Článek
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos očekává růst hrubého domácího produktu o 2,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo. V posledních odhadech ze srpna přitom úřad očekával letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.
MF zároveň uvedlo, že zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem. Pro příští rok výrazně zvýšilo její odhad na 6,1 procenta, zatímco v srpnu počítalo s průměrnou inflací 3,5 procenta.
„Očekávaný nárůst ekonomického výkonu v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, vyššími zásobami a investicemi do fixního kapitálu,“ uvedlo MF. Odhady úřadu předpokládají, že vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení.
Zároveň by ale podle MF měly výkon ekonomiky ve zbytku letoška a na počátku příštího roku tlumit přetrvávající nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních a dodavatelských řetězců.
Příští rok by podle úřadu mohl ekonomický růst zrychlit díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby i investic a příznivějšímu vývoji zahraničního obchodu. Loni ekonomika klesla o 5,8 procenta.
Odhad inflace MF zvýšilo i pro letošní rok, a nově čeká průměrnou inflaci 3,5 procenta. K jejímu dalšímu vývoji úřad uvedl, že vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen.
„Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál,“ uvedl úřad. V dalších letech čeká MF pokles inflace na průměrných 2,5 procenta v roce 2023 a 2,2 procenta o rok později.
Příští rok by se podle materiálu MF měla v inflaci výrazněji promítnout především administrativní opatření v podobě růstu regulovaných cen, hlavně elektřiny a zemního plynu. Zároveň MF v rámci nepřímých daní počítá s mírným nárůstem spotřebních daní u tabákových výrobků. „Administrativní opatření by k průměrné míře inflace měla přispět 2,3 procentního bodu,“ uvedlo MF. Ve prospěch vyšší inflace by podle prognózy měla působit i poptávka kvůli silnému oživení spotřeby domácností.
„S ohledem na predikci inflace a předpokládanou postupnou normalizaci měnověpolitických úrokových sazeb by reálné úrokové sazby měly ve zbývající části letošního roku i v roce 2022 působit stimulačně, byť v příštím roce v postupně se snižující míře,“ uvádí dále také dnes zveřejněný dokument.
Vývoj na trhu práce byl podle prognózy zastavením vládních podpůrných programů ovlivněn jen nepatrně. „Zjevně převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu,“ uvedlo MF. Nadále tak počítá letos s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta a příští rok s poklesem na 2,7 procenta.
Jako rizika odhadovaného vývoje MF označilo problémy v globálních dodavatelských řetězcích, možnost setrvání inflačních očekávání výrazněji nad cílem České národní banky a další vývoj epidemické situace v České republice i v zahraničí.
Česká národní banka v nové prognóze z minulého týdne také zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta.
Zároveň centrální banka také výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle ČNB stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace podle centrální banky klesnout na 2,1 procenta.
