Článek
Sněmovnou v únoru prošel rekordní půlbilionový schodek rozpočtu kvůli pandemii koronaviru. Ministryně Schillerová (ANO) slibovala, že stát bude šetřit, mimo jiné i na platech státních úředníků.
V minulém roce však na odměnách vysoce postavených úředníků nešetřila. Podle Hospodářských novin na nich rozdělila jedenáct a půl milionu korun.
Dva z náměstků získali bonus 715 tisíc korun a čtyři další zaměstnanci přes 400 tisíc. Tedy obdobné sumy jako v roce předchozím, necovidovém.
Schillerová hájí vysoké odměny pro některé zaměstnance jejich vysokou kvalifikací. „Pro Ministerstvo financí pracují špičkoví ekonomičtí a právní odborníci, díky jejichž zkušenostem a praxi Česká republika šetří miliardy korun ročně,“ sdělila ČTK. Jako příklad uvedla více než 90procentní úspěšnost při zastupování státu v mezinárodních arbitrážních i vnitrostátních soudních sporech.
Odměny ministryně udělila také s ohledem na mimořádné pracovní nároky související s epidemií nemoci covid-19. „Z celkového počtu všech vládních zákonů zmírňujících dopady krize vyvolané novým koronavirem jich Ministerstvo financí zpracovalo jednu třetinu,“ upozornila Schillerová.
Plat náměstka se podle veřejně dostupných dat za rok 2019 (viz přehled níže) pohybuje zhruba mezi 100 a 150 tisíci korun hrubého, přičemž základ platu je podle Hospodářských novin šedesát tisíc korun, k němu se přidává osobní ohodnocení a příplatek za vedení. Každý náměstek si tak přijde na jiné peníze podle výše odměn. Na Ministerstvu financí ale bývají vyšší mzdy i odměny než na jiných ministerstvech.
Podle deníku například na Ministerstvu životního prostředí byly odměny poloviční. Nejvýše ohodnocený náměstek dostal k platu navíc „pouze“ 300 tisíc korun.
Jaký plat je adekvátní?
Je plat kolem 1,5 milionu a odměny až 700 tisíc hrubého za rok na pozici náměstka adekvátní?
Přední český „headhunter“ Jan Bubeník pro Seznam Zprávy říká, že v soukromém sektoru by ani dnes takto vysoké odměny nebyly přemrštěné - pokud jde o firmu, které se daří - ale vždy záleží na tom, zda je za těmito odměnami i nějaký nadstandardní výkon. Tak by to podle něj mělo být i ve státní správě. Aby tedy mohl objektivně posoudit, zda si nějaký náměstek takové peníze navíc zaslouží, musel by vědět, co konkrétně nad rámec svých běžných povinností vykonal. A čím konkrétně si zasloužil vyšší odměny, než mají ostatní náměstci.
„Každopádně stát by měl jít v dnešní době příkladem. Za situace, kdy řada podnikatelů a živnostníků živoří, by měl určitě šetřit. S odměnami bych v této době byl velmi opatrný,“ komentuje situaci Bubeník.
Obdobně argumentuje i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
„Takové odměny státním zaměstnancům v době, kdy zhruba sedmina ekonomiky musela v boji proti pandemii zavřít své provozovny a minimálně další sedmina byla nepřímo preventivními zásahy státu dost výrazně omezena, jsou za hranou slušného a ohleduplného přístupu. Takto si stát, Ministerstvo financí, představuje sdílení nákladů boje s covidem-19? Solidarita státu se souženou společností je nulová,“ kritizuje pro Hospodářské noviny.
Zatímco odměny na ministerstvu jsou rozdány, zdravotníci zatím dostali odměny pouze za první vlnu pandemie, tedy 75 tisíc korun hrubého. Za další vlnu dostanou peníze nejspíš až v květnu, alespoň podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (ANO).
