Sebevražda před Ministerstvem zdravotnictví nahrála konspirátorům

Před budovou Ministerstva zdravotnictví v Praze se minulý týden ve čtvrtek zastřelil padesátiletý muž. Sebevraždu spáchal u vchodu do budovy ministerstva na Palackého náměstí. „Na místě jsme nalezli padesátiletého muže se střelným poraněním, bohužel neslučitelným se životem. Takže jsme mu už nedokázali jakkoli pomoci,“ řekla k tragické události mluvčí pražské zdravotnické záchranné služby Jana Poštová.

K případu se policie nechce vyjadřovat. „S ohledem na rodinu a pozůstalé se nevyjadřujeme k těmto typům nešťastných událostí,“ uvedla ve stručnosti pro Seznam Zprávy mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.

Sebevražda muže před budovou Ministerstva zdravotnictví vyvolala ovšem řadu reakcí hlavně na sociálních sítích. Jedním z příspěvků na Facebooku, který má přes 65 tisíc sdílení a jsou pod ním tisíce komentářů, je text zveřejněný pod profilem dětské ambulance lékařky z Brna.

V příspěvku tvrdě kritizuje média, která podle ní o tragické události mlčela, a srovnává sebevraždu muže v Praze s činem Jana Palacha.

„Tady se zastřelí zoufalý pán. Ten pán to udělal z nějakého důvodu přesně na daném místě. Chtěl něco říct. Ten pán udělal stejný čin jako Palach před x lety. Tehdy se o Palachovi nepsalo, neboť se to režimu nehodilo. Psalo se o něm o léta později, když se stal symbolem svobody, symbolem revoluce. Úplně stejně se teď nepíše o onom pánovi, neboť se to naší vládě nehodí,“ uvedla na svém Facebooku dětská lékařka z Brna. Média podle ní o případu neinformovala.

Což je ovšem omyl, i celostátní média se neštěstí v Praze věnovala.

„V tomto konkrétním případě si myslím, že bylo správné o činu psát, a to i s uvedením místa sebevraždy, protože právě veřejná instituce je onou důležitou okolností. I z toho důvodu se média události věnovala a myslím, že zcela dostatečně. Ve většině případů se vyhnula senzacechtivosti. Zároveň je problém, že promarnila možnost zasadit sebevraždu do souvislostí, ukázat, že není řešením, že jsou tu odborníci, kteří mohou lidem pomoci,“ komentuje tragickou událost odborník na etiku médií Jan Motal z Masarykovy univerzity.

Podle Jana Motala je nutné odmítnout jakoukoliv heroizaci činu muže před ministerstvem. Sebevražda podle Motala není nikdy řešením a média se na ní nesmí přiživovat, ani ji nesmí podporovat. Vyjadřuje se také konkrétně k obsahu facebookového příspěvku lékařky.

„To, že se někteří lidé na sociálních sítích rozhořčují nad tím, že média nedala události větší prostor, je pro mne zaprvé signálem, že média ve skutečnosti nesledují, zadruhé to ukazuje, že pro ně je sebevražda hrdinským skutkem. To považuji za zcela nemorální pohled, kterému je třeba se velmi razantně postavit, určitě by bylo neomluvitelnou chybou takové volání vyslyšet,“ dodal.

Podle expertky na komunikaci Denisy Hejlové brněnská dětská lékařka na svém profilu dlouhodobě kritizuje vládní komunikaci a zpochybňuje vládní kroky, což mnozí lidé vnímají z její pozice lékařky jako odborný názor.

„Tato paní je lékařka, což je nepopiratelný fakt, který v lidech vzbuzuje důvěru k autoritě. Zároveň facebookový profil její ordinace již dlouhodobě slouží k tomu, že se na něm šíří informace, které vzbuzují v lidech jisté obavy, nedůvěru a snižují důvěru ve veškerou vládní komunikaci, čímž si získal na popularitě,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Hejlová, která vede katedru marketingové komunikace na FSV UK. „Diskuse pod některými vlákny na tomto profilu byly označené některými analytiky jako skupiny, kde se šíří dezinformace. Problematická je právě snaha nabídnout nějaké hlubší vysvětlení, které vytváří dojem konspiračních teorií. Lidé pak mohou získat pocit, že je někdo ovládá proti jejich vůli, že s tím nic nenadělají a naopak to v nich může prohloubit pocity resistence nebo rezignace.“

A svůj komentář pro Seznam Zprávy přidal také analytik Jonáš Syrovátka, podle kterého vyjádření brněnské lékařky a jeho rychlé šíření na sociálních sítích dokládá, že velká část obyvatel ztratila důvěru k současné vládě.

„V tomto prostředí frustrace a bezmoci se daří konspirativnímu myšlení, které v daném vyjádření symbolizuje poukazování na ‚obrovskou moc‘ premiéra, který měl určitým způsobem ovlivnit chování médií, a černobílé vidění světa s jasnými hrdiny a viníky,“ uvedl pro Seznam Zprávy analytik Jonáš Syrovátka z Prague Security Studies Institute. „Tento typ uvažování sice může být pochopitelnou reakcí na krizovou situaci a vláda je za jeho rozšíření do určité míry odpovědná kvůli své špatné komunikaci, ale je velmi nebezpečný. Ohrožuje soudržnost společnosti, oslabuje důvěru v demokratické instituce a schopnost pomocí politického procesu nacházet řešení na výzvy související s pandemií.“

Podle odborníka na etiku médií Jana Motala musí novináři k sebevraždám přistupovat velmi citlivě a opatrně. Neměli by o nich vůbec psát, s výjimkou případů, kdy jde o veřejně známou osobnost, nebo je doprovozena zvláštními okolnostmi, které mohou být například ve veřejném zájmu.

Z analýzy Světové zdravotnické organizace jasně vyplývá, že informování o sebevraždách může vést k nápodobě. Novinář by si měl být podle odborníka vždy vědom, že článek může číst někdo, kdo by mohl čin následovat. Je tedy třeba sebevraždy zasazovat do souvislostí, přinášet informace, že existují odborníci, kteří mohou lidem pomoci, uvádět na ně kontakty.