Článek
Boj o peníze do zdravotnictví byl letos neobvykle bouřlivý. Zástupci zdravotníků se dožadovali rozpuštění rezerv pojišťoven a do sporů se vložili i komunisté, bez jejichž podpory se menšinový kabinet Andreje Babiše neobejde.
Nyní se ale zdá, že boj je u konce – ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) podepsal úhradovou vyhlášku pro rok 2020. Na péči půjde příští rok zhruba 350 miliard korun, meziročně o 35 miliard navíc. Proti původnímu návrhu jde asi o 11 miliard větší sumu, 6 miliard z toho půjde z rezerv zdravotních pojišťoven.
Radovat se mohou především sestry v domácí péči, které dostanou přidáno nejvíc. „Zde vnímáme určitý dluh z minulosti, kdy byla opomíjena. Domácí péči tedy navyšujeme úhrady výrazněji a směřujeme je do platů. Plat sester v domácí péči tak může vzrůst až o 10 tisíc korun měsíčně,“ uvedl k věci ministr. Ostatní segmenty zdravotnictví si peníze navíc rozdělí podobným dílem, v průměru o 1,5 procenta.
Finanční injekci by měla pocítit také akutní lůžková péče, urgentní příjmy nebo lékařská pohotovostní služba. Kromě toho se navýší úhrady za nepřetržitý provoz ambulancí v nemocnicích. Peníze podle ministerstva potečou také na úhradu nadprodukce – péči, kterou nemocnice poskytnou nad limit.
Následná a dlouhodobá péče by se měla dočkat navýšení paušální úhrady za ošetřovací den i bonifikace za splnění kvalitativních kritérií, například za lepší personální a technické vybavení.
„Lůžková péče tak bude podpořena dodatečnými třemi miliardami korun. Celkově, včetně zůstatků zdravotních pojišťoven, čeká nemocnice v příštím roce nárůst o 12,2 procenta, což je 20,8 miliardy korun,” uvádí ministerstvo.
A kde se odrazí šest miliard z rezerv pojišťoven? Jít by měly na vyšší kvalitu a dostupnost péče. Změny se mají dotknout stomatologie, ale i praktických lékařů, fyzioterapie nebo rehabilitační péče a gynekologie. Podporu čeká i urgentní medicína – bonifikace se mají týkat zařízení, která přijímají pacienty od záchranek.
Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění.
Úhradová vyhláška se letos stala třecí plochou mezi ministerstvem a takzvaným Krizovým štábem – 9 proti kolapsu zdravotnictví, jehož součástí je třeba Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR nebo Česká lékařská komora. Štáb požadoval rozpuštění ještě větší části rezerv zdravotních pojišťoven, než je již zmíněných 6 miliard.
Štáb prosazuje, že by do zdravotnictví mělo jít alespoň devět procent HDP (dnes je to přibližně 7,5 procenta). Nedostatek financí se podle něj projevuje nejen v přepracování zdravotnického personálu, ale i v nedostupnosti péče a krachujících regionálních nemocnicích. Po posledním setkání s ministrem štáb navíc uvedl, že by peníze z veřejného zdravotního pojištění měla rozdělovat vláda, nikoliv ministerstvo.
„Příští rok půjde do zdravotnictví nejspíš ještě více peněz, takže by se měly rozdělovat nařízením vlády, nikoliv jen vyhláškou ministerstva. Letos do jednání stejně vstoupil premiér,“ řekla předsedkyně Dagmar Žitníková.
Klíč k penězům: premiér
Zdá se ale, že taková systémová změna není na pořadu dne. Odbory se teď chtějí připravit na případné budoucí spory o finance a získat na svou stranu premiéra – plánují ho pozvat na jednání přímo se zaměstnanci nemocnic a domácí péče, aby získal informace z praxe.
Právě u premiéra Andreje Babiše měl úspěch další účastník letošních bouřlivých jednání – komunisté. Šéf strany Vojtěch Filip usmlouval na premiérovi dalších 4,9 miliardy. Podle premiéra šlo o nutný krok vzhledem ke kompenzaci zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře plošně o 1500 korun. „Když vezmeme ty rezervy a k tomu 4,9 miliardy, tak se bavíme o 10,8 miliardy přibližně. To si myslím, že je blízko představám zástupců KSČM,“ shrnul premiér.
