Článek
„Je prima se takhle začátkem srpna dozvědět, že kolegyně s podepsanou smlouvou nenastoupí. Nenašel by se tu někdo, kdo by chtěl pár hodin fyziky a matiky na naší krásné škole,“ ptá se na sociální síti Základní škola Nebušice.
Je to jen jeden příklad z mnoha, jak se školství potýká s nedostatkem vyučujících.
Ředitelům totiž bude od září scházet přibližně 6000 učitelů. Ministerstvo školství to zjistilo v rámci mimořádného celorepublikového šetření.
„Nejedná se pouze o nové učitele, ale například o náhradu za ty nekvalifikované nebo za ty, kteří odcházejí do důchodu. Předpokládáme, že nejhorší situace bude v Karlovarském kraji. Pokud jde o střední školy, tak v kraji Plzeňském, a u vyšších odborných škol v kraji Ústeckém,” přiblížila Seznamu mluvčí Aneta Lednová.
Celkem je v regionálním školství přes 150 tisíc učitelů. Průměrný věk přitom přesahuje 47 let. Ředitelé potřebují vyučující matematiky, angličtiny, fyziky nebo třeba elektrotechniky. Chybí ale také učitelé v mateřských školách.
S personální krizí chce resort ministra Roberta Plagy (ANO) bojovat několika způsoby. Jedním z nich je systémové navýšení platů, keré je součástí programového prohlášení vlády. „Požadujeme, aby pedagogům a nepedagogům vzrostly do roku 2021 platy na 150 procent úrovně z roku 2017,” uvedla Lednová.
Hledání nových sil
Učitelé dostali přidáno už letos. Jejich průměrný plat v prvním čtvrtletí roku stoupl na 36 224 korun měsíčně. V porovnání s loňským rokem si tak polepšili zhruba o 3390 korun. Nepedagogům plat vzrostl na 19 359 korun.
Ministerstvo ale nechce zůstat u příslibu vyšších výdělků. Vstup za katedru plánuje usnadnit i odborníkům z praxe a absolventům jiných než učitelských magisterských oborů. „Novela zákona umožní, aby mohli rovnou nastoupit na plný úvazek s tím, že si do tří let dodělají takzvanou pedagogickou způsobilost,” popsala mluvčí resortu. Dostat do škol více učitelů by mohla také podpora funkce takzvaného uvádějícího učitele – rádce a pomocníka, který má být nově přicházejícímu kolegovi k dispozici.
Věděli jste, že 85% učitelů se cítí býti podpoření svým ředitelem, co se profesního růstu týče? Nebo že pro 68% učitelů byla tato profese první volbou při rozhodování o svém budoucím povolání? Mnohem více zajímavých čísel najdete v šetření TALIS https://t.co/fdZdXD3iGu 😄👍 pic.twitter.com/ETpYl4wdAJ
— MŠMT (@msmtcr) June 25, 2019
Rok volna? Nepřipadá v úvahu
Personální situaci v českém školství může podle ministerstva naopak zhoršit návrh hnutí STAN na zavedení tvůrčího volna pro učitele. Na takzvaný sabatikl by měl jednou za deset let právo každý učitel. V průběhu až 10 měsíců by se mohl podle svých představ věnovat osobnímu rozvoji, zahraničním stážím nebo jinému vzdělávání.
„Je to jednoduchá změna, která však může přinést potřebný náboj pro celý vzdělávací systém,“ okomentovala návrh Věra Kovářová (STAN). Podle ní by tvůrčí volno pomohlo předcházet syndromu vyhoření, kterým řada učitelů trpí.
Zavedení sabatiklu si ale resort školství zatím neumí představit, a to právě kvůli stávajícímu nedostatku učitelů. „Nemyslíme, že je návrh dobře načasovaný. Kdyby se ale personální situace stabilizovala, ministerstvo nemá problém myšlenku podpořit,“ dodala mluvčí.