Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ten okamžik si vybaví většina filmových fanoušků. Uprostřed ohromné finální bitvy s galaktickým arcizloduchem Thanosem v Avengers: Endgame se „čirou náhodou“ potkají na plátně pohromadě i všechny marvelovské hrdinky. Publikum se od té doby dělí na dva tábory – pro jedny šlo o splněný sen, pro jiné to bylo krapet pokrytecké pomrknutí a „pozděbychahoničství“.
Zatímco marvelovští hrdinové se do té doby dočkali skoro dvaceti sólových filmů a následných pokračování, pouze jediná žena, Captain Marvel, si vysloužila vlastní film. Všechny ostatní hrdinky v inkriminované „girl power“ scéně byly vždy více či méně vedlejšími postavami a často sloužily spíš jen na okrasu, než aby reálně hýbaly dějem.
V plánovaných marvelovských filmech a seriálech se má tento nepoměr relativně napravit. Diváci se dočkají ženského Hulka, pokračování Captain Marvel, větší roli v rámci universa dostane i čarodějka Wanda nebo doktorka Jane Fosterová, z níž se stane ženský Thor. Do kin pak čerstvě zamířilo i rozloučení nejvýraznější ženské hrdinky uplynulé marvelovské dekády – Black Widow v podání Scarlett Johanssonové.
A právě Scarlett Johanssonová si krátce po premiéře dovolila bezprecedentní ukázku „girl power“, na jakou nebýváme příliš zvyklí – zažalovala největší hollywoodské studio za porušení smlouvy o ušlý zisk.
Na úvod je třeba vysvětlit kontext. V současném Hollywoodu už se příliš nenosí vyplácet hereckým hvězdám fixní honorář na dřevo. Čas od času se to stane – k tomu ještě později – avšak většinou dostanou pouze nějaké „drobné“ (myšleno v rámci celkového rozpočtu) a hlavní část výdělku k nim plyne v závislosti na tom, kolik si dokázaly vyhandlovat procent z tržeb.
Pro příklad nemusíme chodit daleko – největší marvelovská hvězda, představitel Iron Mana Robert Downey Jr., dostal za poslední Avengers honorář 20 miliónů dolarů a k tomu 8 procent z čistého zisku. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nejvýdělečnější film všech dob, přišel si díky tomu na dalších 55 miliónů dolarů. Jeho herečtí kolegové dostali samozřejmě menší honoráře i procenta z tržeb, vždy však platilo, že právě ona „pohyblivá“ suma, závislá od úspěchu v kinech, tvoří podstatnou část jejich odměny.
Onen pomyslný „úspěch v kinech“ je pak jablkem sváru mezi Scarlett Johanssonovou a studiem Disney. Ačkoliv jsou kina v USA otevřená, kvůli pokračující pandemii jedou na půl plynu a tomu odpovídají i celkové tržby. Disney se však rozhodl Black Widow uvést v kinech a současně i na své streamovací službě Disney+, a to za jednorázový poplatek 30 dolarů. Netřeba dodávat, že vzhledem k minimálnímu světovému pokrytí Disney+ je nyní z Black Widow nelegálně nejstahovanější film roku.
Podle Johanssonové porušil tímto krokem Disney smlouvu a neposkytl filmu „exkluzivní uvedení“, kterým se až do pandemie vždy myslelo zhruba 90 až 120 dní, kdy film běží pouze v kinech a až posléze je uveden na streamu nebo videonosičích. Johanssonová navíc ze zmíněného 30dolarového poplatku za streamovací premiéru neuvidí podle všeho ani cent.
Studio Disney vyrazilo okamžitě do protiútoku a jeho prohlášení na adresu hollywoodské herečky bude patřit do zlatého fondu zbabrané krizové komunikace: „Žaloba je obzvláště smutná a znepokojující, protože bezcitně ignoruje strašlivé a dlouhodobé globální účinky pandemie covid-19.“
Bizarní stanovisko plně odpovídá narativu, který se nyní studio pokouší v médiích vytvářet – zbohatlická a nenažraná primadona žaluje chudáky studiové šéfy v době globální pandemie. Největší rozruch však vzbudila další věta oznámení, v níž se uvádí, že Johanssonová už za svou roli dostala 20 miliónů předem. Jiným slovy, „co víc by jako holka chtěla?“
Nutno dodat, že akcie studia Disney pandemie takřka nepoznamenala, naopak je úspěch platformy Disney+ nakopl. Dále dodejme, že korporace sice propustila přes 30 tisíc lidí, zejména z řad zaměstnanců Disneyworldů, šéfové studia si však vyplatili odměny v řádech desítek miliónů. A konečně, celkový kapitál společnosti je nadále okolo 90 miliard dolarů.
Hysterická odpověď studia dává smysl ve světle toho, jaké škody může soudní spor se slavnou herečkou napáchat. Pokud nedojde k mimosoudnímu vyrovnání, případný výsledek se stane precedentem, jak v postcovidovém Hollywoodu dělit zisky. Johanssonová se tak stává v podstatě zástupcem desetitisíců filmových nádeníků, kteří se snaží zorientovat v nové době, kdy kina ztratila své výsadní postavení.
Kvůli pandemii a celosvětově zavřeným kinům začala filmová studia řešit přechod na streamovací služby mnohem překotnějším tempem než původně plánovala. Krušné časy však nastaly všem „subdodavatelům“ – hercům, producentům, režisérům, scénáristům a všem ostatním profesím, které neměly streamovací premiéry vyřešeny ve smlouvách stejně podrobně, jako tomu bývalo v případě kinopremiér.
Disney přitom není jediným studiem, které by namísto kin vypustilo film rovnou na stream. V případě Warner Bros. hrozil podobný soudní spor, studio se však s tvůrci takto postižených filmů dokázalo dohodnout v zákulisí. Něco podobného navrhoval v případě Scarlett Johanssonové a dalších zainteresovaných osob i šéf studia Marvel Kevin Feige.
Disney to v pozici hollywoodského mogula zkusil jinak a prozatím se zdá, že narazil. O zisky se kromě Scarlett Johanssonové možná začnou soudit i další herecké hvězdy – například držitelka Oscara Emma Stone, jejíž Cruellu postihl stejný distribuční osud jako Black Widow. Zvažuje to i Emily Blunt z dalšího disneyovského blockbusteru Expedice: Džungle.
Do budoucna se samozřejmě toto hollywoodské pracovněprávní vakuum ohledně zisku ze streamů vyřeší, protože jak jde o peníze, chtějí se dohodnout všichni. Než se tak ovšem stane, drží trumfy v rukou právě studia. Ta přitom dokázala s účetnictvím vždy kreativně kouzlit, čehož je slavným příkladem i trilogie Pán prstenů. Ačkoliv vydělala okolo tří miliard dolarů, studioví cifršpioni se tvářili, že šlo o obrovský propadák, kvůli čemuž nemohli režiséru Peteru Jacksonovi a hercům vyplatit dojednaná procenta.
Scarlett Johanssonová se ve světle těchto událostí pustila do nerovného a ošklivého souboje s takřka monopolním zábavním impériem, přičemž by se jí měly držet už z principu všechny palce. Takhle totiž vypadá opravdová „girl power“.
