrušena bez náhrady, například stanovisko celní služby nebo inspektorátu práce. Zbývající část dotčených orgánů bude i nadále mít možnost se k záměrům vyjadřovat, ale pouze nezávazně. Stavební úřad se nebude muset jejich stanoviskem řídit.
Digitalizace stavební agendy
Podklady pro řízení před stavebními úřady dnes není možné předkládat v elektronické podobě. Řadu dokumentů, které vznikají elektronicky, úřad dostává a zpracovává v papírové podobě.
V rámci samostatného projektu Příprava digitalizace územních, stavebních a dalších vybraných řízení a postupů podle stavebního zákona má proto dojít k zavedení informačního systému a elektronického správního systému stavebních úřadů. Bude existovat možnost podávat elektronické žádosti prostřednictvím interaktivních formulářů i vkládat dokumentaci a další podklady pro řízení do jednotného informačního systému.
Digitalizace stavební agendy
– digitalizace povolování staveb i územního plánování, která bude znamenat účinnější, transparentnější a prakticky kdykoliv možný přístup ke všem rozhodným dokumentům v elektronickém správním spisu,
– zavedení možnosti, pro některé subjekty povinnosti, činit elektronická podání prostřednictvím interaktivních formulářů do informačního systému,
– v rámci informačního systému si bude kterýkoli vlastník moci objednat službu sledování podání žádosti o zahájení řízení pro jeho nemovitost (tzv. hlídací pes).
Zdroj: Frank Bold, Seznam Zprávy
Změny v soudním přezkumu územních plánů
Soudy ruší nezákonně přijaté územní plány, jejich změny nebo aktualizace, v některých případech i se zpětnou platností.
Podle návrhu MMR by územní plány obcí a krajů neměly být opatřením obecné povahy jako doposud, ale vyhláškou. Celostátní „územní rozvojový plán“ by měl být vládním nařízením. Spolu s tím by se omezila možnost jejich soudního přezkumu. K rušení územního plánu by byl oprávněn pouze Ústavní soud na základě návrhu omezeného okruhu subjektů. Další změny jsou navrženy ve vztahu k soudnímu přezkumu v řízení o správních žalobách.
