Článek
Ekonomika poroste letos slušně, o to víc se zadlužíme. Postoj Ministerstva financí shrnuje jediná věta, která se jako červená nit proplétá dlouho očekávaným dokumentem s názvem „makroekonomická predikce“. Podle predikce vznikne nová verze státního rozpočtu.
Nelze popřít, že na Ministerstvu financí jsou u vesla optimisté. Prozrazuje to už úvodní popis situace: Synchronizovaný propad světové ekonomiky „je za období po 2. světové válce bezprecedentní. Hospodářská politika ve všech zasažených zemích reagovala razantním uvolněním (…), což omezilo negativní vliv pandemie na krátkodobý růst. Zároveň tato opatření napomohla minimalizovat dopady na růst dlouhodobý,“ komentují experti ministryně Aleny Schillerové své výpočty.
Ekonomika se podle nich loni propadla o 6,1 procenta. To je opravdu historický rekord od vzniku České republiky. Už letos se však poměry obrátí k lepšímu a ekonomika vyroste o 3,1 procenta. Za pozornost stojí, že autoři predikce nemění svůj názor už od dubna, kdy předpovídali obdobný vývoj, i když nemohli ani vzdáleně tušit, že se část ekonomiky na zimu zavře podruhé. Menšími optimisty jsou dokonce centrální bankéři. Listopadový odhad ČNB počítá s tím, že loňský propad byl o procento hlubší, zároveň bude o procento nižší také letošní růst.
Optimistická předpověď usnadňuje Ministerstvu financí výrobu druhé verze rozpočtu, do níž musí vedle navyšování sociálních dávek a platů státních zaměstnanců nově započítat snížení sazby daně z příjmu zaměstnanců. Předvolební daňové škrty podle predikce opravdu sníží výnosy daně z příjmů fyzických osob o třetinu, ovšem mírně vyrostou daně ze zisku podniků, o čtyři procenta se zvýší výnos DPH a o sedm procent navíc se vybere na pojistném.
S takovými příjmy půjde sestavit rozpočet se schodkem okolo 400 miliard korun. Předpověď výslovně uvádí částku 388 miliard, která ovšem zahrnuje bilanci všech veřejných institucí. V posledních letech ji přitom zlepšovaly přebytky na účtech obcí, krajů a zdravotních pojišťoven. Například loni tyto přebytky dosáhly téměř 40 miliard. Pokud se tedy letos příliš nesníží, státní rozpočet na rok 2021 hravě překoná hranici 400 miliard.
Veřejné finance ve schodku 5,8 %
Veřejné finance skončí za loňský rok kvůli dopadům pandemie ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letošní rok se deficit veřejných financí prohloubí na 6,6 procenta kvůli pokračující epidemii a dalším podpůrným opatřením. Vyplývá to z odhadů zveřejněných dnes Ministerstvem financí. Předloni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh činil 30,2 procenta HDP.
Vysoký deficit při slušném ekonomickém růstu dává dohromady hlavní sdělení ministerské prognózy. „Z pohledu strukturálního salda by mělo dojít k prohloubení schodku o téměř 4 procentní body,“ stojí v dokumentu. Myslí se tím, že deficit veřejných financí letos dosáhne 5,9 procenta HDP, i když se přičtou přebytky obecních rozpočtů a nezapočítají jednorázové výdaje typu nákupu zdravotnických prostředků. Tím Česko s přehledem překoná rekord z krize roku 2009, kdy se strukturální schodek zastavil na úrovni 4,3 procenta HDP.
Přitom před dvanácti lety vláda Mirka Topolánka (ODS) pomohla těžce zkoušené ekonomice větší injekcí, když zvýšila státní výdaje z roku na rok o čtyři procenta. Dnes kabinet Andreje Babiše (ANO) slibuje necelá tři procenta vládních výdajů navíc.
