Článek
Student Jan L. vyrazil na státní zkoušky se sluchátkem v uchu. Na druhém konci drátu byl jeho přítel na telefonu, který mu radil odpovědi.
Úplně stejně to udělala také Barbora D.
Oba jsou bývalými studenty Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Oba hrubě porušili pravidla. Na oba podvody ale škola také přišla.
Přesto je mezi oběma studenty zásadní rozdíl. Jan L. titul nemá, Barbora D. ano.
Ta hlavní odlišnost je totiž v čase. Zatímco podvod Jana L. odhalila komise už během zkoušky, o provinění Barbory D. se univerzita dozvěděla až zpětně díky nahrávce. Podrobněji popsal Seznam tento případ ve článku na tomto odkaze:
Se stále ještě studentem Janem L. zahájila univerzita disciplinární řízení a na škole musel skončit.
V případě už absolventky Barbory D. měl rektor podle zákona o vysokých školách jedinou možnost – rozhodnout o zneplatnění státnic. A také to udělal, jenže krajský soud jeho verdikt zvrátil. Zákon totiž neumožňuje, aby univerzita odebrala absolventovi zpětně titul za jednorázový podvod u státnic.
„Zákon míří na ty situace, kdy se s nějakým odstupem ukáže, že někdo velmi zjednodušeně řečeno opisoval, tomu odpovídá v zákoně skutková podstata neoprávněného užití díla nebo druhá věc – nesplnění nebo zdánlivé splnění podmínek. To jsou ty případy, kdy nastaly pochybnosti o tom, jestli absolventi vůbec ve studiu skládali jednotlivé zkoušky,“ vysvětluje odborná asistentka na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Masarykovy univerzity Veronika Smutná, která se zákonu o vysokých školách dlouhodobě věnuje.
Možnost odebrat zpětně titul se do vysokoškolského zákona dostala v roce 2016. Novela tak reagovala na kauzu plzeňských práv z roku 2009. Tehdy se přišlo hned na několik absolventů, kteří opsali závěrečné práce nebo titul získali podezřele rychle.
Za jednorázový podvod u státnic se ale titul odebrat nedá.
Jak popisuje Smutná, zákon zná jen tři druhy podvádění a tři druhy následků: u přijímacího řízení, během studia a po absolutoriu.
První dva se řeší v disciplinárním řízení. Spadají pod něj i případy, kdy je student přistižen při podvodu u státnic.
Pokud se ale jedná prohřešek absolventa, je možné přistoupit jen ke zneplatnění státní zkoušky nebo její části, tedy i obhajoby diplomové práce. Disciplinárním řízením to už řešit nelze.
„Kdyby zkušební komise zjistila už při státnici, že student podvádí, tak by mu bylo znemožněno absolvovat a v disciplinárním řízení by mohl být vyloučen ze studia,“ popisuje konkrétní postup Smutná, „když už jde ale o absolventa, je možnost prohlásit za neplatné vykonání zkoušky, ale zase jen ze zákonem přesně vyjmenovaných důvodů. Zákonodárce se zjevně rozhodl, že mezi nimi nebude jednorázový prohřešek, ať už třeba při státní závěrečné zkoušce.“
„V minulosti již k odebrání titulu došlo, i když nebyl podvod odhalen v průběhu zkoušek. Bylo to ale z důvodu podvodu u diplomové práce, nikoliv u státnic samotných,“ říká k tomu mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Aneta Lednová.
Taková úprava ale není bezdůvodná. Funguje jako ochrana pro všechny, kteří přijdou v profesním životě do styku s takovými absolventy. V případě regulovaných profesí, jako jsou třeba lékaři, právníci nebo architekti, by při zpětném odebrání titulu za jednorázový prohřešek u státnic mohlo dojít ke zpochybnění rozhodnutí, která do té doby ve své praxi udělali.
Změnit by to mohla jedině novela vysokoškolského zákona. MŠMT ale nic takového v dohledné době nechystá.
„Žádné úpravy zákona v této chvíli neplánujeme,“ dodala Lednová.
Zatímco případ Jana L. je na Univerzitě Palackého v Olomouci uzavřen, o kauze Barbory D. bude rozhodovat ještě Nejvyšší správní soud. Jedině ten může ukázat, jestli je možné i zpětně potrestat podvod u státnic odebráním titulu.
