Článek
Reakce na film Svět podle Daliborka podle scénografky Marianny Stránské ukazují, že si česká společnost nechce přiznat, jak moc se jí zobrazované téma dotýká. „Že rasismus a zabedněnost neopustit mámino hnízdo se týká jednotlivých lidí v sále. Čím víc se lidé brání filmu, tím víc se jich ten film týká,“ říká.
V rozhovoru pro Seznam také popisuje, proč chtěli Dalibora chránit a proč s ním podepsali smlouvu na polohraný dokument.
Když někteří diváci dostávali při promítání filmu záchvaty smíchu, Stránskou i další tvůrce to překvapilo. Podle ní je to spíš smutný příběh. Situaci, která kolem filmu vznikla, sama označuje za horor.
Popisuje také, jak natáčení a celý snímek Daliborovi změnily život: „Ztratil identitu, nemá se o co opřít, nemá v ničem jistotu." Momentálně se bývalý neonacista z Prostějova hlásí k buddhismu.
Výtvarnice Stránská je ve skutečnosti komtesa, protože její rodina pochází ze šlechtického rodu. Titul pro ni ale prý není důležitý: „Důležité je, co nese rodinná tradice, ne titul. Jsou to třeba skautské zásady, křesťanské zásady, přístup k životu. A je to i přístup k tomu, že co spravujeme teď, patří dalším generacím. Tyhle odkazy se mají zachovávat,“ uzavírá vnučka politického vězně a spisovatele Jiřího Stránského. Na svém kontě má i nominaci na Českého lva a kostýmy pro divadlo v Petrohradě.
