Sbohem, Američané, vítejte, Číňané. Tálibán si našel „přítele“

Hnutí Tálibán považuje Čínu za „přítele“ Afghánistánu a doufá, že s Pekingem „co nejdříve“ zahájí diskuze o investicích do obnovy zdevastované země, uvedl ve středu mluvčí a vyjednávač skupiny Suhail Shaheen. V exkluzivním rozhovoru pro This Week in Asia uvedl, že Tálibán aktuálně ovládá 85 procent země. V případě, že by se Čína rozhodla do Afghánistánu vyslat investory a pracovníky, Tálibán jim zaručí nejen bezpečí.

„Samozřejmě je přivítáme, pokud chtějí investovat, zajistíme jim bezpečnost. Ta je pro nás velmi důležitá,“ řekl v telefonickém rozhovoru Suhail. Dodal, že se Tálibán také zaměří na Ujgury, kteří prchají z Číny a hledají v Afghánistánu nové útočiště.

Spojené státy do Afghánistánu vtrhly po útocích al-Káidy 11. září 2001 na New York a Washington. Suhail prohlásil, že po odchodu amerických jednotek je nutné obracet se zrovna na Čínu, protože je v Afghánistánu největším investorem. „V Číně jsme byli mnohokrát a máme s ní dobré vztahy,“ uvedl Suhail. „Čína je přátelská země, kterou vítáme pro rekonstrukci a rozvoj Afghánistánu.“

Afghánistán skrývá bohaté zásoby nevyužité mědi, uhlí, železa, plynu, kobaltu, rtuti, zlata, lithia a thoria v hodnotě přes jeden bilion amerických dolarů. Čínské společnosti mají v oblasti povolení těžit přibližně 87 milionů barelů ropy po dobu 25 let a také těžit měď v provincii Lógar.

Čína je dle příležitostí zemí, která cizí intervence v rámci suverénních území odsuzuje. Některé výjimky však potvrzují pravidlo – proti válce v Iráku se Peking postavil, invazi do Afghánistánu však v tichosti podpořil i podpisem rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující Tálibán za ukrývání teroristy Usámy bin Ládina.

Spolupráce s Tálibánem pro Čínu představuje obrovské lákadlo, na misku vah však chtě nechtě klade i rizika terorismu. Svou roli ve vznikajícím tálibánsko-čínském paktu sehrávají i Ujgurové.

Čína z teroristických útoků v autonomní oblasti Sin-ťiang viní separatistickou ujgurskou skupinu, kterou označuje jako Východoturkické islamistické hnutí (ETIM). Mnozí odborníci sice pochybují, že jmenovaná skupina vůbec existuje, má se však za to, že někteří Ujgurové prchají z Číny do Afghánistánu s úmyslem vytvořit partyzánský odboj.

USA v loňském roce vyškrtly ETIM ze seznamu teroristických organizací, což Čínu nepotěšilo. „Lidé z jiných zemí, kteří chtějí využít Afghánistán jako pavučinu k zahájení útoků proti jiným zemím – zavázali jsme se, že to nedovolíme, ať už jde o jednotlivce nebo jakékoli subjekty vystupující proti jakékoli zemi, včetně Číny,“ upozornil Suhail. „Toto je náš závazek zpečetěný v dohodě z Dauhá a my ji dodržíme,“ dodal s odkazem na mírovou dohodu uzavřenou mezi Spojenými státy a Tálibánem v únoru 2020. Na otázku, zda se tento závazek vztahuje i na ETIM, odpověděl: „Ano, ani ten nedovolíme.“

Afghánské pohraničí pro tyto lidi prchající před pronásledováním v Číně už dlouho představuje cílovou destinaci. V 18. století, kdy Čchingská říše dobyla Sin-ťiang, Ujgurové, kteří se vzbouřili proti vládě dynastie Čching, mířili do afghánského Badachšánu. Čínské kampaně cílené proti Ujgurům dnes podněcují exodus do Afghánistánu zejména od dob, co čínské úřady zásahy proti svobodě, náboženství a kultuře Ujgurů stále zintenzivňují.

Bezpečnostní rizika spolupráce s Tálibánem Peking znepokojují i kvůli sdílení devadesátikilometrové hranice Afghánistánu se Sin-ťiangem. Čínský ministr zahraničí Wang Yi pak uvedl, že problémy v Afghánistánu jsou praktickými výzvami, kterým čelí Čína i Pákistán.

Když však americký prezident Joe Biden oznámil stahování vojsk s deadlinem 11. září, Čína zastávala názor, který pak sama vyvracela.

Podporu rozhodnutí Američanů v polovině května vyjádřil čínský ministr zahraničí Wang Ji a dodal, že je Peking připraven sehrát svůj part při podpoře budoucí „stability a rozvoje“. Jen o několik dní dříve však mluvčí Wangova oddělení Chua Čchun-jing oznámení USA o úplném stažení sil zkritizovala a ukázala na Spojené státy jako na viníka „útoků po celé zemi, zhoršení bezpečnostní situace a ohrožení míru, stability, života a bezpečnosti lidí“.

Stahování Američanů z Afghánistánu dle vyjádření Joea Bidena půjde rychleji, než předpokládal. Ve čtvrtek se zavázal, že „další generaci Američanů“ do války v Afghánistánu nepošle a původní termín stahování vojsk uspíšil. „Naše vojenská mise v Afghánistánu skončí 31. srpna,“ řekl Biden po oznámení Pentagonu, že je dokončeno více než 90 procent operace.

Biden uvedl, že je rychlý přesun jistotou zajištění ochrany amerických vojáků. Prezident poznamenal, že při procesu stahování vojsk dosud nepřišli o jediného člena armády.

Američtí vojáci minulý týden uprostřed noci opustili svou hlavní afghánskou leteckou základnu v Bagrámu severně od Kábulu, aniž by o tom informovali své afghánské vojenské protějšky.

V mezičase Tálibán postupuje v severních afghánských provinciích a zabírá prázdná místa po odchodu amerických vojsk. Podle pátečního oznámení mluvčího Tálibánu Zabíhulláha Mudžáhida hnutí získalo kontrolu nad nejdůležitějším postem na afghánské hranici s Íránem a kontroluje přechod Islám Kala v provincii Herát a brzo na něm obnoví provoz. Agentura AFP napsala, že je to jeden z nejdůležitějších hraničních postů v Afghánistánu, protože jím prochází většina legálního obchodu mezi Afghánistánem a Íránem.

Podle amerických zpravodajských agentur by se vláda v Kábulu měla zhroutit do šesti měsíců od úplného stažení cizích sil. Tálibán by se tak 20 let po svém svržení měl znovu dostat k moci. Podle sdělení tiskové mluvčí Bílého domu Jen Psakiové zůstane americká mise „nenaplněná“. „Byla to 20letá válka, která vojensky vyhrána nebyla,“ řekla.