Článek
Těsně před odletem na dovolenou vypustil Andrej Babiš do éteru mimořádně třaskavý výrok. Zaměstnance navnadil tím, že kromě rušení superhrubé mzdy by se mohli dočkat i snížení sazby daně z příjmů z 19 na 15 procent. To by lidem na jejich výplatnicích nechalo navíc ročně tisíce korun.
Teď se teprve ale debata o tom, jak danit zaměstnance, rozjela. Vstoupila do ní ministryně financí Alena Schillerová, na níž bude, aby navrhla, jak se sazba pohne.
Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami sazby v rozmezí od 15 do 19 procent. Schillerová ale v Lidových novinách uvedla, že současně uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním.
To by mělo dopad na lidi s nejvyššími výdělky.
Není pochyb o tom, že superhrubá mzda bude zrušena, řekla Schillerová. „Ale do jaké míry se změní zdanění, o tom se musíme pobavit,“ uvedla ve zmíněném deníku.
Ministerstvo zvažuje několik variant sazeb daně z příjmů. „Určitě budu pracovat s variantou 19 procent, to je v programovém prohlášení vlády. A pak budu odstupňovávat jednotlivé sazby až po těch 15 procent,“ uvedla Schillerová.
V případě patnáctiprocentní sazby daně z příjmů zaměstnanců by výpadek příjmů do státního rozpočtu byl kolem 90 miliard Kč. „Něco z toho se vrátí na DPH, protože lidé s vyšší výplatou více utratí. Takže řekněme minus 76 miliard,“ uvedla Schillerová. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard.
Anketa
V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy je podle Schillerové potřeba vyřešit i sedmiprocentní solidární přirážku. Platí ji lidé, kteří mají plat vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy přibližně nad 140 000 Kč. „Pokud rušíme superhrubou mzdu, měli bychom se nějak postavit i k solidární přirážce. Jediná cesta je progresivní zdanění. Nevidím důvod, aby vysokopříjmoví lidé platili 15 procent,“ uvedla ministryně. Progrese by podle ní měla být výhodnější než dnešní efektivní zdanění, které je 20,1 procenta, ale vyšší než 15 procent. O snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění ministryně neuvažuje.
Schillerová LN rovněž řekla, že kvůli konsolidaci státního rozpočtu poznamenaného koronavirovou krizí chystá sérii návrhů provozních úspor pro jednotlivá ministerstva. „Chci vrátit nespotřebované platové nároky z neobsazených míst, která si resorty šetří na odměny, ale také peníze, které nespotřebovaly na investice,“ uvedla. Změnit by se podle ní mohlo také zdanění hazardu.
Koaliční smlouva ANO a ČSSD počítá se zrušením superhrubé mzdy a sazbou 19 procent hrubé mzdy. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku srpna řekl, že od příštího roku počítá se zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15procentní daně místo plánovaných 19 procent. Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček návrh označil za nerealistický. Řešením by podle něj mohla být sektorová daň například pro banky. Pomoc se zrušením superhrubé mzdy a zavedením patnáctiprocentní daně z příjmů nabídla Babišovi opoziční ODS.
