Schillerová si troufla na diskusi v angličtině, na minulé má alibi

Ministryně financí Alena Schillerová se v pátek odpoledne zúčastnila videokonference spolu se svými kolegy z ostatních zemí Evropské unie.

Informace, kterou Seznam Zprávám potvrdil mluvčí ministerstva Michal Žurovec, by za normálních okolností asi nevzbudila velký zájem médií.

Schillerová se však v posledních dnech potýká s kritikou, že je slabá v angličtině. Podle Hospodářských novin se hlavně kvůli tomu v posledních dvou měsících nezúčastňuje videokonferencí na úrovni EU.

Mluvčí ministryně Seznam Zprávám potvrdil, že naposledy se Schillerová zúčastnila evropské videokonference 4. března. Výtku, že na dalších jednáních až dosud chyběla kvůli strachu z „živé“ angličtiny, však ministryně odmítla. Místo toho se odvolala na svoji vytíženost. Na jednání v rámci EU místo sebe pravidelně posílala náměstkyni Lenku Dupákovou, která vycházela z předjednaných pozic.

„Zástup příslušným gesčně kompetentním náměstkem je standardní způsob, kterým ministři napříč EU řeší svou neúčast v případě kolize jednání s jinou neodkladnou agendou. Právě takovou agendou bylo schvalování klíčových opatření na podporu české ekonomiky v Parlamentu či na jednání vlády v minulých týdnech,“ uvedl mluvčí Schillerové.

Otázka samozřejmě je, kde byla Schillerová více potřebná fyzicky a kde dávalo větší smysl poslat místo sebe zástup.

Napovědět může přehled toho, čím se ministryně během šesti konferencí zabývala a proč tomu dala přednost před jednáním s evropskými kolegy.

Odpověď zní, že ať už jsou jazykové schopnosti Schillerové jakékoli, ve všech dotyčných dnech měla program, kde se počítalo s její přítomností.

Z veřejně dostupných pramenů, jako jsou zápisy z jednání vlády nebo parlamentní stenografické záznamy, se dá snadno ověřit, že Schillerová buď seděla na jednání vládního kabinetu, nebo obhajovala své návrhy před poslanci či senátory.

V některých případech se program prokazatelně překrýval s časem videokonferencí. Například 23. března odpoledne, kdy se uskutečnila telekonference ministrů financí EU (Ecofin).

Unijní ministři spolu ten den hovořili na dálku od 15:00, Schillerová však už od 12:30 seděla na vládě, kde překládala odklad pro povinné vykazování elektronickými pokladnami kvůli koronaviru a především novelu zákona o státním rozpočtu, v němž prohloubila plánovaný letošní schodek ze 40 na 200 miliard korun. Jednání vlády se přitom protáhlo až do večera.

Podobně to bylo následující den, kdy se v 18:30 virtuálně sešli unijní ministři financí na jednání tzv. Eurogroup. Tato skupina zahrnuje v první řadě šéfy finančních ministerstev z eurozóny, při rozšířených zasedáních se k nim přidávají i zástupci zemí, které euro jako měnu nepřijaly. Každopádně Schillerová byla ve stejnou dobu ve Sněmovně a hájila tam právě zmíněné zvýšení rozpočtového schodku.

Oč naopak ministryně přišla na jednáních na úrovni EU?

Na všech konferencích se řešily ekonomické dopady koronavirové krize. Na některých však převažovala spíš obecná usnesení nad konkrétními opatřeními. Například na jednání Eurogroup 16. března přijali ministři financí prohlášení, v němž zejména přivítali dosavadní kroky Evropské komise a Evropské centrální banky a projevili odhodlání uvolnit na boj s covid-19 dostatečné prostředky.

Jindy byly závěry konkrétnější. Nepochybně důležitá byla spojená videokonference 7. a 9. dubna, na které ministři odsouhlasili krizový balíček složený ze tří záchranných „sítí“ – pro pracovníky, podniky a členské státy – v hodnotě přibližně 500 miliard eur. Euroskupina také poprvé diskutovala o vytvoření dočasného fondu na podporu investic. Tuto agendu pak následně schválili ministři financí EU na dalším jednání 16. dubna.

Záchranným finančním sítím se ministři měli věnovat i na poslední, páteční videokonferenci Eurogroup. Diskutovat měli také o nastavení pomoci v rámci jednotlivých států.