Článek
Meda Mládková se narodila jako Marie Sokolová 8. září 1919 v Zákupech u České Lípy do rodiny sládka, později se odstěhovala do Smiřic a začala chodit do klasického gymnázia v Hradci Králové. Poté se přestěhovala do Prahy, kde absolvovala taneční kurzy u choreografky Marty Aubrechtové. V osmnácti letech získala první angažmá a za druhé světové války vystupovala jako profesionální tanečnice. Posléze se díky stipendiu spolufinancovaném ministerstvem školství přestěhovala do Švýcarska.
Po konci druhé světové války se Meda rozhodla, že ve Švýcarsku zůstane. Nesouhlasila totiž s komunistickýcm režimem. Tehdy založila exilový časopis Skutečnosti a roku 1952 založila nakladatelství Editions Sokolová. Polovina padesátých let dvacátého století se stala pro Medu Mládkovou dobou dvou osudových setkání. Seznámila se s ekonomem Janem Mládkem a malířem Františkem Kupkou. Jeho obrazy ji nadchly a začala je ve velkém sbírat. Mládková Kupkova díla zpropagovala a díky ní se stal jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších moderních malířů.
Divadelní hra Meda. Video: Pavol Martaus
Po revoluci 1989 se vrátila do Československa a dala si za cíl vybudovat v Praze důstojný stánek, kde by vystavila sbírku děl. Založila Nadaci Jana a Medy Mládkových a po desetiletých peripetiích se jí podařilo získat objekt Sovových mlýnů na pražské Kampě.
V Museu Kampa od té doby mohli návštěvníci vidět grafiky Pabla Picassa (2018), práce návrháře Manola Blahnika (2017), znovuobjevené dílo Karla Malicha (2016), velkoformátový obraz Andyho Warhola (2014) či sklářské dílo Reného Roubíčka (2013).
Mecenáška svěřila europoslanci Jiřímu Pospíšilovi doživotně post předsedy správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových. Politik začal s Mládkovou spolupracovat až poté, co v Praze fungovalo Museum Kampa. „Vždycky mě bavilo výtvarné umění, stejně jako Medu zase vždycky ohromně bavila politika,“ řekl. Museum Kampa na počest mecenášky vytvořilo výstavu, která se jmenuje Meda Ambasadorka umění. Expozice představuje sběratelku prostřednictvím fotografických i filmových dokumentů, věcí, jimiž se obklopovala, i uměleckými předměty z její rozsáhlé sbírky.
Na počest Medy Mládkové vzniklo i divadelní představení zachycující velkou část jejího života. „Meda Mládková je člověk, který si jde za svým. Někdy je i svéráz, ale na druhou stranu, vždycky z ní cítím lásku, pozitivní energii,“ říká o zakladatelce Musea Kampa Daniela Šteruská, producentka a scenáristka divadelního představení Meda. „Já jsem ji poprvé potkala, když jsem se byla v muzeu podívat jen jako návštěvník. Ona seděla na nádvoří tak, jak to dělávala. Zapovídaly jsme se. A já si pak o ní přečetla knížku.“
Konkrétně knihu novináře Ondřeje Kundry „Meda Mládková – můj báječný život“, která se stala předlohou divadelní hry. Ta se již zanedlouho začne hrát v prostorách Musea Kampa. „Nejde o obraz Medy jen jako výtvarné znalkyně a mecenášky, jde o obraz celého jejího života,“ podotýká Šteruská.
